Smlouvu s VZP dostal od začátku loňského roku každý třetí žadatel

Smluvní politika zdravotních pojišťoven bývá často terčem kritiky – některým se nezdá moc vysoký počet jedněch či nízký počet oněch poskytovatelů péče v různých částech republiky, další vytýkají příliš benevolentní přístup při uzavírání smluv. Jak ale ukazují čísla VZP za loňský a polovinu letošního roku, nemá zdaleka každý uchazeč jisto. S novými smlouvami nebo rozšířením těch stávajících totiž uspělo jen něco málo přes třetinu žadatelů. Nejčastějším důvodem odmítnutí je přitom dostatečná místní a časová dostupnost v regionu, kde by chtěl žadatel péči poskytovat. Problematikou se včera zabývala správní rada VZP.

Skoro tisíc žádostí za rok a půl – tolik poskytovatelů usilovalo o smlouvu s VZP. Uspěly jich ovšem jen necelé čtyři stovky, nejčastěji z řad ambulantních specialistů a zubařů. V roce 2016 tak Komise pro smluvní vztahy doporučila ke schválení 253 z 578 žádostí (55 nových smluv a 198 rozšíření), v první polovině tohoto roku pak 115 ze 400 žádostí (37 nových, 78 rozšíření).

„Komise pro smluvní politiku se snaží racionálně nasmlouvávat jednotlivé smluvní vztahy, které jsou hodnoceny na základě toho, jaká je regionální potřeba, ale zároveň i potřeba v celé republice. Každý občan má totiž právo na péči v rozumné době. Někde se to dařilo více, někde méně. Byly tu kritiky, že některým zdravotnickým zařízením se nadržuje nebo se jim v minulosti nadržovalo, což se snažíme jednotnou politikou vůči všem napravit,“ vysvětluje člen správní rady Rostislav Vyzula.

„V rámci vícestupňového hodnocení se posuzuje celá řada parametrů. Nejčastěji jsou ale smlouvy odmítány proto, že jsou daná odbornost nebo typ zdravotních služeb kapacitně dostatečně v daném regionu zajištěny, je tedy dostupnost jak místní, tak časová,“ doplňuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Mohlo by vás zajímat

Brno chce sloučit městské nemocnice. Milosrdní bratři jsou proti

VZP už má přitom od dubna 2015 jednotnou smluví politiku. Důvod, který největší zdravotní pojišťovnu k tomuto kroku vedl, vysvětlil lékařům už před jejím zavedením Zdeněk Kabátek. „Slyšel jsem výtky: jak je možné, že některý lékař požádá smlouvu a nedostane ji, jiný požádá později – a smlouvu dostane. Jedinou cestou, jak tomu zabránit, je nastavit jasný systém a pravidla, za kterých se může o smlouvy žádat. Tyto smlouvy pak zveřejňovat,“ objasnil Kabátek s tím, že každý žadatel má nyní možnost podívat se, kolikátá je jeho žádost o smlouvu, v jakém pořadí byla podána, kým je projednávána a jaké jsou možnosti odvolání (informace ohledně smluvních vztahů zveřejňuje pojišťovna zde).

VZP se také memorandem zavázala posuzovat účelnost pořízení nákladné přístrojové techniky v souvislosti s potřebou její dostupnosti v rámci ČR. V roce 2016 přitom bylo nasmlouváno 18 přístrojů a v prvním pololetí tohoto roku tři přístroje. „Nutno podotknout, že se vždy jedná na základě doporučení přístrojové komise ministerstva zdravotnictví,“ poukazuje Vyzula. Většina z nově nasmlouvané nákladné přístrojové techniky byla v roce 2016 v náběhovém režimu, přičemž reálné náklady činily 74,4 milionů. Předpokládaný dopad v letošním roce pak lze očekávat ve výši 226,3 milionů.

Centrová péče se zatím drží zdravotně pojistného plánu

Zdravotní pojišťovně se přitom za prvních sedm měsíců letošního roku vedlo nad očekávání dobře – a podle všeho trend vydrží i tento měsíc. Konečný zůstatek na běžném účtu dosáhl ke konci července 3,74 miliardy, očekávaný výsledek hospodaření základního fondu zdravotního pojištění za leden až červenec je 2,98 miliardy. To je podstatně více než to, s čím počítal zdravotně pojistný plán, který kalkuloval s 1,21 miliardy.

„Důvod, proč je hospodaření kladné a lepší, než čekal zdravotně pojistný plán, je hlavně na příjmové straně, kde se díky řadě ekonomických faktorů daří vybírat více. Oproti zdravotně pojistnému plánu se vybere o 1,83 procenta více, zatímco výdaje jsou ve výši sta procent zdravotně pojistného plánu. Rozdíl, který vzniká, může jít na další potřeby v letošním roce,“ přibližuje místopředseda správní rady Jiří Skalický. Celkové příjmy základního fondu tak dosáhly 98,86 miliardy, přičemž výběr pojistného tvořil 67,37 miliardy (tedy 103,46 procenta zdravotně pojistného plánu) a příjmy z přerozdělování 30,41 miliardy (98,33 procenta zdravotně pojistného plánu). Čerpání ze základního fondu dosáhlo 95,88 miliardy, z čehož náklady na zdravotní služby jsou 92,23 miliardy.

Zatím to také podle všeho vypadá, že se daří kočírovat centrovou léčbu, která v uplynulých letech setrvale rostla. Letos se ale zřejmě drží plánů (informovali jsme také zde). „Rozpočet na centrovou léčbu sledujeme velmi bedlivě a v současné době můžeme konstatovat, že za prvních osm měsíců se držíme zdravotně pojistného plánu a nepřekračujeme ho,“ potvrdil včera trend ředitel Kabátek.

Čerpání provozního fondu VZP dosud dosáhlo 2,52 miliardy, což je 48 procent zdravotně pojistného plánu. Fond prevence byl vyčerpán do výše 36 procent plánu, je ovšem nutno připomenout, že ke konci roku dobíhá řada programů a čerpání v druhém pololetí je tedy vyšší. Fond reprodukce majetku je letos čerpán velmi málo, a to ve výši necelých 60 milionů, tedy 8,53 procenta plánu. Na vině je to, že zatím neprobíhají realizace investic zejména v oblasti IT technologií. „Výběrová řízení nejsou uzavírána nebo se musí opakovat, takže tu zůstávají peníze, které nejsou čerpány,“ dodává Skalický.

pVZP roste předepsané pojistné

Dobře si v letošním prvním pololetí vedla také dceřiná společnost VZP Pojišťovna VZP. „Pojišťovna je ve velmi dobré kondici. Předepsané pojistné je o 6,517 milionu vyšší, což představuje růst asi tři procenta. Když se podíváte na období od roku 2013, kdy šlo o 183 milionů, zatímco v roce 2017 je to 230 milionů, tak je to jednoznačný významný posun. Je patrné, že pVZP přestává být pouze specializovanou pojišťovnou pouze na pojištění cizinců a cestovní pojištění, ale dík diskuzi s Českou národní bankou se stává využitím nových licencí a pojistných tříd univerzální pojišťovnou. Věříme, že výsledky na konci roku 2017 budou takové, jak vypadá první pololetí,“ říká předseda správní rady Jiří Běhounek.

Nyní přitom pVZP usiluje o získání posledních neživotních licencí. O tom, jaké má pojišťovna plány do budoucna, si můžete přečíst také v rozhovoru s jejím šéfem Robertem Karešem zde.

-mk-