Vyhláška zakáže adeptům na státní zástupce použít sbírku právních předpisů a soudních rozhodnutí

Nová vyhláška o výběru právních čekatelů zakáže uchazečům o funkci státního zástupce použít při skládání závěrečné písemné odborné zkoušky sbírku právních předpisů a soudních rozhodnutí  a časopiseckou a knižní právnickou literaturu. K dispozici budou mít jen ASPI nebo jiný elektronický systém. Zmenší se zátěž ministerstva a riziko podvodu.

Jde o největší změnu oproti původní vyhlášce č. 303/2002, která upravovala společně výběr, přijímání a zkoušky justičních i právních čekatelů a jejich přeměnu v soudce a státní zástupce. Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo nově vydat pro tyto dvě právní profese dvě různé vyhlášky.

O vyhlášce, která centralizuje výběr justičních čekatelů, tedy budoucích soudců, na ministerstvu spravedlnosti jakožto i o protestu předsedů soudů proti výběru soudců podle ministra Pelikána Česká justice už informovala.

Nic takového se netýká výběru právních čekatelů, tedy budoucích státních zástupců. Postupy a zásady při výběru a zkouškách  právních čekatelů zůstávají totožné tak, jak jsou dosud uvedeny v předmětné vyhlášce 303/2002 ministerstva spravedlnosti a přihlášky do výběrových řízení nebude oproti přihláškám k justičnímu čekatelství centrálně evidovat ministerstvo spravedlnosti.

O tom, že pro státní zástupce se rozdělením jedné vyhlášky na dvě nic zásadního nezmění, Česká justice rovněž informovala.

Mohlo by vás zajímat

Vyhláška pro uchazeče o funkci státního zástupce z řad právních čekatelů přece jen obsahuje odlišnosti od původní vyhlášky 303/2002. Nejzajímavější změnou je zákaz používání psaných pramenů práva v papírové podobě:  „Vyhláška původně umožňovala v průběhu písemné části odborné závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Nově je zde legislativně uchopeno, že v rámci odborné závěrečné zkoušky je možné použít pouze právní informační systém, který poskytne ministerstvo,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Právní čekatelé tahali ke zkoušce moc právní literatury

Podle zprávy budou uchazeči o funkci státního zástupce při zkoušce používat pouze ASPI nebo jiný ministerský systém: „Čekatelé by při písemné části odborné zkoušky měli využívat pouze právního informačního systému, který ministerstvo k tomu účelu poskytne  – v současné době by se pravděpodobně jednalo o systém ASPI, avšak do budoucna nelze vyloučit, že se bude jednat o jiný právní informační systém, do právního předpisu by také nebylo vhodné uvádět konkrétní informační systém,“ upřesňuje důvodová zpráva.

Proč ministerstvo přistoupilo k této změně? Uchazeči si ke zkouškám bralii množství právní literatury, což bylo pro ministerstvo zatěžující a neslo riziko podvádění, vyplývá ze zprávy: „Zkoušky se v současné době vypracovávají na počítačích. Je tedy pro čekatele i pro ministerstvo, které na průběh zkoušky dohlíží, jednodušší použití elektronického právního systému. Čekatelé si ke zkouškám přinášejí velké množství odborných komentářů a desítky právních předpisů, což je zatěžující. Náročné je to i z hlediska kontroly povolených pomůcek, jelikož není možné zkontrolovat každému čekateli veškeré pomůcky, a tak vzniká riziko použití nepovolených pomůcek,“ vysvětluje důvod změny ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě.

Nově bude §15  – odborná zkouška  vypadat takto:

(1) V písemné části odborné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí, návrh nebo podání samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části odborné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně a použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele z odborné zkoušky; o tom rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části odborné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.

Ministerstvo nově určí rozsah způsobu hodnocení osobnosti

Další změny respektive upřesnění se budou týkat osobnostního a psychologického vyšetření uchazečů o funkci státního zástupce. „Nově vyhláška upřesňuje, že ministerstvo určuje nejen požadavky na osobnostní způsobilost uchazečů, která je vyšetřována odborným psychologickým pracovištěm, ale i rozsah způsobu jejího hodnocení. Ministerstvo vypracuje metodiku vyšetření, podle které budou jednotlivá odborná psychologická pracoviště zpracovávat výsledky vyšetření. Tato pracoviště se budou řídit metodikou vyšetření, která bude stanovovat meze, podle kterých bude zpracována charakteristika osobnostní způsobilosti uchazeče,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Původní vyhláška 303/2002 už nyní stanoví, že vyšetření uchazeče „provádějí odborná psychologická pracoviště, jejichž výběr provádí ministerstvo“. 

[mn_protected]

Ruší se věcný a časový plán čekatelské praxe

Nově se rovněž zavádí lhůta „pět kalendářních dnů od konání pohovoru“, ve které se musí uchazeč písemně omluvit, pokud se ze závažných důvodů nemohl účastnit některé z etap výběrového řízení a požaduje, aby mu byl stanoven náhradní termín pro vykonání té které části výběrového řízení. „Řádná a včasná omluva je podmínkou pro to, aby nebyl uchazeč vyřazen z výběrového řízení do čekatelské praxe,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Rovněž se novou vyhláškou ruší normativní zakotvení průběhu čekatelské praxe, který se podle dosud platné vyhlášky řídí „věcným a časovým plánem“. Plán čekatelské praxe byl ponechán bez bližšího vymezení. Vyhláška tak nově obsahuje bez dalšího formulaci „Průběh čekatelské praxe se řídí plánem čekatelské praxe“, přičemž v dalším bodě charakterizuje zaměření plánu.

Výběr soudců ministerstvu nevyhovuje, státní zástupci se osvědčili

Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k rozdělení jedné vyhlášky do dvou podle důvodové zprávy výhradně kvůli výběru justičních čekatelů. „Roztříštěnost právní úpravy justičních čekatelů, jakožto budoucích soudců, je zcela žádoucí sjednotit tak, aby do budoucna nedocházelo k divergenci a aby jejich výběr v rámci výběrového řízení probíhal podle zcela transparentních pravidel pro všechny krajské soudy jednotně,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Naopak stávající systém výběru státních zástupců ministerstvu spravedlnosti vyhovuje: „Avšak co se týká právní úpravy právních čekatelů, z nichž se do budoucna stanou státní zástupci, není nutné přistoupit ke změně v systému jejich výběru a přijímání do čekatelské praxe, neboť v tomto případě pro všechna státní zastupitelství funguje jednotný systém, kdy státní zástupci jsou vybíráni pouze z řad právních čekatelů. Tento systém se zcela osvědčil, neexistují žádné nedůvodné odlišnosti a tento proces výběru je jednotný pro všechny kraje. Krajská státní  zastupitelství vypisují výběrová řízení na právní čekatele a z nich se potom za splnění zákonných předpokladů stávají státní zástupci. Většinou do tohoto systému nevstupují osoby, které by neprošly čekatelskou praxí,“ opakuje v důvodové právě ministerstvo spravedlnosti.

[/mn_protected]

Irena Válová