Evropský parlament schválil lepší přístup zdravotně postižených ke službám v EU
Zdravotně postižení, kterých je nyní v Evropské unii přes 80 milionů, by měli mít během několika let lepší přístup k více službám a výrobkům. Europoslanci včera ve Štrasburku schválili návrh, podle něhož by měli výrobci a poskytovatelé služeb zajistit, aby například chytré mobilní telefony, počítačové programy nebo audiovizuální či bankovní služby byly přístupné i zdravotně postiženým.
“Je tam třeba obsaženo pravidlo, že by určité služby měly být dostupné alespoň dvěma smysly,” řekl ČTK europoslance Jiří Pospíšil. Takže například pro nevidomé by nově měly být ozvučené bankomaty či služby přes internet.
Přístupnější by díky nové směrnici měly být například i počítačové programy, elektronické knihy či automaty na výdej jízdenek, dopravní služby nebo audiovizuální vysílání. Zatím je například jen velmi málo televizních pořadů, které jsou opatřeny titulky pro neslyšící či audiopopisem pro nevidomé.
“Běžně považujeme služby a výrobky jako počítače, chytré telefony, bankomaty nebo parkovací automaty za samozřejmé, ale lidé s postižením musí denně čelit obtížím s přístupem k těmto výrobkům a službám,” uvedla ke směrnici europoslankyně Olga Sehnalová. Podle ní bude přitom do roku 2020 určitým stupněm zdravotního postižení trpět až 120 milionů Evropanů, nyní je v EU přes 80 milionů zdravotně postižených.
Mohlo by vás zajímat
Podle europoslance Pospíšila se vedla velká debata o tom, jak pomoci zdravotně postiženým a zároveň nepřenést celé břímě nákladů na výrobce. Pravicové strany požadovaly výjimky pro malé podniky. Například rodinné firmy by podle Pospíšila mohly tyto náklady i zcela zruinovat. Někteří zástupci pravicových stran v Evropském parlamentu (EP) kritizovali i to, že směrnice by měla zahrnout i seniory a těhotné ženy.
Řecká europoslankyně Kostadinka Kunevová upozornila na další spornou věc. “K čemu budou přístupné bankomaty, když bude nepřístupné okolí,” postěžovala si v debatě v plénu europoslankyně, která je sama nevidomá. Obává se, že když se teď směrnice omezí, znovu potrvá několik let, než se podaří přijmout případnou další legislativní úpravu. Kunevová také připomněla, že členské země se už v roce 2008 zavázaly, že učiní kroky směrem k bezbariérovosti.
Podle europoslance Jiřího Maštálky se v Evropském parlamentu podařilo do směrnice prosadit řadu zlepšení pro zdravotně postižené proti původnímu návrhu Evropské komise.
Nová směrnice bude právně závazná. Nyní ale ještě bude předmětem takzvaného trialogu, tedy dalšího jednání mezi zástupci EP, Evropské komise a Rady ministrů. Pak ji musejí schválit členské země. Debata se vede také o lhůtu, do kdy budou muset národní státy tuto směrnici implementovat do své národní legislativy. Směrnice také podle Pospíšila obsahuje obecná pravidla, takže bude záležet na jednotlivých státech, jak do své národní legislativy tuto směrnici konkrétně zapracují.
-čtk-
Michaela Koubová
