MPSV chce změnit posudkovou službu. Obíhat by měl dokument, ne pacient, říká
Dlouhé čekání na posudek, stále se opakující kontrolní vyšetření či nezohledňování zpráv odborníků – to jsou jen některé ze stížností, které v poslední době směřují na posudkové lékaře (psali jsme například zde). Nepříznivý stav Lékařské posudkové služby, umocněný zejména služebním zákonem a odchodem části lékařů, se ministerstvo práce a sociálních věcí snaží řešit celou sérií opatření. Lékařům by tak již v příštím roce měli připravovat podklady asistenti, část práce mají zastat také smluvní lékaři. Odlehčit by pak měla i elektronizace, která zkrátí čekání a možná i dovolí využití jednoho posudku vícekrát. Spolu s opatřeními tak ministerstvo doufá, že se povede zvednout prestiž posudkového lékařství, které se tak stane atraktivní možností pro emeritní lékaře.
„Jednak je tu problém na trhu, kdy je nedostatek lékařů jako takových. Ovšem ve spojení se služebním zákonem se lékaři stali státními zaměstnanci se všemi výhodami a nevýhodami. Základním problémem je, že věk lékařů Lékařské posudkové služby je omezen 70 lety, což potíže LPS výrazně znásobilo,“ vysvětluje náměstek pro řízení sekce ICT na MPSV Robert Baxa. V roce 2015 tak téměř třetina posudkových lékařů nepožádala o vzetí do státní služby. Aby MPSV zabránilo krizi, chtělo termín odsunout o 4,5 roku, během kterých by hledalo cestu k nápravě. Nakonec se však posun podařil jen o 1,5 roku, takže na konci příštího roku skončí pracovní poměr 131 posudkovým lékařům.
Posudkáři jsou přitom využíváni jak v oblasti pojistných, tak i nepojistných dávek. V důchodovém pojištění posuzují invaliditu a změny jejích stupňů, eventuálně dlouhodobě nepříznivý stav dítěte. V nemocenském pojištění pak mají na starosti dočasnou pracovní schopnost nemocného po uplynutí jednoho roku a také kontrolují lékaře vystavující neschopenky. Ve státní politice zaměstnanosti posuzují, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, a v nepojistných agendách mají na starosti průkazy zdravotně postižených osob, zjišťování stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku a příspěvku na péči.
Posudky na prvním stupni správního řízení mají na starosti okresní správy sociálního zabezpečení. V roce 2016 přitom lékaři OSSZ vypracovali celkem 415 tisíc posudků (144 tisíc posouzení stupně závislosti, 138 tisíc invalidit, 87 tisíc průkazů OZP, 24 tisíc prodloužení podpůrčí doby, 14 tisíc příspěvků na zvláštní pomůcky a skoro sedm tisíc osob se zdravotním znevýhodněním). Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje námitkové řízení ve věcech invalidních důchodů, případně odvolacích řízení u nemocenského pojištění a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. V minulém roce měla v odvolací a námitkové agendě více než osm tisíc případů. Ministerstvo pak LPS kontroluje a připravuje koncepční a metodické podklady. Vedle toho organizuje komise působící v odvolacích agendách nepojistných systémů a u invalidních důchodů má na starosti přezkumná řízení pro soudy. Celkem měly komise loni na starosti více než 21 tisíc případů.
Mohlo by vás zajímat
Celkem má nyní ČSSZ 388 systemizovaných míst posudkových lékařů a stejný počet míst referentů. Bohužel ovšem převažují lékaři vyššího věku – do padesátky je jen 74 lékařům, 105 je mezi padesátkou a šedesátkou, 182 je šedesát až sedmdesát a sedmdesátku má za sebou 103 posudkářů. V tuto chvíli je už ale šedesát systematizovaných míst neobsazeno. „Situace v posudkové službě se z pohledu personálního naplnění neustále zhoršuje. Ministerstvo ale dlouhodobě vytváří koncepci, aby nepříznivý stav stabilizovalo,“ uvádí Baxa.
Kratší atestace, vyšší platy i lepší renomé
Co tedy plánuje MPSV podniknout? „Je potřeba zatraktivnit Lékařskou posudkovou službu, což je poměrně nelehký úkol. Situace na trhu práce tomu nepřispívá. Bohužel v našich zemích není příliš časté to, aby emeritní lékaři viděli LPS jako poslední stupeň završení své kariéry,“ konstatuje Baxa s tím, že zatraktivnění může probíhat i formou mediální propagace.
Ministerstvo se zároveň snaží udělat obor platově atraktivnější a dostat platovou tabulku na roveň lékařů placených podle zákoníku práce. Ve výsledku by to v příštím roce mělo znamenat navýšení o necelých deset procent. Lékaři, ale i referentky a tajemnice pak navíc dostávají příplatek za neuropsychickou zátěž. V tuto chvíli se také připravuje vnitřní směrnice, která využije zapojení klíčových míst v rámci LPS. „Chtěli bychom tak vytvořit pro nově nastupující lékaře bonus a zároveň zastabilizovat lékaře, které máme, aby neodcházeli,“ říká Robert Baxa.
V tuto chvíli také MPSV jedná s ministerstvem školství a lékařskými fakultami, aby se posuzování zdravotního stavu vyučovalo jako modul na fakultách. S ministerstvem zdravotnictví pak pracuje na tom, aby se posuzování zdravotního stavu objevilo také při přípravě na atestaci všeobecných lékařů. „Pokud budou všichni lékaři zaměstnaní v našich nemocnicích či ambulancích lépe problematiku zvládat, budou s námi také lépe spolupracovat a budeme je moci angažovat jako smluvní lékaře,“ doufá náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů Iva Merhautová s tím, že LPS tak začne využívat i externisty. Jako smluvní lékaři by pak také mohli být ještě nějaký čas zaměstnáni ti lékaři, kteří mají kvůli služebnímu zákonu skončit.
Zjednodušení by měl dočkat také vstup do státní služby. „Budeme usilovat o srovnatelnost atestace z posudkového lékařství s obecnou částí úřednické zkoušky. Už jsme také požádali ministerstvo zdravotnictví o zkrácení přípravy v nástavbovém oboru lékařské posudkové služby,“ dodává Merhautová.
Víc hlav víc ví
Inspiraci pro další novinku našlo ministerstvo v Nizozemí, které zapojilo lékařské asistenty a zdravotní sestry do posuzování tak, že připravují pro posudkové lékaře podklady. Tito asistenti by tak měli být jedním z pilířů pro zlepšení fungování LPS i u nás. Lékař se díky nim nebude muset zabývat administrativou, ale může se věnovat jádru své práce.
„V tuto chvíli jsme podali návrh na zařazení odborného asistenta posudkové služby do katalogu správních činností. Dále je ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví akreditován systém vzdělávání odborných asistentů. Ti už jsou přitom zařazeni do systemizace ČSSZ k 1. 1. 2018,“ načrtává náměstek Petr Hejduk, který prozatímně vede ČSSZ. V tuto chvíli má MPSV zažádáno o sto asistentů, z toho 10 pro sebe a 90 pro ČSSZ. Zároveň by mělo ubýt zhruba 30 systematizovaných míst lékařů. Asistenti by se přitom měli rekrutovat z řad zdravotních sester nebo sociálních pracovníků s tím, že absolvují několikadenní kurz na IPVZ.
Větší důraz by pak do budoucna mohl být kladen na využití multidisciplinárních týmů tak, aby lékař, který dnes pracuje s referentem/smluvním lékařem sám, mohl využívat i dalších profesí. Vedle už zmíněných asistentů by mohlo jít o ergodiagnostiky, které by šlo zapojit do posuzování pro zvláštní pomůcky, dále koordinátory rehabilitace, sociální pracovníky a další profese. „V zahraničí jdou touto cestou. Díky tomu tíha posuzování zdravotního stavu neleží pouze na lékaři, i když ten učiní závěry a vypracuje výsledný posudek,“ doplňuje Iva Merhautová.
Jeden posudek pro více systémů?
Úřad ovšem chystá také koncepčně-legislativní opatření. V tomto bodě čerpal inspiraci v Estonsku, které intenzivně využívá eHealth. „Připravujeme zadávací řízení na tvorbu nového informačního systému pro LPS. Ten by měl zajistit, aby její činnost, ať už se to týká vstupních požadavků na úřadu práce, ČSSZ nebo ministerstva v oblasti odvolání, byl proces skutečně jen jeden. Obíhat by měl dokument, ne pacient. Pak bude všechno mnohem rychlejší,“ slibuje Baxa s tím, že by měl být systém propojen i s elektronickým zdravotnictvím.
Zvažuje se také využití posudku z jednoho systému pro účely systému jiného. „Chtěli bychom docílit snížení počtu posudků. Budeme se zamýšlet nad tím, jestli by některá posuzování nešla sloučit a jeden posudek využít pro dva typy řízení. Hovoří se i o tom, že je příliš kontrolních prohlídek, kterých máme asi 80 tisíc. To je tedy další věc, kterou se bude ČSSZ zabývat,“ přibližuje Iva Merhautová. Zároveň je tak snaha zabránit co nejvíce odvolacím řízením, které pak v druhém stupni mění rozhodnutí. Celá LPS by se navíc měla dočkat reorganizace. V rámci ČSSZ by tak měla být vytvořena samostatná sekce posudkové služby, díky čemuž by měly být stávající kapacity LPS lépe využívány.
V tuto chvíli už přitom na MPSV funguje interní pracovní skupina, která má navrhnout konkrétní legislativní změny a směr dalších kroků tak, aby se některé posuzování zdravotního stavu přesunulo na jiné profese, případně se změnil proces posuzování s tím, že by například řízení u příspěvku na péči mělo být zkráceno. „Chtěli bychom se také zabývat kritérii, která používají lékaři k posuzování zdravotního stavu. To je ale věc, která nebude v krátké době,“ uzavírá náměstkyně Merhautová.
Michaela Koubová
Michaela Koubová
