Očkování proti pneumokokům by mělo být samozřejmostí i pro zdravotníky, kteří pečují o seniory. Chrání tak nejen sebe, ale i své další pacienty. Říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Právě zdravotníci by měli sami aktivně svým pacientům toto očkování nabízet. Už jen proto, že vakcína proti pneumokokům znamená ve srovnání s náklady na péči o seniora se zápalem plic pouhý zlomek.
Diabetici, kardiaci, astmatici, ale také kuřáci nebo alkoholici, ti všichni jsou více ohroženi zápalem plic. Spolu se seniory patří ke skupinám obyvatel, které by měly být očkovány proti pneumokokům. Případný zápal plic je u nich totiž komplikovanější, častěji spojený s nutností hospitalizace a také vyšším rizikem úmrtí. „Navzdory dostupnosti antibiotik i zdravotní péče, se stále potýkáme s vysokou incidencí pneumonií, když každoročně onemocní zhruba 100 tisíc pacientů. Zhruba pětina z nich pak musí být hospitalizována a v souvislosti s tímto onemocněním dojde ročně asi ke třem tisícům úmrtí,“ popisuje docent Norbert Pauk, přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Nemocnice Na Bulovce. Vyšší věk sám o sobě je rizikový faktor, jak z hlediska nákazy pneumokoky, tak průběhu následného onemocnění. „Do rizikové skupiny patří starší osoby obecně, ale i lidé s chronickými potížemi, jejichž organismus se hůře brání proti závažným onemocněním. Samotnou léčbu pneumonie pak navíc často komplikují další průvodní nemoci jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka,“ dodává lékař.
Hradit očkování je ekonomicky výhodné
„Efektivním řešením jak z pohledu zdraví a kvality života seniorů, tak z pohledu ekonomických úspor, je vyšší důraz na prevenci a informovanost. Jedním z důležitých pilířů zdravotní prevence je očkování. To je v případě seniorů velmi žádoucí, protože právě tato věková skupina je k závažným onemocněním náchylnější a hůře je snáší,“ zdůrazňuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. S blížícím se podzimem, tedy dříve, než začne období respiračních nákaz, které mohou být příčinou vzniku těžkých pneumonií, je podle primářky Roháčové důležité očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce. Právě „banální“ chřipka může znamenat výrazné oslabení organismu, který se pak už následně není schopen bránit další infekci.
Proočkovanost u obou těchto onemocnění je v České republice obecně nízká. V seniorské populaci je očkováno proti chřipce zhruba 20 až 30 %, přesná čísla v tomto ohledu chybí, což zdaleka nedosahuje 75% úrovně doporučované Světovou zdravotnickou organizací. V případě vakcinace proti pneumokokovým infekcím je situace ještě horší. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Pfizer uvedla pouze 3 % starších dospělých Čechů (věk 50+), že jsou očkovány proti pneumokokům. S vyšším věkem přitom roste riziko nákazy zákeřnými pneumokokovými infekcemi, které jsou zvláště u osob starších 65 let častým původcem bakteriálního zápalu plic. Ten mívá u seniorů závažný až fatální průběh, na toto onemocnění umírá každý čtvrtý nakažený z této věkové skupiny.
„Pro seniory na 65 let věku je přitom účinná a šetrná konjugovaná vakcína proti pneumokokovým infekcím nově plně hrazena. Lidé v této rizikové věkové skupině tak mohou spojit bezplatné očkování proti chřipce, na které mají nárok už několik let, s bezplatným očkováním proti pneumokokům a nechat se tak očkovat v rámci jedné návštěvy lékaře proti dvěma onemocněním,“ doplňuje Roháčová. Lidé mají často obavy o zdraví svých blízkých a dělají si starosti s tím, jak je ochránit. Podle primářky Roháčové je přitom klíčové začít prevenci zákeřných infekčních onemocnění především u sebe, protože řada z nich je nakažlivá a snadno šiřitelná. V zahraničí se navíc ukázalo, že když se podařilo dosáhnout a udržet dostatečně vysoké proočkovanosti u dětí, dochází k poklesu výskytu pneumokoky způsobených zápalů plic i u seniorů. „U nás bohužel k něčemu takovému nedošlo, byť obecně platí, že pokud je vysoká proočkovanost dětí, pneumokoky se v populaci hůře šíří, a tak klesá nemocnost dospělých,“ dodává lékařka.
Nejen zápal plic, ale i zánět mozkových blan
Nebezpečné invazivní choroby, které pneumokok způsobuje, mohou mít různou intenzitu svého průběhu. Bakterie se v ovzduší vyskytuje v různých kmenech (sérotypech), z nichž některé mohou být až život ohrožující. Mezi nejčastější formy onemocnění patří záněty středouší, pneumokokové záněty mozkových blan (pneumokoková meningitida) či velmi závažné bakteriální zápaly plic (pneumonie).
Pneumokoky má v nosohltanu většina zdravých lidí. Při oslabení organismu se ale šíří do celého dýchacího traktu a vyvolávají závažná onemocnění. Pneumokok způsobuje záněty středouší, nosních dutin, plic či mozkových blan a u řady pacientů zanechá následky, může jít i o nevratné a těžké poruchy sluchu. Zápal plic (pneumonie) patří k nejtěžším onemocněním dolních dýchacích cest. Umírá na ně až 20 % nakažených, především pak v rizikové skupině osob starších 65 let. Nemoc má plíživý nástup připomínající obyčejné nachlazení, avšak vcelku rychle se začíná objevovat zimnice, velmi vysoké horečky, nechutenství či zvracení. Nemoc také může doprovázet dušnost a silná bolest na hrudníku. „Průměrná délka hospitalizace pacienta se zápalem plic je 10 dnů. Zatímco náklady na ambulantní léčbu se pohybují kolem dvou tisíc, v případě hospitalizace hovoříme o desetinásobku,“ doplňuje docent Pauk. Pokud je pacient hospitalizován na jednotce intenzivní péče, náklady na péči o něj ještě více vzrostou.
Očkovaní by měli být také zdravotníci
Řada seniorů i chronicky nemocných pacientů není očkována proto, že si nemyslí, že by právě oni mohli být ohroženi, anebo jim jejich lékař očkování nenabídl. „Je důležité zajistit, aby senioři, ale i jejich nejbližší rodina, která může ovlivňovat jejich zdraví, chápali závažnost pneumokokových onemocnění a to, že mohou mít dlouhodobé až fatální následky, i to, že tato onemocnění mohou postihnout prakticky kohokoliv, dokonce i ty, kteří o sebe pečují a žijí zdravým způsobem,“ doplňuje primářka Roháčová a pokračuje: „Zotavení může trvat i několik měsíců po hospitalizaci a nemoc může mít dlouhodobý dopad na práci, společenský život a nezávislost.“
Podle ní je velmi důležité, aby o očkování zdravotníci sami mluvili a současně šli svým pacientům příkladem. Platí to jak o očkování proti chřipce, tak proti pneumokokům. „V naší nemocnici očkujeme zaměstnance proti chřipce. Oni toho využívají, a to je správně. Na naší klinice jsou pak zaměstnanci také očkováni proti pneumokokům, což chrání jak je, tak další pacienty. V zahraničí už došlo k soudním sporům, kdy zdravotník nakazil pacienta, protože sám nebyl očkován,“ upozorňuje specialistka na infekční choroby.
Ludmila Hamplová
