Hromadné žaloby budou soudit soudci s mimořádným oprávněním podle různé legislativy
Soudci u hromadných žalob rozhodnou, zda žalobu připustí. Budou kontrolovat advokáta, kterého mohou vyměnit. Vyberou si, zda půjde o proces typu opt-in nebo opt- out. Řízení povedou soudci krajských soudů nebo soudů speciálních kvůli složitosti procesu, uvádí se ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách, a to přesto, že ministerstvo spravedlnosti označuje princip těchto žalob za jednoduchý. U mezinárodních sporů se budou soudci řídit mezinárodním právem.
Podle legislativního odboru ministerstva spravedlnosti je princip hromadné žaloby jednoduchý, avšak následný proces mimořádně složitý. „Princip hromadné žaloby je jednoduchý. Stejně jako se výroba a poskytování služeb v průběhu průmyslové revoluce a v navazujícím vývoji značně racionalizovaly – výrobci a poskytovatelé služeb tak mohou těžit ze značných úspor z rozsahu; stejně tak je nutné ,racionalizovat´ soudní řízení a vytvořit proces, v němž by také poškození v pozici žalobce mohli těžit z úspor z rozsahu,“ popisuje důvody macdonaldizace soudního procesu ministerstvo spravedlnosti.
Na jiném místě věcného záměru však ministerstvo spravedlnosti uznává značnou složitost a specifičnost budoucího řízení: „Z důvodu značných specifik charakteristických pro kolektivní řízení a pro jeho složitost bude řízení o hromadných žalobách probíhat před krajskými soudy nebo jinými k tomu speciálně určenými soudy – např. vybrané krajské soudy, vybrané okresní soudy. Okresní soudy jakožto soudy obecné nejsou pro projednání takto procesně složitých kauz vhodné,“ stojí ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách.
Stát se zbaví škůdců i žalobců a ušetří
O důvodech, proč stát navrhuje zavést tento instrument do českého právního systému Česká justice už informovala. Stát chce, aby lidé hromadně žalovali firmy, které jsou škůdci nad státy, poškozují zdraví, prostředí i peněženky obyvatel: „Jestliže se totiž poškozené osoby (spotřebitelé, lidé dotčení porušením životního prostředí, konkurenti atd.) nebrání protiprávnímu jednání škůdce, tento nemá důvod v protiprávní činnosti přestávat. Jde o ekonomický kalkul škůdce, kterému se jeho jednání vyplatí. Vědom si této faktické nepostižitelnosti svého jinak právem reprobovaného jednání, pokračuje škůdce v porušování práva. V právním řádu, který je jinak plný hmotněprávních ochranných norem, tak neexistuje účinný procesní prostředek, který by umožnil se proti již probíhajícímu jednání bránit a který by jako prevence reálně a účinně působil proti možnému protiprávnímu jednání pro futuro. Nejde přitom o nic jiného, než o projev zásady kde není žalobce, není soudce,“ rozepisuje důvody hromadných žalob stát zastoupený ministerstvem spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
Na jiném místě textu stát zase popisuje, jak se zbaví množství žalobců a kolik ušetří. Náklady na hromadné žaloby budou totiž převýšeny úsporou vzniklou koncentrací všech totožných řízení do jednoho: „Podle statistik ministerstva vyjde jedno řízení v civilních věcech v průměru na 5.415,- Kč v prvním stupni, rozhoduje-li okresní soud, v případě krajského soudu jakožto soudu prvního stupně je tato částka vyšší, cca 26.061,- Kč,“ vyčísluje ministerstvo.
Žalovat bude možné vše, kromě seznamu výjimek
Hromadnou žalobu bude podle návrhu možné podat ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. „A to až na určité výjimky, které budou taxativně vymezeny v zákoně. Věcná působnost zákona tak nebude téměř omezena a hromadná žaloba bude žalobou obecnou. Žalobou nebude prozatím možné uplatnit veřejná subjektivní práva – zejména z oblasti správního práva. Z povahy věci bude žaloba rovněž vyloučena ve věcech, které se projednávají podle zásad řízení nesporného – věci, v nichž nelze uzavřít soudní smír,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v návrhu věcného záměru.
Před samotným procesem bude muset soudce posoudit, zda žaloby splňuje podmínky: zda je hromadná, zda je správně reprezentována a zda je z povahy věci přípustná: „Není-li v zákoně stanoveno jinak, budou se procesní podmínky řízení posuzovat podle obecného předpisu civilního procesu. Nad rámec podmínek pro řízení individuální bude však nutné splnit další podmínky,“ vysvětluje ministerstvo.
[mn_protected]
Podmínky přijetí hromadné žaloby jsou zejména:
– Musí být dána adekvátní početnost skupiny pro konkrétní řízení tak, že řízení o individuálních nárocích by bylo nepraktické (podmínka početnosti – nummerosity). Konkrétní minimální počet členů skupiny se přitom udávat nebude, a bude tak na uvážení soudu, zda v konkrétním případě žalobu připustí.
– Pro celou skupinu jsou skutkové a právní otázky společné (podmínka společné povahy – commonality).
– Uplatňující se nároky prostřednictvím zástupce skupiny musejí být obdobného charakteru jako nároky všech členů skupiny (podmínka typizovanosti – typicality).
– Skupina musí být reprezentována členem skupiny, který není ve střetu zájmů, a zastoupena advokátem, jehož zkušenosti a schopnosti odpovídají náročnosti kolektivního sporu. Také zde musí být zřejmé, že nedochází mezi ním a členy skupiny či žalovaným ke střetu zájmů (podmínka odpovídajícího zastoupení – adequancy of representation).
– Povaha a rozsah skupiny a předmětu sporu musí být takový, že hromadné řízení se zdá být nejlepším možným způsobem projednání věci (vhodnost).
– Konečně žaloba nebude přípustná, bude-li zřejmé, že jde pouze o zneužití práva.
– Úprava hromadných žalob bude primárně založena na principu opt-out, kdy budou na řízení a jeho výsledku ze zákona účastny všechny osoby mající v téže věci obdobný nárok, tj. osoby naplňující podmínky členství ve skupině, jak je vymezil soud ve svém certifikačním rozhodnutí
Soudce vydá certifikační rozhodnutí
Tato první fáze hromadné žaloby se nazývá certifikačním řízením. Řízení před soudem bude oproti klasickému pojetí odlišné, vysvětluje ministerstvo. „V první fázi dojde k tzv. certifikačnímu řízení, v němž bude soud posuzovat splnění procesních podmínek pro vedení kolektivního řízení, a také, zda se nejedná o svévolný nebo zřejmě bezúspěšný návrh (zneužití na úkor skupiny/žalovaného). Podmínkou pro certifikaci budou jednak obecné procesní podmínky, jednak procesní podmínky stanovené speciálně pro účely hromadné žaloby,“ uvádí k tomu ministerstvo spravedlnosti.
Certifikační řízení bude skončeno buď vydáním certifikačního usnesení, ve kterém bude uvedena zejména identifikace stran řízení, vymezení rozsahu skupiny, předmětu řízení, způsob uveřejnění a lhůta pro opt-out nebo opt-in (podle zvoleného režimu), anebo dojde k zastavení řízení o hromadné žalobě pro nesplnění výše uvedených podmínek. Proti certifikačnímu usnesení bude opravný prostředek přípustný. V případě zastavení řízení o hromadné žalobě bude možné následné podání žaloby individuální.
Jak dále? Podle okolností
Podle legislativního odboru ministerstva bude další průběh řízení „do značné míry určen typem uplatňovaných nároků, velikostí skupiny atd“. „Subsidiárně se použijí ustanovení občanského soudního řádu s tím, že specifika upraví zvláštní zákon o hromadných žalobách (vztah subsidiarity). Zvlášť bude řešena zejm. otázka uveřejňování, postavení účastníků, role advokáta a zástupce skupiny, doručování apod. Soud bude také moci vytvářet podskupiny v rámci celé skupiny. Následné projednání nároků členů jednotlivých podskupin bude na sobě více či méně závislé, záležet bude na okolnostech. Podskupiny mohou tvořit kupř. osoby s různými typy bankovního účtu, osoby s omezeným a neomezeným tarifem, osoby s různými formami a rozsahem pracovního poměru atd.,“ pokračuje v popisu budoucího procesu ministerstvo spravedlnosti.
Kromě toho budou po celou dobu procesu soudci kontrolovat advokáta, který bude ze zákona investorem. Zastoupení advokátem bude povinné: „K ochraně zájmu celé skupiny slouží i povinné právní zastoupení. Úlohou advokáta je nejen ochrana zájmů žalobce, ale všech členů skupiny. Advokát podléhá dohledu ze strany soudu, a pokud nebude plnit své povinnosti, může jej soud nahradit,“ popisuje budoucí princip hromadných žalob ministerstvo.
O speciálním postavení advokáta v procesu hromadných žaloba Česká justice rovněž informovala:
Individuální žaloba, promlčecí lhůta?
Jaký bude vztah individuální a hromadné žaloby ve stejné věci? Ideální, jak vyplývá z textu ministerstva spravedlnosti: „Jakkoliv nebude výsledek hromadného řízení pro soud v individuálním řízení závazný, měl by soud výsledek kolektivního řízení vzít v potaz, a to přinejmenším do té míry, aby se svým postupem neodůvodněně nevzepřel požadavku legitimního očekávání a jednotnosti rozhodování soudů. Za tímto účelem bude soud moci individuální řízení přerušit a vyčkat na rozhodnutí o skupinovém nároku, uzná-li to za vhodné,“ uvádí ministerstvo doslova.
Legislativní odbor ministerstva se ve věcném záměru vypořádal i s promlčecími lhůtami. Pokud jde o promlčecí lhůty, v případě, že bude certifikační rozhodnutí kladné, staví se promlčecí lhůta již ke dni podání hromadné žaloby, a to ve vztahu k nárokům všech členů skupiny. V případě, že certifikační rozhodnutí soudu bude negativní, uplatní se pravidlo obdobné § 652 obč. z. – promlčecí lhůta nároků všech potenciálních členů skupiny neskončí dříve než 6 měsíců ode dne zamítavého certifikačního usnesení. Toto opatření má ochránit oprávněné, kteří byli v dobré víře, že certifikace bude udělena, a otáleli tak s podáním vlastní individuální žaloby, mezitím však došlo k uplynutí promlčecí lhůty vztahující se k jejich nároku,“ uvádí s materiálu ministerstvo doslova.
A co například smír poté, co firma žalobcům zaplatí?
Takový smír bude soudem umožněn, ale soudce ho musí schválit. „V řízení o hromadné žalobě bude přípustné uzavření smíru. Strany na základě dohody předloží návrh na schválení smíru soudu. Navržený smír bude soudem přezkoumán, a to jak z hlediska souladnosti s hmotným právem, tak i toho, zda odpovídá společnému zájmu všech členů skupiny. Pouze takto přezkoumaný smír může soud schválit. Pro případ, že jednotliví členové s takovým smírem souhlasit nebudou, budou moci i v této fázi z řízení vystoupit, k čemuž jim soud poskytne odpovídající lhůtu. Schválený smír se tak na ně vztahovat nebude,“ vysvětluje princip budoucího řízení ministerstvo.
V případě existence rozsudku/schváleného smíru bude tento de iure působit jen ve vztahu ke skupině, o jejíchž právech soud rozhoduje, zdůrazňuje ministerstvo.
A co třeba hromadná žaloba na český Temelín?
Ještě složitější bude hromadná žaloba s mezinárodním prvkem – typově jde například o žalobu majitelů vozů na firmu Volkswagen. Problémem hromadných žalob je totiž jejich uznání. Některé státy princip hromadné žaloby jako neslučitelný s veřejným pořádkem zcela vylučují ze svého právního řádu, jiné státy rozsudky uznávají. „Půjde-li o spor s mezinárodním prvkem, bude nutné se řídit pravidly mezinárodního práva soukromého – uplatní se stávající nástroje tuzemského, unijního i mezinárodního práva. V následujícím přehledu se zaměříme na nástroje obecné povahy, které přijdou ke slovu ve velké většině představitelných případů, zatímco stranou ponecháme mezinárodní smlouvy upravující velmi specifické oblasti – jako je přeshraniční silniční nákladní doprava, přeshraniční železniční přeprava nebo občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody,“ uvádí několik příkladů ministerstvo. Fiktivnímu česko-rakouskému procesu o Temelín, který bude řízen zvláštním soudem v Českém Krumlově, svítá naděje.
Průkopníky v oblasti tzv. class action jsou bezesporu země anglo-saského práva, časem si však tato forma vymáhání našla své zastánce i mezi zástupci práva kontinentálního – např. Norsko, Polsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Francie, Německo atd. O zavedení hromadných žalob do všech členských zemí EU usilují i funkcionáři Evropské unie, doplňuje do výčtu argumentů pro zavedení tohoto nástroje do českého práva ministerstvo spravedlnosti.
[/mn_protected]
Irena Válová
