Lenka Teska Arnoštová: Pacienti by měli být zapojeni do tvorby, zavádění i hodnocení zdravotních politik
Včera na ministerstvu zdravotnictví poprvé zasedla pacientská rada. O její vznik se zasloužila politická náměstkyně Lenka Teska Arnoštová (ČSSD), která se poslední dva roky intenzivně věnuje pacientským organizacím a jejich zapojení do tvorby systému péče. Zakotvení těchto organizací v zákoně a posilování jejich postavení by se přitom chtěla věnovat i do budoucna, pokud se jí povede získat v nadcházejících volbách post v Poslanecké sněmovně.
Pacientské organizace nemají zákonné zakotvení. Pokud se stanete poslankyní, budete o něj usilovat, případně v jaké podobě a kdy?
Rozhodně ano. Domnívám se, že pacientské organizace jsou ze své podstaty natolik specifické, že by měly být ukotveny v zákoně. Nejde přitom jen o jejich definici, tedy stanovení, co je pacientská organizace, kdo pacienty zastupuje. Důležitá je též navazující právní úprava, která má zajistit podmínky potřebné k tomu, aby organizace skutečně mohly efektivně fungovat a pomáhat pacientům. V neposlední řadě, zákonné zakotvení napomůže též jejich zapojení v rámci mezirezortního připomínkového řízení, o které budu též usilovat. V Poslanecké sněmovně bych chtěla podporovat stabilitu těchto spolků, které sdružují pacienty s chronickými onemocnění nebo lidi se zdravotním postižením a zákonné zakotvení pacientských organizací by v tomto směru tomuto záměru pomohlo.
Počkáte nejdříve, jak se zaběhne pacientská rada na ministerstvu, a budete postupovat na základě zkušeností s touto radou?
Mohlo by vás zajímat
Pacientská rada je vyústěním našeho dvouletého setkávání s pacientskými organizacemi na ministerstvu zdravotnictví. Zkušenosti, které jsme z těchto setkání a pracovních skupin získali, jsme vtělili právě i do pacientské rady. Do praxe jsou například uváděna kritéria pro určení pacientských organizací, které jsme poprvé využili právě pro účely výběru členů do pacientské rady a nyní vidíme, jak fungují v praxi. Tato kritéria by do budoucna měla být součástí legislativní definice. Takto bych chtěla postupovat i v ostatních oblastech spolupráce s pacientskými organizacemi a jejich podpory. Využívat zkušenosti z již zahájené činnosti.
Chcete, aby pacientské organizace byly součástí vnějšího připomínkového řízení. Jaké další pravomoci by podle vás měly do budoucna získat?
Pacientské organizace prostřednictvím pacientské rady jsou nyní součástí vnitřního připomínkového řízení. Skutečnost, že se mohou vyjadřovat k dokumentům ve stádiu, než odejdou z ministerstva, je zásadní. Do budoucna si myslím, že je zásadní si uvědomit, že pacient jako stakeholder by měl být konzultován ve všech fázích, a to jak přípravy, tak implementace i vyhodnocování zdravotních politik, a to i mimo legislativní proces. Nově vzniklé oddělení podpory práv pacientů bude zajišťovat servis pro pacientské organizace, aby jejich zapojení do těchto procesů bylo nejen možné, ale konstruktivní a přínosné.
Čím se zabývala pacientská rada na svém včerejším zasedání a s jakým výsledkem?
Jednalo se o první zasedání pacientské rady, průlomovou věc z pohledu zapojení pacientů jako aktéra zdravotnické politiky. Pan ministr předal zbývajícím členům jmenovací dekrety a popřál celé Radě, aby jejich činnost měla reálný dopad na životy pacientů v celé České republice. Což je i mým přáním. Jsem také velmi ráda, že již na prvním zasedání Pacientská rada využila svého práva se zapojit do vnitřního připomínkového řízení a přijala usnesení, jehož obsahem jsou připomínky k novele vyhlášky, kterou se provádí některá ustanovení k zákonu o všeobecném zdravotním pojištění. Prodiskutovali také své priority z hlediska potřeb pacientů. Plán činnosti schválí a předsednictvo zvolí na příštím zasedání.
V nadcházejících letech by mělo být možné, aby pacientské organizace čerpaly z Norských fondů. Budete se ale snažit zajistit systémové financování? Jak by podle vás mělo vypadat?
Jsem velmi ráda, že se mi podařilo vyjednat, že jednou z prioritních oblastí Norských fondů pro následující období je i zapojení občanské společnosti ve zdravotnictví. Během období čerpání financí z těchto zdrojů je samozřejmě třeba diskutovat o modelech udržitelného financování, aby pacientské organizace mohly fungovat i po jeho skončení. My jsme se zatím dívali například na systém financování, který funguje v Německu.
-red-
Michaela Koubová
