Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Oceněni byli za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů. Jména laureátů včera oznámil stockholmský Karolinský institut.
„Byli schopni nahlédnout do našich vnitřních biologických hodin a vysvětlit jejich fungování,“ uvedl Karolinský institut ve svém zdůvodnění. „Jejich objevy ukazují, jak rostliny, živočichové a lidé přizpůsobují své biologické rytmy pravidelnému rytmu dne,“ napsal institut.
Ocenění američtí vědci izolovali u octomilek gen, který řídí běžný denní biologický rytmus, a ukázali, jak se na základě tohoto genu vytváří v buňce bílkovina, která se během noci akumuluje a během dne se pak znovu rozkládá.
U lidí takzvaný cirkadiánní rytmus (o délce periody přibližně 24 hodin) ovlivňuje klíčové funkce jako například spánek, chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus, dodává se v textu.
Mohlo by vás zajímat
Mechanismus vnitřních hodin tak pomáhá vysvětlit otázky, jako proč lidé cestující na dlouhé vzdálenosti přes několik časových pásem často trpí pásmovou nemocí (jet lagem) a čelí i většímu riziku určitých chorob.
Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 361 kandidátů.
Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR je díky poznatkům tří amerických vědců chronobiologie uznávaným vědeckým oborem. Výsledky bádání v oboru podle ní pomáhají odhalovat podstatu řady civilizačních chorob, které souvisí s narušením časového řádu v lidském těle. „Trojice amerických kolegů zásadně přispěla k poznání molekulárního mechanismu, který pohání biologické hodiny u octomilky. Tyto poznatky pak později vedly k odhalení podstaty hodin u savců včetně člověka,“ řekla ČTK Sumová.
Podle neuroložky Soni Nevšímalové z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze souvisí poruchy rytmu a chronický nedostatek spánku s psychickými nemocemi, nadváhou, ale i cukrovkou a zvýšeným rizikem mozkových příhod a infarktů. Zásadní je souhra mezi biologickými hodinami uloženými v mozku a těmi v orgánech. „Při oslabení centrálních hodin dochází k dysregulaci periferních hodin, buňky orgánů se začnou nekoordinovaně množit a může případně dojít i ke vzniku nádorového bujení,“ doplnila neuroložka Nevšímalová. Oslabení biorytmu způsobuje například dlouhodobý třísměnný pracovní režim. „Denní spánek, který má noční spánek nahrazovat je rušen celou řadou zevních podnětů ať už zvukových, nebo světelných a proto je vždy méně kvalitní. Spánek je povrchnější s úbytkem hlubokých spánkových stádií a prakticky vždy je zkrácena i jeho délka,“ popsala Nevšímalová. Způsobovat může psychické problémy, nejčastěji deprese, cukrovku, ale i nadváhu a častější nádory. U žen jde o nádory prsu, u mužů prostaty. Vědci v minulosti publikovali i o vlivu práce v noci na rozvoj roztroušené sklerózy.
V Česku se chronobiologii věnovala také bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která jako první objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období.
Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž oznámena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie, která bude letos větší než obvykle: ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (21,6 milionu Kč), letos to je o milion švédských korun více. Ceny budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince – cena za mír v Oslu a zbývajících pět ve Stockholmu.
-čtk-
