Minulý čtvrtek odsouhlasil ukrajinský parlament (Verkhovna Rada) reformu financovaní zdravotnictví, kterou se chce přiblížit takovým západním zdravotnickým systémům, jaké vidíme ve Velké Británii (Národní zdravotní služba, NHS – National Health Service) nebo v Kanadě. Od prvního ledna 2018 se na Ukrajině změní model financování primární péče. Platba za poskytnutou lékařskou péči pacientovi za jediný tarif v sekundární a terciální péči začne platit o rok později. Do roku 2020 by ovšem celý systém měl být převeden na přímé platby lékařům a zdravotnickým zařízením od Národní zdravotní služby.

 

Již od roku 2014, kdy byl tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč vyhnán ze země, Mezinárodní Měnový Fond (MMF), spolu s Evropskou Unií (EU) požadovaly po Ukrajině silné ekonomické a sociální reformy výměnou za poskytnutí finanční podpory. Po vleklém vyjednávání, Ukrajina, s hlavní představitelkou reformy a úřadující ministryní zdravotnictví Ulanou Suprunovou, přijala minulý čtvrtek reformu, která si dává za cíl zvýšit standard zdravotní péče v zemi a zlepšit zdravotní výsledky, které v současné době jsou daleko pod průměry v Evropě. Dle statistik Světové banky, střední délka života na Ukrajině je 71,2 roku, což je výrazně pod průměrem zemí EU (kam ovšem Ukrajina nespadá).

Zdroj: Eurostat

Ukrajinský sovětský systém by oficiálně měl garantovat kvalitní zdravotní péči zdarma všem svým 45 milionům obyvatel, nicméně v praxi funguje jinak. Kvalita péče pokulhává a častokrát (téměř vždy) pacienti platí úplatky jen proto, aby je lékaři přijmuli na vyšetření. Tento úplatkářský systém vychází z neefektivního přerozdělování peněz ve zdravotnictví, při kterém se jich hodně ztrácí dříve, než dojdou tam, kam původně byly určeny. Tohle má za následek, že například lékaři v regionálních nemocnicích dostávají platy v přepočtu v rozmezí od 100 do 200 dolarů měsíčně (2 170 až 4 340 korun), a proto si následně říkají o „příplatky“ od pacientů. Ministryně zdravotnictví Suprunová situaci okomentovala slovy, že důvod celkového problému současného systému je 70 let komunismu a 25 let nezávislosti, během kterých se nestalo nic, co by vedlo ke zlepšení.

Ministryně zdravotnictví Ukrajiny Dr. Ulana Suprunová se narodila se ve Spojených Státech, kde vystudovala medicínu na Michigan State University. Po studiích pracovala jako klinická patoložka, později profesorka na Icahn School of Medicine v nemocnici Mount Sinai v New Yorku. Foto: UBJ

Hlavní body schválené reformy

1. Financování péče

Nová reforma uvádí, že finanční prostředky nebudou zdravotnickým zařízením přiděleny za jejich existenci, ale za počet léčených pacientů. To znamená, že stát bude platit nemocnice a lékaře za poskytnuté lékařské služby konkrétním nemocným. Současně tedy i mzda lékařů bude záviset na počtu pacientů – čím více jich bude mít, tím vyšší dostane plat. Zdravotní zařízení a lékaři budou mezi sebou soutěžit o pacienty na základě kvality. Schválená reforma by měla zlepšit celkovou kvalitu poskytované péče na Ukrajině a umožnit tak kompetentním lékařům vydělat si v přepočtu v rozmezí od 500 do 600 dolarů měsíčně (10 850 až cca 13 000 korun). Rovněž by měl nový systém zamezit vysoké míře korupce.

2. Balíček garantovaných zdravotních služeb pro každého

Vláda každoročně schválí tzv. balíček státní záruky – určité množství lékařských služeb a léků, které se stát zaváže proplácet v předem stanovených sazbách. Zaručena bude například:

Mohlo by vás zajímat

  • Primární péče (pomoc lékařů na klinikách, ambulatních klinikách a privátních ordinacích)
  • Urgentní péče (naléhavá operace včetně akutního infarktu, mrtvice nebo zlomenin)
  • Paliativní péče (stát se zavazuje zaplatit nezbytné množství léků proti bolesti)
  • Lékařská péče pro děti do 16 let
  • Těhotenská a mateřská lékařská pomoc

3. Vytvoření Národní zdravotní služby

Reforma zahrnuje také vytvoření nového výkonného orgánu – Národní zdravotní služby (podobné NHS ve Velké Británii). Tato služba uzavře smlouvy na zdravotní péči obyvatelů v rámci garantovaného balíčku zdravotních služeb se zdravotními zařízeními jakéhokoliv typu.

4. Zavedení zdravotnického elektronického systému

Reforma zavede elektronický systém, který by měl usnadnit život jak pacientům, protože jim pomůže zvolit si svého lékaře a přihlásit se kdykoliv v online režimu, tak i lékařům, kteří budou moci vidět historii léčby daného pacienta v jakémkoliv zařízení na Ukrajině. V letošním roce začal fungovat pilotní projekt eHealth, který by se od dubna příštího roku měl stát oficiálním zdrojem informací o tom, které prostředky by měly být vypláceny zdravotním institucím (např. nemocnicím) za poskytnutí péče konkrétním pacientům.

Mimo tuto reformu, byl letos na Ukrajině spuštěn národní elektronický systém nakupování – Prozorro, který již vedl k odhadovaným úsporám ve výši 5,45 miliardy korun. Tento systém se používá pro nákupy léků a zdravotních prostředků.

Opozice reformu tvrdě kritizuje

Předsedkyně zdravotní komise v Radě, doktorka Olga Bogomoletová říká, že schválená reforma zničí život mnoha lidem, jelikož si někteří vážně nemocní pacienti nebudou moci léčbu dovolit. Západní styl zdravotnictví prý přinutí mnoho pacientů si poprvé zaplatit za své léky a tak ponechá chudší z nich bez zdravotní péče. Doktorka Bogomoletová nedávno napsala na svém Facebooku, že změny budou mít za následek uzavírání nemocnic a snížení počtu doktorů a léků v mimoměstských oblastech, a následně přirovnala danou reformu ke genocidě. Nicméně, mnoho zastánců reformy říká, že tyto negativní názory jsou účelově šířeny těmi, kdo mají prospěch ze současného systému propleteného korupcí.

Plánované zvýšení výdajů na zdravotnictví v budoucnu

Kabinet ministrů na Ukrajině plánuje zvýšit množství peněz, které plynou do zdravotního systému o 25 miliard ukrajinských hřiven (20,5 miliardy korun) v příštích třech letech, jak řekla ministryně zdravotnictví Suprunová týden před schválením reformy. Následně také dodala, že množství peněz vydaných na zdravotní péči by se mělo zvýšit na 5 procent HDP.  Návrh plánu financování zdravotnictví pro rok 2018 uvádí zvýšení o 11 miliard hřiven (9 miliard korun) na 112,5 miliardy hřiven (92,3 miliard korun).

Zdroj: Světová banka

K prosazení reformy velkou mírou přispěla ministryně Suprunová, která se podílela na vytvoření jejího návrhu a současně pobízela občany k vytvoření nátlaku na zákonodárce tím, že je vyzývala k vytvoření černých rámečků kolem svých profilových obrázků na Facebooku. Jak ministryně Suprunová napsala na svém Facebookovém účtu: „ Přidejte se k davu lidí na podporu zdravotnické reformy tak, aby nás zákonodárci slyšeli a viděli, jak kriticky potřebujeme systém, který by se skutečně postaral o naše zdraví a zdraví našich rodin. Nastavte si dočasně rámečky kolem vašich profilových obrázků na Facebooku, označte členy Rady a řekněte jim, že zdravotní reforma je pro vás doopravdy důležitá.“ Jak celá reforma financování zdravotního systému na Ukrajině ovšem dopadne, se ukáže v příštích třech letech, ale jedno je již nyní jisté – Ukrajina udělala zásadní krok k možnému zlepšení poskytované péče a zefektivnění zdravotnického systému. První krok je vždy ten nejtěžší.

Jan Šaroch

Autor působí jako konzultant ve zdravotnictví v Praze. Před návratem do ČR pracoval dva roky pro The Economist Intelligence Unit v Londýně jako Healthcare Analyst.