Změnový zákon sociálně zdravotního pomezí se nepovedlo dotáhnout, MPSV alespoň doufá v nový kód

Šlo o jednu z oblastí, kterou chtělo ministerstvo práce a sociálních věcí posunout kupředu. Nyní je ale jasné, že rozlousknout problematiku sociálně zdravotního pomezí se mu nepovedlo. Změnový zákon, o němž se hovoří od roku 2015, totiž nestihla projednat ani vláda. MPSV by proto nyní chtělo po sousedním ministerstvu, aby alespoň navýšilo bonifikaci sester v sociálních zařízeních za práci v noci a ve dnech pracovního volna – což se také podle návrhu úhradové vyhlášky stane. Doufá také v nový kód zahrnující péči o pacienta v terminálním stadiu. Dění v oblasti sociálně zdravotního pomezí v poslední době přišli poslancům sociálního výboru shrnout v předminulém týdnu zástupci obou ministerstev.

„Chtěl bych se omluvit, že na předchozích výborech jsme slibovali a já jsem doufal, že sociálně zdravotní pomezí bude předloženo do dalšího legislativního procesu,“ řekl poslancům David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení na MPSV. Na změnovém zákonu, který by problematiku řešil, přitom pracovali zástupci obou ministerstev.

„Ministerstvo zdravotnictví navrhlo jako první krok řešení zdravotně sociálního pomezí systém pobytové sociální služby, takzvaný ošetřovatelský domov. S tím jsme chtěli provázat nový kód pro úhradu, odbornost 923, která by rozšířila zdravotní péči v domovech, které se starají o klienty vyžadující jak sociální, tak zdravotní služby, i na ošetřovatelskou, léčebně rehabilitační, paliativní a nutriční. To byl princip, který jsme navrhovali do zákona, který bohužel neprošel. Myslím si, že je to velká škoda, protože to byl první krok k tomu, aby se sociálně zdravotní pomezí začalo nastavovat,“ domnívá se Martina Novotná, ředitelka odboru zdravotních služeb.[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

I crashtestové figuríny jsou vyrobeny podle mužského vzoru, hřímala evropská komisařka a požadovala rovnost

Jak připomíná náměstkyně MPSV Iva Merhautová, problematika sociálně zdravotního pomezí se řeší již více než 15 let. Prvním úspěchem dle ní bylo zavedení odbornosti 913, další problémy pak měla v uplynulém období řešit meziresortní pracovní skupina. V té bylo vypracováno výše zmíněné řešení pomezí v části segmentu, materiál pak prošel připomínkovým řízením a byl odeslán na úřad vlády, kde mu legislativní rada dala zelenou. Vláda ho pak ale od března nebyla schopná projednat, takže spadl pod stůl.

K jistému menšímu posunu ale v oblasti v uplynulém období došlo. „Úhrada v odbornosti 913 není z pohledu MPSV uspokojující. Částečný úspěch obou resortů ale je, že se úhrada za bod v hodnotě 0,99 haléře a minutová režijní sazba 2,19 bodu v roce 2015 zvedla v roce 2016 na 1,02 koruny a 2,2 bodu. V roce 2017 došlo k dorovnání s odborností 925 (tj. sestra v domácí péči, pozn. red.) a k navýšení o 26 procent. Minutová režijní sazba se z 2,2 zvedla na 3,02,“ shrnuje David Pospíšil.

Reálné náklady jsou mnohem větší, říká poslankyně

MPSV se ještě pokusilo problematiku posunout i v posledních týdnech, kdy dalo ministerstvo zdravotnictví k připomínkování novelu seznamu výkonů. K té mělo dvě zásadní připomínky s tím, že by chtělo zvýšit bonifikaci za práci zdravotní sestry od 22 hodin do 6 hodin ráno a v době pracovního volna z 16 na 21 bodů. Pro odbornost 913 by také chtělo zavést nový signální kód ošetřovatelské péče o pacienta v terminálním stavu v zařízení sociálních služeb.

Podle toho, jak vypadal návrh úhradové vyhlášky, to přitom vypadá, že co se týče bonifikace za noční, víkendy a svátky, bude ještě vyšší, než žádalo MPSV. Úhrady v sociálních službách se po zásahu Ústavního soudu, který zrušil jejich zařazení do úhradové vyhlášky (více zde), mají řídit dle zvláštní ambulantní péče, přičemž navýšení na platy a mzdy bude ve výši šest procent roku 2017. Navýšena by měla být i hodnota bodu, a to zřejmě z 1,02 na 1,05 koruny. Bonifikační výkony za práci zdravotní sestry od 22 hodin do 6 hodin a v době pracovního volna by se pak měly zvednout z 16 na 22 bodů. Podle Novotné zřejmě nyní nedojde k rozšiřování úhrad u odbornosti 913, tedy sester v pobytových zařízeních sociálních služeb, ministerstvo ale podle ní dodrželo slib ohledně navyšování tarifních platů.

Jak ovšem připomíná poslankyně Jana Hnyková (Úsvit), podle posledních odhadů se v zařízeních sociálních služeb poskytuje ošetřovatelská péče v hodnotě 11 miliard, v reálu jsou ale propláceny necelé dvě. A jen na zvýšení příplatku za směnnost na dva tisíce bude podle ní potřeba celkem 145 milionů, zatímco ministerstvo před ještě před několika týdny kalkulovalo s 50 až 100 miliony. Jisté tak je v tuto chvíli jen to, že ožehavá problematika sociálně zdravotního pomezí tu bude čekat na další vládu.

-mk-

[/mn_protected]