BIS žádá, aby prověřování nebo sbírání informací pro cizí moc bylo trestné
Získávání, prověřování nebo vyhodnocování nejen tajných, ale jakýchkoli informací o komkoli by mělo být dalším trestným činem, pokud taková činnost způsobí jinému újmu a pokud je záměrem vyzradit informace cizí moci. Na to, že v návrhu novely trestního zákona oproti původnímu záměru toto ustanovení chybí, upozornila v rámci připomínek Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle poslední zprávy BIS občané ČR vyzrazují ve velkém citlivé informace Rusům a republice to způsobuje rozsáhlé škody.
BIS proto jako obecnou připomínku v rámci připomínkového řízení k novele trestního zákona navrhuje příslušné ustanovení do trestního zákona zařadit: „V souvislosti s navrhovanou novelou trestního zákoníku uvádíme, že dosud nebyl realizován legislativní úkol zapracovat do trestního zákoníku ustanovení, které by postihovalo zpravodajskou činnost pro cizí moc i v případech, kdy není zaměřen na protiprávní získávání utajovaných informací. Odpovídající návrh zákona byl již projednáván v mezirezortním připomínkovém řízení jako návrh Ministerstva spravedlnosti – č. j. předkladatele v eKlep 370/13-LO-SP,“ upozorňuje BIS.
Česká justice již dříve informovala, že přidat další ustanovení o nových trestných činech do trestního zákona žádají MPSV a ministerstvo financí.
Naopak Ministerstvo vnitra, Nejvyšší soud a NSZ žádají vypustit nový trestný čin nucený sňatek jako privilegovaný zločin.
Šlo třeba o informace o zdraví nebo azylantech
Návrh ustanovení o vyzrazování i neutajovaných informací byl ministerstvem spravedlnosti předložen už v roce 2015, jak Česká justice od samého počátku informovala.
Mohlo by vás zajímat
Podle zprávy RIA měla navrhovaná úprava umožnit trestněprávní postih „zpravodajských aktivit prováděných cizí mocí nebo ve prospěch cizí moci, jejichž cílem není získání utajovaných informací. Jde o postih vyzvídání informací, které, třebaže nejsou utajované, nejsou veřejně dostupné, a u nichž existuje riziko jejich zneužití ke způsobení vážné újmy na právech a oprávněných zájmech osob nebo ohrožení či porušení zájmů státních“.
Důvodem byl podle zprávy RIA především způsob získávání informací, nikoli jejich obsah. „Důvod je ten, že zahraniční zpravodajské služby zajímají informace často banální, např. o zvycích určité osoby, což usnadňuje navázání styků s ní za účelem získání této osoby pro další spolupráci. Znalosti o něčích zvycích navíc bývají v některých režimech používány jako forma psychologického nátlaku, kdy je této osobě demonstrováno, co vše o ní zpravodajská služba ví,“ vysvětluje zpráva
Jako příklad byl pak použit rozhovor švýcarské radní a zástupce kurdské organizace o zdravotním stavu Abdullaha Öcalana, když se informace poté dostala do rukou turecké tajné služby. „Dalším příkladem může být kromě shromažďování o důležité infrastruktuře také získávání informací o přistěhovalcích nebo komunitách přistěhovalců, u nichž je třeba mít na paměti také to, že mohou být ony samy nebo osoby jím blízké vystaveny v jejich domovské zemi persekuci, provázené někdy i velmi krutým zacházením; vyzvídání informací v těchto případech s sebou tak nese velmi vysoká rizika,“ stálo doslova ve zprávě RIA z roku 2015.
[mn_protected]
BIS žádá pro nový čin zásadu univerzality
Trestní zákoník zatím v kapitole Trestné činy proti republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci pracuje v § 316 a § 317 pouze s vyzvídáním, vyzrazením a ohrožením utajované informace. Paragraf § 318 pak zohledňuje „Ohrožení utajované informace z nedbalosti“, a to až třemi roky vězení.
Bezpečností informační služba nyní navrhuje doplnit pod písmeno a) do § 316 zcela nové ustanovení:
- 316a Zpravodajská činnost pro cizí moc
„Kdo získává, shromažďuje, prověřuje nebo vyhodnocuje informace způsobem, který působí jinému újmu na právech, s úmyslem vyzradit je cizí moci, nebo kdo cizí moci takovou činnost umožní, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky nebo peněžitým trestem.“.
BIS rovněž navrhuje toto ustanovení doplnit do výčtu činů, pro které platí zásada univerzality: „Dále navrhujeme, aby tento nově vymezený trestný čin byl zahrnut do výčtu trestných činů, u nichž se uplatní zásada ochrany a zásada univerzality (§ 7 trestního zákoníku). Zároveň navrhujeme, aby do § 17 odst. 1 písm. d) trestního řádu byla za slovo „informace“ vložena slova „jiné neoprávněné zpravodajské činnosti“. Tato připomínka je zásadní,“ uvádí k tomu Bezpečností služba. Zásada univerzality vyjadřuje zájem státu trestně stíhat činy, jež směřují proti nejdůležitějším zájmům České republiky bez ohledu na místo činu nebo osobu pachatele.
Čeští politici i občané spolupracují s Rusy nevědomě
Podle poslední zprávy BIS o činnosti za rok 2016 jsou v získávání neutajovaných, avšak citlivých informací borci především Rusové. Rozsah této činnosti působí republice škody, uvádí zpráva BIS: „Na poli klasického sběru zpravodajských informací dominovala ruským zájmům v ČR politická rozvědka. Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace. Byť Rusové získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody, než vyzrazení informace utajované,“ píše v kapitole Kontrarozvědná činnost doslova.
Jak dále uvádí zpráva, ruská moc přímo nebo nepřímo řídí nevládní organizace, které se pak pokouší nalézt podporu mezi českými politiky a ve státní správě: „Představitelé ,nevládních´ entit přímo či nepřímo řízených ruskou mocí a jejími zpravodajskými službami systematicky usilovali o získání podpory českých parlamentních a neparlamentních politických stran a představitelů vrcholných orgánů české státní správy. Někteří čeští občané tak vědomě či nevědomě participovali na zpravodajské agresi cizí moci proti integritě třetího státu,“ popisuje BIS rafinovanost ruského postupu.
V souvislosti s těmito aktivitami bylo velmi zajímavé sledovat, jak se pod ruskou taktovkou „bratří“ entity z extrémní či ortodoxní pravice a levice, či skalní zastánci a smrtelní odpůrci Benešových dekretů, dodává k tématu česká Bezpečností informacní služba v poslední zprávě o činnosti za rok 2016.
[/mn_protected]
Irena Válová
