ČNB: Hromadná žaloba není ve veřejném zájmu, věcný záměr manipuluje voliče
Věcný záměr zákona o hromadných žalobách se vůbec nezabývá nárůstem agresivity a pokusy získat výpalné od korporací. Obsahuje scestné příklady žalob, zatímco ty správné chybí. Je třeba zvážit, zda cíle návrhu nelze dosáhnout posílením institutu společného řízení, uvádí ve svých připomínkách k věcnému záměru Česká národní banka.
Z obsahu připomínek vyplývá, že ČNB opakovaně vadí, nový nástroj, který se pokouší zavést ministerstvo spravedlnosti, je ve skutečnosti směrem k veřejnosti nesprávně interpretován. Podle ČNB může být hromadná žaloba využitelná například „jako nástroj účinné ochrany minoritních akcionářů při vytěsnění, povinných nabídkách převzetí, jiných veřejných návrzích nebo vlastníků dluhopisů vůči emitentovi“.
Záměr se nezabývá rizikem agresivních žalob
Jenže takový záměr návrh neuvádí. Nezabývá se ani riziky a dopady, kritizuje ČNB: „Na druhou stranu je věcný záměr v popisu stávající situace v mnoha oblastech dosti tendenční a teze v něm uvedené nejsou odůvodněné, viz konkrétní připomínky. Návrh by například měl upozornit na skutečnost, že zákonitě vzroste proaktivita – a v extrémních případech až agresivita – např. usilování o ,výpalné´od žalovaných – při nabízení advokátních služeb v oblasti hromadných žalob,“ uvádí v obecné připomínce ČNB.
O důvodech, proč ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavedené tohoto právního nástroje do českého právního řádu, Česká justice již informovala. Podle ministerstva spravedlnosti všechny existující nástroje proti korporacím, které jsou nemorální, neetické a svojí činnosti nebo výrobky škodí, selhávají. Jde o politické rozhodnutí, jak donutit lidi, aby hromadně žalovali firmy a vymáhali odškodné, přihlásili se autoři věcného záměru k ideologoii.
Naopak riziku vydírání a pokusům vybírat žalobami výpalné od firem se odborně věnoval letos v červnu na sympoziu o hromadných žalobách advokát prof. Alexander Bělohlávek, který upozornil na záměnu hromadné žaloby s kolektivní obranou.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Hromadná žaloba v. obrana před externalitami pokroku
Jak vyplývá z připomínek České národní banky, návrh věcného záměru ministerstva spravedlnosti předstírá, že hromadná žaloba je jakýsi nástroj hromadné lidové spravedlnosti. V samotném věcném záměru je například uvedeno, že hromadná žaloba má bránit škůdci v jeho konání do budoucna nebo zabránit ekologickým škodám a vedlejším důsledkům technologického pokroku, tzv. externalitám. Externality přináší takřka každé lidské počínání.
S důvody návrhu zásadně nesouhlasí: „Doporučujeme revidovat poznámky o externalitách v posledních dvou odstavcích části 1.1 (strana 4), neboť vyvolávají dojem, že se hromadná žaloba v České republice má upravovat jako aktio popularis (žaloba ve veřejném zájmu), což ale není pravda,“ uvádí v připomínkách.
Podle ČNB se prostřednictvím hromadné žaloby stále vymáhají konkrétní individuální nároky: „Hromadná žaloba slouží v zahraničí k efektivnímu vymáhání individuálních nároků, které vymáhat individuálně není ekonomické a racionální (nárok je natolik malý, že se jednotlivci osamoceně nevyplatí vymáhat). Prospěch z hromadné žaloby může mít i žalovaný (který nečelí stovkám žalob). Hromadná žaloba přináší i úspory státu, jak uvedeno ve věcném záměru. Nicméně hromadná žaloba není institut, kterým má být podávána žaloba ve veřejném zájmu k omezení nebo zabránění ,negativních externalit pokroku´, jak vyplývá z materiálu. Hromadná žaloba slouží k vymáhání individuálních nároků hromadně v jednom řízení. Žalobci sledují své vlastní zájmy, ne zájem jiného (ochrany životního prostředí apod.),“ upozorňuje ČNB.
ČNB: O jakou rovnováhu ve společnosti jde?
Účelem hromadné žaloby nemá být podle ČNB ani náprava celospolečenských poměrů. „Doporučujeme zrušit větu „Samoregulace korporací tak není dostačujícím mechanismem k odstranění nejzásadnějších nespravedlností a dosažení jisté rovnováhy ve společnosti,“ uvádí v připomínkách ČNB s tímto zdůvodněním: „Není např. zřejmé, které nespravedlnosti považuje předkladatel za nejzásadnější, a proč. Taková tvrzení jsou zavádějící.“
V této souvislosti Česká národní banka kritizuje právě ideologický kontext věcného záměru: „Věcný návrh by se měl soustředit na zavedení institutu hromadných žalob a nepouštět se do ´,právně-filozofických úvah´ doplněných voličsky atraktivními tématy jako je dvojí kvalita potravin EU. Bylo by vhodné doplnit reálné oblasti, kdy institut hromadné žaloby připadá do úvahy, např. ochrana minoritních akcionářů při vytěsnění, a podrobně odůvodnit, zda má být v rámci zákona o nabídkách převzetí, občanskému soudním řádu nebo v samostatném zákoně, pokud bude přijato řešení úpravy v samostatném zákoně,“ opakuje ČNB účel hromadných žalob.
Dvojí kvalita potravin? Neaplikovatelné
Poté rozvádí nesmyslnost tvrzení ministerstva spravedlnosti, že prostřednictvím hromadné žaloby by lidé mohli řešit různou kvalitu potravin v zemích EU: „Není jasné z návrhu, jak by mohl být institut hromadných žalob smysluplně aplikovatelný na problém dvojí kvality potravin v rámci EU. V případě žaloby spotřebitele (resp. i s využitím hromadné žaloby) dle našeho názoru chybí především příčinná souvislost vzniku újmy mezi nižší kvalitou potraviny v Česku a v zahraničí, když budou moci výrobci v případném soudním sporu argumentovat, že spotřebitel byl informován o složení výrobku a že si mohl koupit výrobek jiný. Jde tedy o sporný příklad pro uplatnění institutu hromadné žaloby. Naopak mnohem příhodnější příklady, ve kterých by mohly být využitelné tzv. class action, v návrhu rozvedeny nejsou,“ upozorňuje znovu ČNB.
Jak zásadní připomínku ČNB žádá, aby stát vážně přemýšlel o jiném institutu: „Požadujeme zvážit, zda cíle právní úpravy nelze dosáhnout posílením institutu společného řízení podle § 112 občanského soudního řádu a přizpůsobením dalších ustanovení občanského soudního řádu týkajících se účastníků řízení a jejich zastoupení, placení nákladů řízení, případně advokátního tarifu a zákona o soudních poplatcích.“
ČNB nesouhlasí ani s uvažovanou příslušností soudů: „Nepovažujeme vyloučení věcné příslušnosti okresních soudů za přesvědčivě odůvodněné, žádáme tedy o doplnění odůvodnění, nebo revizi,“ uvádí. Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají hromadné žaloby rozhodovat buď krajské soudy nebo speciální soudy. „Řízení povedou soudci krajských soudů nebo soudů speciálních kvůli složitosti procesu,“ uvádí se ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách, o kterém Česká justice v souvislosti s procesem a soudci rovněž informovala.
[/mn_protected]
Irena Válová
