Léčba závislostí stojí ročně asi 1,5 miliardy korun ze zdravotního pojištění, další peníze řeší její sociální dopady nebo prevenci. Vážný problém má podle odhadů odborníků minimálně půl milionu Čechů. V rozhovoru s ČTK to řekl Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
„Nicméně odhady také říkají, že většina z peněz nejde na specializovanou léčbu, ale často jsou to jednorázové či občasné návštěvy u ambulantního psychiatrického lékaře a jednotlivá vyšetření,“ uvedl Vobořil. Asi 300 milionů ročně jde podle něj lůžkovým zařízení pro závislé na alkoholu, kolem 200 milionů korun pro laboratoře, které zpracovávají výsledky testů.
Peněz ze zdravotního pojištění je podle Vobořila dost, ale nejdou cíleně. Pomoci by podle něj mohla reforma psychiatrické péče, pokud by její autoři naslouchali adiktologům, tedy odborníkům věnujícím se závislostem. „Našel by se způsob, jak lépe analyzovat prostředky, možná je zredukovat na ty nejpotřebnější činnosti a možná by to bylo i levnější,“ dodal.
V Národním registru léčby uživatelů drog bylo loni evidováno asi 7200 pacientů. Více než čtvrtina se léčila kvůli alkoholu, tři procenta kvůli hazardu. Ženy u většiny závislostí tvořily třetinu klientely, u patologického hráčství ale méně než desetinu. Téměř polovina jich byla mezi uživateli léků na spaní a sedativ.
Celoevropská statistika používá pro odhady počtu závislých termín „problémové užívání“, což znamená, že užívají drogu několikrát týdně ve vyšších dávkách, případně je zvyšují. Takových uživatelů alkoholu je podle Vobořila v Česku asi 150.000, rizikových je dalších až 600.000. Hazardu holduje kolem 100.000 hráčů, přibližně 40.000 je problémových uživatelů nelegálních drog. Počty každodenních kuřáků se odhadují na 2,2 milionu. Někdy se více závislostí překrývá.
Závislost je kombinace zdravotních, sociálních a psychických potíží. „Až polovina problémových uživatelů drog by se dalo diagnostikovat jako lidé primárně psychiatrickou diagnózou, která předchází diagnózu závislost,“ řekl Vobořil. Kolem 40 procent z nich jsou lidé z nevhodného sociálního prostředí.
Podle Vobořila se ukázalo, že nefunguje ani prohibice, ani úplně volný trh, ale částečná omezení. „Světová zdravotnické organizace WHO doporučuje mnohem víc pracovat s cenotvorbou. Nejde o to, aby lidé neužívali, ale aby vážili, kolik,“ dodal.
Vobořil působí jako národní protidrogový koordinátor od roku 2010. Zároveň je místopředsedou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a ředitelem Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky.
-čtk-
