Nemocnice musí občas dát nad požadavky byrokracie přednost záchraně života, reaguje MZ na NKÚ
Zjištění ke kontrolám nákupů ve třech nemocnicích jsou v případě Nemocnice Na Homolce (NNH), které se týká velká část zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, řešena a opatření byla přijata, uvádí ministerstvo zdravotnictví. To plánuje jednotlivá publikovaná zjištění NKÚ podrobně analyzovat a využije je při své metodické i kontrolní činnosti ve vztahu ke svým přímo řízeným organizacím.
Zpráva NKÚ upozorňuje především na to, že kontrolované nemocnice nakoupily v období let 2014-2016 léčiva za více než pět a půl miliardy korun bez zadávacího řízení, často formou nákupu přímo od výrobců či distributorů a v řadě bez jakéhokoliv smluvního vztahu, jen na základě objednávek. Ze zprávy vyplývá, že zhruba polovina tohoto objemu jde na vrub NNH, která v hodnoceném období realizovala dodávky téměř výhradně prostřednictvím své dceřiné společnosti a to také bez soutěže s využitím (dle zákona přípustné) tzv. in-house výjimky. Sám NKÚ však v kontrolní zprávě konstatuje, že „dle vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je NNH oprávněna tuto výjimku využít“. Uvedená zjištění týkající se NNH navíc již dříve konstatovala veřejnosprávní kontrola provedená Ministerstvem zdravotnictví a na ni navazující kontrola NKÚ. Na základě výsledků těchto kontrol vydal ministr zdravotnictví řediteli Nemocnice Na Homolce pokyn zrušit dceřiné společnosti, které dosud pro nemocnici zajišťovaly veškeré ekonomické a obchodní činnosti, a tyto činnosti vrátit zpět do nemocnice. Likvidace společností v současné době probíhá, přičemž s ohledem na rozsah činností a uvedený objem dodávek, které je nutné nově vysoutěžit bez využití zmíněné výjimky, bude zcela dokončena do poloviny příštího roku.
Často existuje jediný výrobce, jediný dodavatel, nemocnice pacientům léky zajistit musí, tedy nemá jiné řešení:
NKÚ dále konstatuje, že „více než 2,7 mld. Kč tvořil nákup metodou takzvaných DTP kanálů, tj. nákup přímo od výrobců a nákup od vybraných distributorů neregistrovaných léčiv v rámci mimořádného dovozu“. Z praxe však vyplývá, že např. nákupy léčiv z těchto distribučních kanálů, kdy existuje jediný výhradní dodavatel, který není mnohdy ochoten se do vyhlášených veřejných zakázek (VZ) přihlásit, nelze na základě VZ realizovat, stejně jako v případech, kdy příslušná VZ nebyla z nějakých objektivních důvodů ještě ukončena, nebo musela být dokonce zrušena. Nemocnice však musí i v takových případech zajistit poskytování zdravotní péče a potřebné léky musí nakoupit i bez uzavřené smlouvy, což tak není nutně stav odporující nastaveným pravidlům. V tomto smyslu zněl i jeden z dílčích závěrů v rámci dílčí kontrolní zprávy z kontroly provedené NKÚ ve FN Plzeň.
Mohlo by vás zajímat
Nemocnice má prioritní zájem a tím je zdraví pacienta. Nad požadavky byrokracie tak občas musí dostat přednost záchrana lidského života.
Zákonné požadavky na transparentnost jsou, bohužel, mnohdy v rozporu se zákonnými požadavky na efektivitu. Zjištění NKÚ k tomu, že některé nákupy byly realizovány jen na základě objednávek, v podstatě řeší nově zavedený registr smluv, ve kterém se zveřejňují všechny smluvní vztahy, včetně těch na základě objednávek. Podle dosavadních zkušeností je však právě tato povinnost zveřejňovat veškeré smluvní dokumenty týkající se realizace dodávek s hodnotou vyšší než 50 tisíc Kč v registru smluv důvodem neochoty některých distributorů léčivých přípravků účastnit se VZ, případně nabídnout nižší ceny oproti cenám v okolních zemích, což pak vede k nárůstu cen léčivých přípravků oproti stavu před zavedením registru smluv. Požadavek na transparentnost nákupů je tak v těchto případech v rozporu s požadavkem na jejich efektivitu.
Rozdílnost cen nákupů vzhledem k rozdílným podmínkám nemusí být dle konstatování NKÚ důsledkem neefektivního chování.
Ve zprávě je dále uvedeno, že kontrolované nemocnice pořizovaly stejné léky i s mnohonásobnými cenovými rozdíly. Porovnání bylo provedeno na vybraném vzorku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Sám NKÚ však v kontrolním závěru k této problematice konstatuje, že „rozdílné ceny léčiv a zdravotnických prostředků byly ovlivněny jak obchodní strategií jednotlivých nemocnic (zejména výší sjednaných finančních bonusů), tak i malým objemem vysoutěžených dodávek s následně uzavřenou smlouvou s garancí pevných jednotkových cen pro smluvně sjednané časové období. Dalšími faktory ovlivňujícími ceny byly odebrané množství, požadavky na termín dodání, doba použitelnosti nakupovaného zboží, nejednotnost v kategorizaci v případě zdravotnických prostředků apod.“. Rozdílnost cen tak vzhledem k rozdílným podmínkám jednotlivých nákupů nemusí být důsledkem neefektivního chování.
Vládou schválený zákon o univerzitních nemocnicích sněmovna nestihla projednat vzhledem ke konci volebního období.
NKÚ ve zprávě rovněž konstatuje, že MZ nemá ucelenou koncepci pro řízení a rozvoj přímo řízených nemocnic. Vládou schválený zákon o univerzitních nemocnicích byl takovou koncepcí. Měl definovat a stabilizovat páteřní síť zdravotnických zařízení. Dále existuje vládou schválený dokument ke strategickým investicím MZ, který byl zpracovaný a předložený právě jako výsledek koncepční činnosti MZ v této oblasti, stejně jako další v nedávné době schválené programy rozvoje a reprodukce dlouhodobého majetku přímo řízených nemocnic MZ. Jako podklad pro tyto strategické dokumenty byly využity zpracované strategie rozvoje jednotlivých nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví se zprávou NKÚ bude nadále podrobně zabývat a využije všech možností pro zlepšení.
-tz MZ-
Michaela Koubová
