Samosprávy i odbory žádají poslance o tři miliardy na sociální služby

Zástupci měst, obcí, krajů, odborů i zaměstnavatelů žádají dopisem poslance nově zvolené sněmovny, aby v návrhu státního rozpočtu na příští rok přidali peníze na sociální služby. Uvedli to ve společné tiskové zprávě. V návrhu podle nich chybějí víc než tři miliardy korun, když na sociální služby má jít 11,6 miliardy korun, potřeba však je 14,9 miliardy. Do rozpočtu se podle signatářů dopisu nepromítlo nedávné rozhodnutí vlády o zvýšení platových tarifů v oboru.

O dopisu dnes ČTK informoval Svaz měst a obcí, změnu v návrhu rozpočtu požaduje také Asociace krajů ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Bez potřebných peněz podle nich není možné sociální služby stabilizovat, úprava rozpočtu má zabránit personálnímu kolapsu.

Zaměstnanci v sociálních službách v letošním prvním pololetí brali průměrně zhruba 11.000 korun, zvýšení platových tarifů o 23 procent od letošního července jim přineslo asi 2500 Kč navíc. Potřebné peníze na letošní rok po mnoha jednáních uvolnilo ministerstvo práce a sociálních věcí, návrh státního rozpočtu na příští rok ale s financemi navíc nepočítá.

Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl upozornil, že na zvýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách se mimo jiné jednoznačně shodl pracovní tým tripartity. “Za města a obce říkáme: dost, tak to dál nejde. Musíme mít garantované, že pokud samosprávám stát přidá povinnosti, dá jim na to i potřebné peníze, a to v plné výši,” doplnil.

Mohlo by vás zajímat

Ze tří letošních podezření na tuberkulózu se jedno nepotvrdilo a dva pacienti jsou ukrajinské národnosti

Svaz proto spolu s Asociací krajů ČR požaduje změnu české ústavy tak, aby garantovala finanční krytí úkolů, které stát samosprávám ukládá. “Z mnoha krajů dnes zaznívá, že domovy pro seniory přestávají přijímat staré lidi, protože nemají zaměstnance, kteří by se o ně starali. Pomoci řešit velmi složitou situaci mají právě vyšší platy, je však třeba jasně vědět, kde na ně mají samosprávy vzít,” podotkl předseda komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR a ústecký hejtman Oldřich Bubeníček.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký varoval, že se může příští rok opakovat kritická situace jako v letech 2009 a 2010, kdy se významně snížil počet zaměstnanců v sociálních službách a zaniklo historicky vůbec nejvíc registrovaných poskytovatelů. “Podobně to vypadalo i v letošním prvním pololetí, ale díky dodatečnému dofinancování se podařilo začínající krizi zastavit,” dodal.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková věří, že poslanci žádost vyslyší a budou řešit problémy nejen v sociální oblasti, ale také ve zdravotnictví, kde rovněž chybí kvalifikovaní lidé a rozumný dotační a vzdělávací systém.

V Česku je zhruba 2000 poskytovatelů sociálních služeb. Z toho je 722 pečovatelských služeb, 361 z nich se týká obcí. Reálné náklady na tuto činnost jsou podle poskytovatelů 200 až 250 korun za hodinu, ve skutečnosti za ni dostávají maximálně 130 Kč za hodinu. Rozdíl ve většině případů platí stát či samospráva. V sociálních službách pracuje asi 100.000 zaměstnanců.

-čtk-