Peníze na investice jsou pro příští rok nižší, než by bylo záhodno, přesto však bylo při vyjednávání ministerstvo zdravotnictví úspěšné – nakonec vybojovalo více než pro rok 2017, což se povedlo jen málokterému jinému resortu. Na zasedání sněmovního zdravotnického výboru, které se konalo minulý týden, to řekl končící ministr Miloslav Ludvík (ČSSD). Vedle rozpočtu ministerstva zdravotnictví se poslanci zabývali také výročními zprávami a účetními uzávěrkami zdravotních pojišťoven; oba body schválili.

 

Předpokládaný návrh kapitoly 335, tedy rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro příští rok, počítá s příjmy ve výši 1,322 miliardy a výdaji 8,084 miliardy. Příjmy sestávají z peněz plynoucích z rozpočtu EU a finančních mechanizmů ve výši 1,28 miliardy, dále z nedaňových příjmů organizačních složek státu včetně ústředního orgánu v hodnotě 22 milionů a daňových příjmů ve výši 20 milionů. Co se týče výdajů, zmíněných 1,28 miliardy jde na projekty financované z EU a finančních mechanizmů, další projekty za 1,569 miliardy jsou pak kofinancovány (297 milionů ze státního rozpočtu, 1,272 miliardy z EU). Z finančních mechanizmů má jít 10 milionů, z toho 1,5 milionu je kofinancováno ze státního rozpočtu.

„Podíl EU může být během roku 2018 navyšován na straně příjmů i výdajů dle skutečné potřeby na základě souhlasu ministra financí. Také jsem se domlouval s ministrem životního prostředí, který bude pokračovat i v nové vládě, že vzhledem k tomu, že financování z OP Životní prostředí je pouhých 30 procent – 70 procent musí být kofinancováno, je to mimo realitu většiny zdravotnických zařízení. Dopisem proto ještě pana ministra požádám, aby se nad tím zamyslel, protože jinak není zdravotnictví z OP ŽP schopno jakéhokoliv čerpání,“ uvádí Miloslav Ludvík.

Běžné výdaje bez investic jsou navrhovány ve výši 5,603 miliardy, což zahrnuje výdaje na provoz dvacítky organizačních složek státu, příspěvky na provoz příspěvkových organizací, výdaje na výzkum, vývoj a inovace, národní zdravotnické dotační programy na provoz letecké záchranné služby, specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků a zajištění přípravy na krizové situace, přípravu krajských středisek zdravotnické záchranné služby na mimořádné stavy, financování Českého červeného kříže a další činnosti dle kompetenčního zákona.

Mohlo by vás zajímat

Strategické investice si zatím budou nemocnice platit samy

V investiční kapitole by měly výdaje dosáhnout 903 milionů. „Rád bych zdůraznil, že v původním návrhu bylo necelých sto milionů. Navýšení na skoro miliardu se povedlo díky velmi tvrdému a náročnému vyjednávání s ministerstvem financí. Je to ale zcela nesrovnatelné s tím, co bylo ještě kolem roku 2010, kdy šlo na investice kolem pěti miliard korun,“ říká Ludvík. Ten ovšem na druhou stranu poukazuje na to, že na škrty narazila všechna ministerstva, zdravotnictví však bylo jedním z mála šťastlivců, kterým se podařilo oproti roku 2017 rozpočet ve finále navýšit.

Ze zmíněné investiční částky jde přitom na pokračování akcí z minulého roku 463 milionů, na nové akce tedy zbývá 440 milionů. Ty by tedy jít na podporu a rozvoj materiálně-technické základny fakultních nemocnic (231 milionů), nemocnic ve státním vlastnictví (80 milionů), státních léčebných ústavů (36 milionů) a správních částí MZ (24 milionů), dále na podporu hospicové paliativní péče (5,5 milionu) a nové programy, kde jde o zahájení investičních akcí na ochranu veřejného zdraví (64 milionů).

„Jsem hluboce nespokojen s tím, co bylo přiděleno do kapitoly ministerstva zdravotnictví. Z mého pohledu je velmi tristní stav investičních programů a do budoucna i z hlediska toho, co stát zřizuje a podporuje, by mělo dojít k výraznému navýšení. Zatím v kapitole není zmíněn program strategických investic, který je vyčleněn speciálním vládním usnesením a jehož financování by mělo být dáno zvláštní částí kapitoly. Na začátek jsme se proto domluvili s těmi, kterých se to týká, že nyní rozjedou tu část, kterou kofinancují sami. Jde hlavně o peníze na projektovou přípravu. Teprve v návaznosti na to by se rozjely strategické investice, které budou potřebovat něco ze státního rozpočtu v průběhu roku 2019,“ dodává Ludvík.

Poslanec Rostislav Vyzula (Ano) na tomto místě vyjádřil obavu, jakou mají dané nemocnice jistotu, že pak peníze dostanou. Podle Ludvíka je ovšem nutná registrace akce na ministerstvu financí, načež je stát zavázán akci financovat. Podobně jako Ludvík pak Vyzula hodnotí výši investic jako mizernou, výhrady ke způsobu investování mí i Vlastimil Válek (TOP 09).

Podle budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (Ano) však bude mít ministerstvo na investice víc prostředků. „K tomuto dni v letošním roce je z investic čerpáno pouze 42,6 procenta a jsou tam i nespotřebované nároky z minulých let ve výši asi 1,46 miliardy. Pro příští rok se tak bavíme zhruba o dvou až třech miliardách korun,“ poukazuje Vojtěch, který se zároveň táže, proč ministerstvo prostředky řádně nečerpá.

„U investic to probíhá tak, že všechny zdroje, které jsou k dispozici, jsou alokovány na akce. Když je schválena akce třeba za 200 milionů korun, je ve většině případů spojena se stavební částí, takže není v daném roce dokončena a přesahuje do roku následujícího. I alokované prostředky se pak čerpají v průběhu času podle režimu fakturace a plateb. Nemáme tedy žádné volné zdroje – i ty, které máme v takzvaných nárocích, už jsou alokovány na konkrétních investičních akcích, tudíž je nelze přiřazovat k novým. Pak bychom nebyli schopni dodržet rozpočet v dalších letech,“ vysvětluje náměstek pro ekonomiku a přímo řízené organizace Petr Landa. „Systém je dnes nastavený špatně. Místo aby se ukončil účet k jednomu roku, přesahují nároky. Na druhou stranu je třeba říct, že každá akce má přesně stanovený investiční horizont i s daty, kdy má být vyúčtování,“ doplňuje Miloslav Ludvík.

Na rezidenční místa půjde méně, důvodem jsou úspory z předchozích let

Další problematika, který Adama Vojtěcha zaujala, se týká rezidenčních míst. V příštím roce by totiž měla kapitola klesnout z 263 milionů na 81 milionů.

„Alokace je problematická, protože se nedá predikovat, kolik rezidentů se přihlásí. Kupříkladu pro praktiky alokujeme v poslední době téměř každoročně sto míst. Celá suma vychází z předpokladů, jak by to mohlo vypadat. V uplynulých letech přitom došlo k poměrně výrazným úsporám, proto je tentokrát požadována částka nepoměrně nižší, která celkovým požadavkům neodpovídá. Pokud bych měl predikovat ve chvíli, kdy nebudou žádné úspory z minulých let, bude se částka pohybovat v součtu někde na úrovni tři čtvrtě miliardy korun. Jsou to odhady, které se pohybují na zhruba 50 procentech možných maximálních nákladů,“ reaguje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Poslanec Vyzula k tomu ale dodává, že systém rezidenčních míst je velmi složitý, což vede některá pracoviště k tomu, že o ně raději nežádají. Proto by bylo na místě proces zjednodušit. „Systém je administrativně náročný, vychází ale ze stávající legislativy. V tomto roce to bylo ještě složitější, protože platí norma, kterou inicioval svého času docent Heger – musí tu být metodika, která je schválena před koncem roku a podle níž v následujícím roce musíme postupovat. Protože se ale zákon 95/2004 měnil s platností k 1. 7., došlo k tomu, že metodika nebyla a museli jsme to řešit ne úplně standardními cestami. Souhlasím tedy, že by mohlo dojít ke změně legislativy tak, aby to bylo jednodušší, ale v tuto chvíli to v rámci stávajících norem nejsme schopni zjednodušit,“ vysvětluje Prymula.

Poslanci volají po změnách systému péče

Výbor ovšem na svém druhém zasedání neprojednával jen hospodaření v nadcházejícím roce, ale také to v letech uplynulých. Tentokrát se však nejednalo o ministerstvo, nýbrž o zdravotní pojišťovny – konkrétně jejich výroční zprávy a účetní uzávěrky za rok 2016, které vláda schválila letos v září.

Vývoj hospodaření pojišťoven za rok 2016 ovlivnil růst plateb za státní pojištěnce o 25 korun na 870 korun na osobu za měsíc, zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900 korun, začlenění pojišťoven pod souhrnný účet státní pokladny a povinnost vést účty u ČNB, výrazný růst české ekonomiky, který přinesl do zdravotního pojištění meziročně 11 miliard navíc, a navýšení nákladů na zdravotní služby zejména kvůli růstu mezd a platů – jen do lůžkové péče tak šlo o 5,5 miliardy navíc. Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce přitom vzrostly o 1049 korun na 24 266 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více.

Celkové příjmy systému zdravotního pojištění za rok 2016 činily 264,9 miliardy, což znamená meziroční růst o 4,9 procenta. Výdaje se pak vyšplhaly na 258,9 miliardy, tedy meziročně o 2,8 procenta více. Systém tak dosáhl kladného salda hospodaření 5,9 miliardy, což jsou nejlepší výsledky od roku 2009. „Přebytek byl vzhledem ke zdravotně pojistným plánům poměrně nečekaný,“ konstatuje zpravodaj tisku Adam Vojtěch s tím, že zůstatky na účtech pojišťoven se zvýšily o 35 procent na 20,83 miliardy, na čemž má největší podíl VZP. Vojtěch také připomíná, že přes 97 procent prostředků jde přímo na zdravotní služby, takže provozní výdaje tvoří pouhých 2,32 procenta (cca šest miliard korun), tedy méně, než udává úhradová vyhláška (v ní je hranice 3,05 procenta).

„Problém ale je, že systém stále není připraven na ekonomický propad, který může nastat. Pro příští rok bude nadvýběr pojistného asi 22 miliard, to ale nebude trvat věčně. Rezervy stále nejsou dostatečné a systém tak, jak je dnes nastaven, není střednědobě ani dlouhodobě udržitelný, pokud budou výdaje růst tak jako v posledních letech,“ připomíná Vojtěch.

V návaznosti na toto sdělení se ve výboru strhla diskuse o tom, jak by měl tedy systém vypadat a kde jsou jeho největší rezervy. „Když se věci zjednoduší, jsou tu v zásadě jen dvě možnosti – a obě jsou výsostně politickými tématy. Jednou je spoluúčast pacientů, která má regulativní význam, a druhá je sdílení dat. Péče, kterou poskytujeme, je příliš objemná. Když tomu nebudeme umět zabránit, tak se neposuneme z místa,“ říká místopředseda výboru Julius Špičák (Ano). „Neustále říkáme, že poskytujeme špičkovou péči, ale my vlastně nevíme, jakou péči poskytujeme. Musíme tedy zlepšit informatiku a nastavit kritéria kvality,“ dodává.

Zatímco podle Vlastimila Válka by se mělo zajistit plné využívání nákladných přístrojů, Julius Špičák to vidí jinak. „Umíme využít cokoliv, jestliže pro to máme ekonomický stimul. Sdílení dat ale vede k tomu, že spotřeba drahých technologií klesne o desítky procent. Tak je to v civilizovaném světě,“ míní Špičák.

Podle dalšího místopředsedy výboru Bohuslava Svobody (ODS) by pak údaje dokumentující kvalitu péče v jednotlivých nemocnicích měly být veřejné, aby pacienti věděli, podle čeho si mají zdravotnické zařízení vybírat. Připomíná také, že ÚZIS již nyní některá z těchto dat má.

Rozvětvující se diskusi nakonec šéfka výboru Věra Adámková (Ano) utnula a poslanci bod jednohlasně schválili, kývli také na rozpočet ministerstva zdravotnictví.

Michaela Koubová