Merck a Qiagen investují v Británii miliardu liber do výzkumu
Americký Merck a německý Qiagen oznámily, že se chystají ve Spojeném království investovat více než miliardu liber (29 miliard korun) do zdravotnického výzkumu a vývoje. Díky tomu má do roku 2020 vzniknout bezmála 1800 nových pracovních míst. Informoval o tom mimo jiné list Financial Times.
Merck se chystá vybudovat výzkumné zařízení přímo v britské metropoli Londýně, kde budou po roce 2020 vznikat nové druhy léků. Práci zde najde 950 vědců a výzkumných pracovníků. Investice má prý přilákat ty nejlepší z nejlepších.
Qiagen své finance namíří na Manchester, kde chce za několik stovek milionů liber postavit campus, kde se vědci budou zaměřovat na výzkum genomu. Má zde vzniknout 800 pracovních míst a výzkumné centrum prý bude magnetem pro investice dalších firem tohoto odvětví z celého světa. Campus vznikne ve spolupráci s vědeckou institucí Health Innovation Manchester.
Předzvěst masivního přílivu?
Zamýšlené investice přišly vládě Theresy Mayové jako na zavolanou, protože zabíjejí hned dvě mouchy jednou ranou. Kabinet může ukázat, že její nová průmyslová strategie nese první ovoce, a současně jde o důkaz, že bude mít přínos pro celou zemi a nikoli pouze pro „zlatý trojúhelník“ Londýn-Oxford-Cambridge. Tam se totiž přirozeně koncentrují přední světové vědecké projekty, pokud už do Velké Británie zavítají.
John Bell, profesor medicíny z Oxfordu, který vypracoval část vládní strategie pro vědy o lidském těle a zdraví upozornil, že dosud mnoho velkých farmaceutických firem jako Roche, Novartis nebo Pfizer ze svých investičních záměrů v Británii upustilo. „Nyní ale můžeme pozorovat začátek obratu trendu,“ řekl listu Financial Times s tím, že jistý náznak přineslo už rozhodnutí AstraZeneky zřídit své sídlo v Cambridgi nebo plán dánské skupiny Novo Nordisk vybudovat centrum pro výzkum diabetu v Oxfordu.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci farmaceutického průmyslu přitom nedávno vyslovili obavu, zda bude Velká Británie schopna udržet i po brexitu vysokou úroveň investic do tohoto oboru. Spojené království se na globálních investicích tohoto typu podílí ze 3,5 procenta, což je nejvíce z celé Evropy. Určitý pokles možná v nejbližších letech nastane, neboť mnoho šéfů farmaceutických firem tvrdí, že díky brexitu se příliv kapitálu do farmaceutického průmyslu pozdržel a možná ještě pozdrží.
Britská vláda přesto předpokládá, že další zdravotnické investice budou v nadcházejících týdnech následovat. Ministr obchodu, průmyslu a energetiky Greg Clark tvrdí, že vědy o lidském těle a zdraví jsou nejrychleji rostoucím odvětvím ve Velké Británii. Zaměstnává na 233 tisíc lidí a generuje obrat ve výši přesahující 64 miliard liber (1,85 bilionu korun).
Mayová jako Thatcherová
Vládní průmyslovou strategii představil kabinet Theresy Mayové minulý týden. Podle agentury Bloomberg jde o první takový dokument od 80. let minulého století, kdy v čele kabinetu stála Margaret Thatcherová. Ministři jsou přesvědčeni, že strategie vytyčí směr, kterým Velká Británie po vystoupení z Evropské unie půjde a dovede ji do světové špičky v odvětvích budoucnosti: robotice, čisté energetice nebo dopravě.
„Ukazuje se, že přijetí této dlouhodobé strategie už má své okamžité efekty,“ řekl Greg Clark v souvislosti s oznámenými investicemi společností Merck a Qiagen. Cílem, jenž vládní dokument stanovuje, je zvýšení produktivity celého národního hospodářství a jeho transformace směrem k inovativním odvětvím. Velká Británie se má stát tím nejlepším místem pro zakládání a rozvoj firem.
Britská nemoc 2.0
Ostrovní hospodářství se dnes potýká s podobnými problémy jako v 70. letech, kdy se hovořilo o takzvané „britské nemoci“. Ta spočívala ve ztrátě pozice druhé nejsilnější ekonomiky světa. V hospodářské úrovni se před Velkou Británii dokonce dostalo Německo, které se ještě pětadvacet let předtím zmítalo v poválečném hospodářském rozvratu.
A je příznačné, že dnešní britská produktivita práce je prakticky o pětinu nižší než ve zmíněném Německu. „Britští zaměstnanci odvedou za pět dní stejný výkon jako němečtí nebo američtí za dny čtyři. Výstup na odpracovanou hodinu je na stejné úrovni jako před finanční krizí, ale tempo jeho růstu je daleko za rokem 2008,“ píše agentura Bloomberg.
Příčin je prý několik: přílišné spoléhání se na služby, přežívající „zombie“ firmy, které těží z velmi uvolněné měnové politiky, nebo překážky, kterým musejí zaměstnanci čelit, když chtějí měnit zaměstnání.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
