V odpadu končí každoročně léčivé přípravky za miliardy. Ne vždy jde o léky prošlé
Vybrané spalovny nebezpečného odpadu u nás likvidují ročně stovky tun léků, které lidé odevzdají v lékárnách, většinou po uplynutí exspirační doby. Náklady na jejich likvidaci, které hradí stát, jdou do milionů. Další desítky tun léků lidé spláchnou do záchodu. Pětina Čechů, podle průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), pak vyhazuje prošlé léky do běžného odpadu.
Nebezpečný odpad
„Jde o poměrně stabilní množství, v řádu desítek tun ročně. V roce 2016 to byly 103 tuny, letos k poslednímu září 70 tun,“ odpovídá na dotaz, zda množství odevzdaných léčiv stoupá, Michal Petrov, tiskový mluvčí společnosti Česká lékárna holding. Ta v Česku provozuje na 420 lékáren Dr.Max. V každé z nich mohou lidé nespotřebované nebo prošlé léky odevzdat.
„Nikam jinam by takové léky ani jít neměly. Jako sběrné místo slouží všechny lékárny. Zákon léky definuje jako nebezpečný odpad, končí ve spalovnách. Lékárna nesmí vracené léky odmítnout převzít, předpisuje to zákon 378/2007 Sb o léčivech,“ doplňuje na vysvětlenou s tím, že náklady na likvidaci teoreticky platí stát zastoupený kraji.
„V minulých letech jsme řešili i situace, kdy nám některý kraj odmítal likvidaci proplatit, či měl speciální požadavky, aby vůbec proplatil, ale pokud je mi známo, tyto problémy se vždy podařilo vyřešit. Samozřejmě máme s tím administrativní náklady, ale ty lze vyčíslit obtížně. Jinak jde o miliony korun ročně takto proplacené naší síti. Nám ve většině případů sváží nebezpečný odpad firma AVE, v menšině případů má sám kraj nasmlouvanou firmu na svoz,“ dodává Petrov.
Dvě miliardy v „koši“
Podle výzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nás každý rok vyhodí léky za více než dvě miliardy korun, přitom jde o částku bez DPH a obchodní přirážky. Z toho léky za zhruba miliardu korun vrátí lidé do lékáren, léky za asi 360 milionů korun pak vyhodí do běžného komunálního odpadu či spláchnou do záchodu. V ordinacích lékařů odevzdají léky za 170 milionů a doma jich mají za více než 350 milionů.
Jen v Moravskoslezském kraji vzrostlo množství odevzdaných a likvidovaných léků od roku 2013 do loňského na dvojnásobek. I letos už se toto množství blíží ku 30 tunám. „Náklady na likvidaci prošlých léčiv nehradí kraj ze svého rozpočtu. Náklady vzniklé lékárně s odevzdáním nepoužitelných léčiv a jejich odstraněním hradí Ministerstvo financí formou státní dotace. V letošním roce se předpokládá, že tyto náklady hrazené ze státní dotace, přesáhnou jeden milion korun,“ říká Pavel Rydrych, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Mohlo by vás zajímat
Jak doplnil, lidé v kraji mohou odevzdávat prošlé léky nejen v lékárnách. „V některých obcích a městech mohou občané rovněž využít k odevzdání sběrný dvůr, pokud má léčiva uvedená v seznamu sbíraných odpadů. V takovém případě již ovšem stát náklady na likvidaci léčiv nehradí.“
Likvidace odevzdaných léků v Moravskoslezském kraji
Kde se likvidují
Seznam zařízení, oprávněných k likvidaci léčiv, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve svém věstníku. Jedná o spalovny průmyslových a nebezpečných odpadů, provozované na území ČR. Lékárny v Moravskoslezském kraji, uplatňující náhrady vzniklé s odstraněním léčiv, využívají tyto spalovny:
- Spalovna průmyslových odpadů – Ostrava, provozována společností:
- SUEZ Využití zdrojů a.s. (Moravskoslezský kraj)
- Spalovna nebezpečných odpadů, provozována společností: MEGAWASTE-EKOTERM s.r.o. (Olomoucký kraj)
- Spalovna průmyslových odpadů, provozována společností: AVE Kralupy s.r.o. (Středočeský kraj)
Jeden příklad z praxe
Ve spalovně ale nekončí jen prošlé léky, jak dokládá konkrétní příklad z praxe. „Lékařka mi změnila medikaci a mi tak doma zbyly dvě nenačaté tuby s mastí, za které jsem v lékárně doplácela okolo 150 korun za jednu. Zanesla jsem je proto do lékárny, zda mi je mohou vyměnit za jiné léky, které nejsou na předpis. Lékárník to ale odmítl s tím, že i tyto léky se likvidují, přestože ještě prošlé nejsou. To se mi zdá jako zbytečné plýtvání,“ svěřila se svým nedávným zážitkem paní Lenka Holubová z Ostravy.
Michal Petrov ale potvrzuje, že lékárník jednal správně, když léky, byť jsou v originálním obalu, s platnou exspirací a neotevřené, odmítl vyměnit za jiné.
„Zákon i takové léky považuje za nebezpečný odpad a jako takové se musí likvidovat. Samozřejmě je to nemilé, pokud například v důsledku změny medikace pacient léky ani nenačal a přitom do nich už investoval. Bohužel ale zákon lékárně neumožňuje takové léky vzít zpět a znovu prodat či vyměnit. Pouze převzít k bezplatné likvidaci. I takové přípravky končí ve spalovnách,“ vysvětlil s tím, že podobné situace zřejmě vedou k tomu, že se pak léčiva objevují v nabídkových inzerátech. „Ale potom jde o ilegální činnost,“ podotkl Petrov.
Kde je zakopaný pes?
Bude jich více. Nadužívání léků je stále aktuální, byť dlouhodobě a koncepčně neřešené téma, které je následkem stále neexistujícího elektronického propojení dat o lécích, které pacient užívá od jednotlivých lékařů. A pak také chování samotných pacientů. Ostatně alespoň oni mohou už nyní něco pro sebe udělat. Vzdělávat se a nepolykat slepě desítky prášků denně. Informace naleznou například na pacientském portálu www.olecich.cz, kde najdou léčivé přípravky a text příbalového letáku. SÚKL dává informace také na facebook a na webu má informační brožury a letáky.
-ova-
Tomáš Cikrt
