Jít ve stopách Antonína Holého a zprostředkovat své objevy světu – to je cíl, který si dala nově vzniklá společnost i&i Prague založená při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jejím úkolem bude pomáhat ústavům i vysokým školám najít komerčního partnera, který by jejich objevy a inovace využil. Platformu pro transfer technologií včera po zasedání akademického sněmu představili zástupci Akademie věd ČR.
„Na sněmu jsme se rozhodli více zdůrazňovat naši platformu AV21, a to hlavně proto, že byla původně zamýšlena a založena proto, aby propojovala jednotlivé odbornosti a pracoviště Akademie věd i s mimoakademickými pracovišti při řešení témat, která jsou aktuální a společensky relevantní. S tím souvisí transfer znalostí a technologií. Máme štěstí, že máme v Akademii věd ústav, který je v tomto velmi úspěšný – jde o oblast biomedicíny a biochemie. Protože máme hodně ústavů, které jsou tímto směrem zaměřené a projevily zájem více se na transferu znalostí podílet, uvítali jsme ochotu Ústavu organické chemie a biochemie jít příkladem,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) má s komerčním využitím svých objevů široké zkušenosti. „Vývoj v oblasti nových léčiv probíhá od poloviny 70. let v mnoha projektech, které pak byly úspěšně převedeny do komerční praxe. Není to tedy jen jednorázová zkušenost pana profesora Holého, ačkoliv jeho výsledky pak vedly k velmi razantním výsledkům v oblasti finanční,“ uvádí profesor Martin Fusek, zástupce ředitele ÚOCHB pro strategický rozvoj, s tím, že nyní ústav získává kolem 400 až 500 milionů.
Vedle antivirotik (Vistide®, Viread®, Hepsera®, Truvada®, Atripla®, Complera®, Stribild®, Genvoya®, Odefsey® vyráběné společností Gilead a Duvira firmy Spofa) jde o hormony (Oxytocin, Desmopressin, Terlipressin/Glypressin – společnost Ferring-Léčiva a Carbetocin/Duratocin – Nordic Group, Ferring), přípravky užívané v dermatologii (Dermazulen – firma Zentiva – Sanofi Group) a onkologii (5-aza-2’-deoxycytidine/Decitabine – společnost Johnson & Johnson).
„Už v době, kdy jsem přebíral ústav po panu profesoru Holém, bylo jasné, že jeho preparáty něco přinesou. Když jsme začali počítat, kolik by to mohlo být, jednalo se o částky, z nichž jsme šli trochu do kolen. Situace ale byla nakonec mnohem horší – peněz bylo neskutečně mnoho. Začali jsme tedy vymýšlet, jak se o ně máme starat. Chtěli jsme, aby po nás také něco zůstalo, takže jsme začali tvrdě vyjednávat s dozorčí radou i vedením akademie. Nakonec se to podařilo a byla založena dceřiná společnost IOCB TTO,“ přibližuje místopředseda Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel ÚOCHB Zdeněk Havlas.
Mohlo by vás zajímat
Licence v oblasti antiobezitních látek i dalších antivirotik
První myšlenky ohledně založení dceřiné společnosti se objevily v roce 2007, o dva roky později pak bylo IOCB TTO zapsáno v rejstříku a v roce 2010 spustilo činnost. Cílem IOCB TTO je postarat se o dlouhodobou finanční prosperitu ÚOCHB. Díky práci týmu profesora Martina Fuska a současného ředitele Zdeňka Hostomského se tak například podařilo uzavřít novou smlouvu s farmaceutickou společností Gilead Sciences, která vyrábí antivirotika profesora Holého, což významně přispělo ke komerčnímu financování výzkumu na ÚOCHB. Pod vedením IOCB TTO vznikla i celá řada nových licenčních smluv, mimo jiné s dánským koncernem Novo Nordisk na využití syntetického hormonu, který může znamenat přelom v léčbě obezity a cukrovky.
Mezi klíčové licence, které se díky IOCB TTO povedlo získat, tak patřil v roce 2013 Tenofoviralfenamide s firmou Gilead, v roce 2016 šlo o práci doktora Tomáše Krause zaměřující se na dopravu trifosfátů do buňky (společnost Merck) a v letošním roce uspěl doktor Václav Navrátil ze skupiny docenta Jana Konvalinky s metodikou testování a doktorka Lenka Maletínská společně s Jaroslavem Kunešem z Fyziologického ústavu AV ČR se zmíněnými antiobezitními látkami. Současné projekty se pak zaměřují na neurosteroidní a protizánětlivé látky, onkologii, antimikrobiální látky, chelátory pro alfa zářiče či syntetické protilátky iBodies.
„Měli jsme úspěchy v licenčních jednáních s vícero partnery. Kancelář zabývající se transferem získává finanční podíly na těchto úspěších, takže jsme přemýšleli, jak je využít v obecnější rovině, protože naše kancelář funguje exkluzivně pro Ústav organické chemie a biochemie. Proto jsme v květnu letošního roku založili novou společnost i&i Prague, kam je převáděna část prostředků. Ty je pak možné použít k vyhledávání a investování do projektů, které vycházejí z akademického prostředí, ať už se jedná o ústavy Akademie věd nebo vysoké školy a další subjekty,“ říká profesor Fusek. „Vznik nové společnosti je reakcí na velký počet žádostí o konzultace a pomoc s projekty z jiných ústavů a vysokých škol, ale také na zvyšující se zájem zahraničních i českých firem o objevy a inovace z ČR,” dodává Fusek, který společně s tehdejším ředitelem ÚOCHB Zdeňkem Havlasem v roce 2009 IOCB TTO založil.
Na projekt může společnost poslat miliony
Nová i&i Prague, která je dceřinou společností IOCB TTO, se zaměřuje na vyhledávání nových projektů, jejich organizaci a vedení, přičemž zároveň spolupracuje s velkými investičními partnery na dalším rozvoji projektů. „Kromě poradenství a odborné pomoci při hledání komerčního využití objevů můžeme pomoci také s pokrytím části finančních nákladů, které jsou nezbytné při rozjezdu spin-off firmy nebo při přípravě patentu,” doplňuje Jaromír Zahrádka, ředitel i&i Prague, která svou činností navazuje na řadu zahraničních společností vzniklých při renomovaných akademických pracovištích, jako je například Max Planck Innovation v Německu, Imperial College London a Cambridge Enterprise v Británii nebo australská společnost Uniquest.
Do jednoho projektu přitom může kancelář poslat několik milionů korun, díky čemuž ho během jednoho či dvou let dostane do stavu zajímavého pro velkého investora. Podle profesora Fuska by nová společnost mohla najít dva až čtyři projekty ročně, které by takto podpořila. „Projektů bude méně, ale co nejvíc kvalitně zhodnocené, abychom mohli říct ano, tento projekt má velkou šanci, že projde,“ doplňuje.
V tuto chvíli je navázána spolupráce hlavně s českými investory (zejména jde o oblast IT a nových technologií spojených i iniciativou Průmysl 4.0, kde se biotechnologie uplatňují čím dál častěji), první kontakty už ale proběhly i s nadnárodními společnostmi. i&i Prague také vede databázi projektů, které jsou při transferu technologií ve hře.
Vědci se musí naučit komunikovat
A kde je dnes největší překážka navázání spolupráce mezi akademickou a komerční sférou? „Před 15 lety jsme čekali, kdy přijdou firmy a budou stát před ústavem, protože je tam milion skvělých myšlenek, jenže tam nikdo nestál. Bylo tedy jasné, že bez naší aktivní participace se vztah nenaváže. Dnes je stav jiný, firmy o ústavu vědí a vztah je propojený. Dosud ale máme spoustu vědců a institucí, které si myslí, že když mají skvělou myšlenku, tak si je průmysl najde – jenže nenajde. Z naší strany musí být přístup aktivní, aby se o tom průmysl dozvěděl,“ nastiňuje Zdeněk Havlas. „Aby konkrétní projekt skončil pozitivně a firma podle něj něco vyráběla, je nezbytně nutné změnit myšlení našich lidí a ústavů a postupně měnit i myšlení firem,“ dodává.
Jeho slova potvrzuje také Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky. „Hlavním úkolem transferu technologií je edukace naší vědecké obce. Snažíme se tedy s vědci komunikovat skutečnost, že transfer technologií a znalostí je nevyhnutelnou a samozřejmou součástí vědecké práce jako takové a imperativ věnovat pozornost aplikačnímu potenciálu výsledku k vědě nevyhnutelně patří,“ konstatuje Lazar.
Zatím se pomoci s transferem technologií dostane segmentu biomedicíny a biochemie, už se ale jedná i o dalších odvětvích. „Snažíme se o systematizaci transferu znalostí v rámci Akademie věd. Je to nelehký úkol, protože víme, že v řadě oborů postupy fungují dobře, ale v jiných zcela selhávají. Při oborové diverzitě Akademie věd tak opravdu není jednoduché zavést nějaký prostý a univerzální mechanismus. Proto si vážím toho, že alespoň pro obor biologických věd v užším smyslu budeme mít k dispozici bohaté zkušenosti Ústavu organické chemie a biochemie, který je na tomto poli zdaleka nejúspěšnější,“ poukazuje Josef Lazar.
ÚOCHB tak snad nyní pomůže otevřít dveře do světa i dalším vědcům a ústavům. „Česká republika zatím bohužel není na radarové obrazovce zahraničních firem hledajících nové objevy a inovace. Aby se to změnilo, je nezbytné mnohaleté budování kontaktů, rozvoj transferu technologií, ale také podpora špičkového základního výzkumu, který jediný může stát za opravdu převratnými objevy. Věřím, že vznik i&i Prague bude dalším významným bodem v tomto úsilí,“ uzavírá profesor Fusek.
Michaela Koubová
