Elektronický recept je s blížícím se koncem roku a tedy zavedením povinnosti čím dál častěji tématem zaujatých debat. Nejinak tomu bylo i na včerejším zasedání zdravotnického výboru. Na jednu stranu dostalo ministerstvo pochvalu za dobře napsanou vyhlášku, na stranu druhou poslanci zkritizovali její pozdní vydání a SÚKL navíc pokárali za nedostatečnou komunikaci směrem k veřejnosti. Lékový ústav ovšem přislíbil, že bude v příštím roce postupovat v souvislosti se sankcemi vůči předepisujícím lékařům velmi shovívavě tak, aby byl vždy na prvním místě zájem pacienta.
Do povinného elektronického receptu zbývají necelé čtyři týdny. V těchto dnech přitom vyšla vyhláška, která mimo jiné specifikuje výjimečné případy, kdy bude i nadále možné vydat papírový recept. Poslanci sněmovního zdravotnického výboru na svém druhém zasedání však včera zkritizovali, že se materiál dostal na veřejnost až nyní.
„Kritika ministerstva zdravotnictví a SÚKL je na místě, věci jsou se zpožděním. Nechci tu opakovat historii a diskusi před dvěma lety ohledně společnosti Tronevia, kolik se jim zaplatilo a jak to dopadlo – že ještě teď vede SÚKL soudní řízení. To jsou věci, které jsou důvodem, proč jsme v současné situaci. Máme zpoždění, i když jsme měli tři roky na to, aby se systém připravil. Stejně tak je na místě kritika, že eRecept nemá funkcionality, které měl mít. Přitom jsem na jaře byl na ministerstvu zdravotnictví a bylo přislíbeno, že lékový záznam bude v legislativě a bude od 1. 1. 2018. Musíte tedy teď udělat všechno pro to, abyste vyhlášku zpropagovali,“ zdůrazňuje příští ministr Adam Vojtěch (ANO). V současnosti je přitom plán ministerstva takový, že by novela související s lékovým záznamem měla být k 31. březnu příštího roku. Je zároveň možné, že spolu s ní spojí úřad novelu zákona o návykových látkách tak, aby se eRecept začal vztahovat i na recepty s modrým pruhem.
Ke kritice se přidává také bývalý šéf zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Ministerstvo v podstatě ignorovalo usnesení z posledního zdravotního výboru, kde jsme žádali, aby vyhláška byla k dispozici nejpozději do posledního října tohoto roku. Máme tu vyhlášku, která je ze dne 30. listopadu 2017. Já jsem ji dostal až včera, což je chyba. Všechny problémy, které tu jsou, všechny stížnosti lékařů, lékárníků i pacientů plynou z toho, že nevědí, jakým způsobem to bude realizováno,“ pozastavuje se Rostislav Vyzula.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo sice pozdní vydání uznává, zároveň ale upozorňuje, že obsah vyhlášky je znám od září. „30. října bohužel nebyl ustanoven zdravotní výbor, protože 21. října byly volby. Navíc vláda nezasedala moc často a byly problémy s legislativní radou vlády. Vzhledem k tomu, že se vyhláška mohla začít tvořit až v květnu či červnu, kdy byla novela zákona o léku, bylo to trochu složitější. Musím se tedy omluvit, že na stole přistála až v listopadu, i když znění vyhlášky, byť nebylo schváleno legislativní radou vlády, viselo na webu ministerstva zdravotnictví už od září,“ vysvětluje končící ministr Miloslav Ludvík (ČSSD).
Výjimku nebude tvořit přání pacienta či lékaře ani ordinace bez PC
Na druhou stranu ale navzdory termínu vydání Rostislav Vyzula ministerstvo za vyhlášku chválí. „Je dobře napsaná a je tam všechno,“ myslí si Vyzula.
„Nově jsou ve vyhlášce výjimky z elektronické preskripce, které reagují na jiné zákony a na to, co je možné do vyhlášky dát. Někdy je nám vyčítáno, že toho mělo být ve vyhlášce mnohem více, ale zmocnění ministerstva v těchto záležitostech je velmi úzké. Nevyhověli jsme dvěma návrhům, které se objevily opakovaně – aby důvodem pro výjimku z ePreskripce bylo, že se tak rozhodne lékař, nebo tak chce pacient. Kdybychom vyhověli těmto návrhům, byli bychom dle mého názoru mimo zákonné zmocnění – z eReceptu by se tak stal nepovinný, takže bychom vyhláškou zrušili dopad zákona. To není možné, proto takové výjimky ve vyhlášce být nemohou,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Radek Policar.
V jakých případech tedy bude možné i nadále vydat recept papírový? „Je tam možnost předepsat pro vlastní potřebu a příbuzné, při návštěvní službě, pokud jste u záležitosti, která vyžaduje urgentní vyplnění receptu, jako je autonehoda, dále jste-li v oblasti bez připojení nebo když vypadne provozovatel. I kdyby zkolabovalo centrální úložiště, tak se normálně přechází na papírové recepty v režimu, na jaký jste dnes zvyklí. Když tedy při kontrole prokážete nebo na recept napíšete důvod, proč byl vydán v papírové podobě, mělo by to být vyřešeno. Opravdu jsme se snažili postihnout maximum myslitelných možností, kdy se něco stane,“ přibližuje Ludvík.
Podle místopředsedy Petra Třešňáka (Piráti) by ale nebylo od věci zařadit do výjimek také záskoky a stáže plus poskytování zdravotní péče v ordinacích nevybavených počítačem. Druhou možnost ale ministerstvo vylučuje. „Jímá mě hrůza při představě, že dnes existují ordinace nevybavené počítačem, a to z jediného důvodu: dnes se předávají data na zdravotní pojišťovnu elektronicky, jinak to nejde. Jestliže nějaký lékař není vybaven počítačem, musí požádat o zpracování citlivých osobních údajů jinou osobu, a skoro se vsadím, že nikdo z nich takové povolení nemá. To byl důvod, proč jsme to do vyhlášky nedali – ve chvíli, kdy připustíme tuto možnost, připustíme i dost šílenou představu, že citlivá osobní data zpracovává někdo, kdo na to zcela zjevně podle zákona nemá právo,“ vysvětluje končící ministr Ludvík.
Informační kampaň byla, ale adekvátní (ne)přiděleným prostředkům
Terčem kritiky se ale včera vedle pozdního vydání vyhlášky stala také komunikace s širokou veřejností. „Kdyby byla informovanost lepší, možná bychom se tady teď radovali, protože elektronický recept z obecného vyššího principu mravního je jistě užitečný nástroj,“ říká Vlastimil Válek (TOP 09).
SÚKL se však brání. „Informační kampaň v roce 2017 proběhla, není ale tajemstvím, že SÚKL již není bohatým správním úřadem, protože jsme v roce 2014 odevzdali do státního rozpočtu 1,75 miliardy. Jeli jsme tedy, nechci říci low-costovou, ale přiměřenou informační kampaň. [mn_protected]
Moji kolegové se zúčastnili 148 akcí, kongresů, seminářů či okresních sdružení lékařských, lékárnických a dalších komor. Když jsme počítali účast, měli jsme průměrně oslovit každého zdravotnického profesionála. Pro veřejnost probíhá informační kampaň v podobě 500 obrazovek ve významných zdravotnických zařízeních, především v nemocnicích a na poliklinikách. Poslední dobou jsme ještě chtěli vstoupit do veřejného prostoru prostřednictvím veřejnoprávní televize nebo rozhlasu, ale sponzoring pořadu se zdravotnickou tematikou by vyčerpal náš rozpočet na informační a další služby na celý rok. Touto cestou jsme tedy nešli,“ vysvětluje šéf SÚKL Zdeněk Blahuta.
Právě vysílání v ČT je ale podle Rostislava Vyzuly vhodnou formou, jak o problematice informovat pacienty. „V ČT každý večer v osm hodin před pravidelným pořadem probíhá instruktáž, jak mají lidé pracovat s Facebookem nebo internetem vůbec. Je to velmi vtipné a hezky udělané, takže to pochopí každý – i já jsem to pochopil. Proč tady něco takového už rok neběží, abychom se vyhnuli všem výčitkám?“ ptá se Vyzula. „Mně se kampaň na ČT taky strašně líbí, ale úplně by mi vysála rozpočet. Dobře víte, že ústav žádné rozpočtové prostředky k navýšení nedostal, takže alespoň chodím v low-costovém režimu do pořadů, jako je Sama doma,“ reaguje Blahuta.
Na důležitý aspekt související s informovaností veřejnosti ovšem upozorňuje poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD). „Přidala bych se k požadavku na ministerstvo a SÚKL ohledně větší informovanosti vůči pacientům, ale za pacienty bych také požádala všechny lékaře, lékařské a lékárnické organizace, aby nestrašili a vysvětlili, že se pro pacienty nic nemění. To by celé věci prospělo,“ žádá Alena Gajdůšková.
Zdravotní výbor následně vyzval v usnesení SÚKL a ministerstvo, aby do 22. prosince informovaly odbornou i laickou veřejnost o fungování eReceptu a dopadech vyhlášky, a to včetně veřejnoprávních médií.
Nejdůležitější je poskytnout pacientovi kvalitní službu
Zmiňovaný nedostatek financí je také důvodem omezeného fungování call-centra, které by podle Adama Vojtěcha mělo fungovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu. „Lékaři si opakovaně stěžují, že je nefunkční a že se tam nedovolají,“ říká Vojtěch. „Odpověď je jednoduchá. Víte, že jsem za vámi v květnu nebo v červnu byl ohledně navýšení rozpočtových prostředků. Nešlo to a ústav nic nedostal. Proto se na call-centru střídá šest lidí, kteří jedou v režimu pět dní v týdnu od sedmi ráno do sedmi večer. Problém spočívá v tom, že účastníci systému nechali registraci do centrálního úložiště na poslední chvíli, někteří v tom byli ponoukáni i příslušnými profesními organizacemi. Je tam řada jevů, o kterých se až stydím hovořit, kdy se střídají kohorty některých volajících, kteří si nechtějí přečíst dokonce ani úvodní informace, kterou žádost by si měli nakliknout a začít vyplňovat. Křičí na zaměstnance call-centra, že jsou povinni je tím nechat projít, a někteří provoz s radostí blokují. Je to opravdu problém. Dost pomohlo, když jsme po předchozím upozornění začali call-centrum monitorovat – ty nejagresivnější telefonáty skončily,“ přibližuje Blahuta.
Další výtky směrem k lékovému ústavu směřovaly na to, že beta verze mobilních a webových aplikací byla zveřejněna až včera. Zdeněk Blahuta ovšem poukazuje, že SÚKL v tomto směru spolupracoval s ministerstvem vnitra, protože bylo třeba zřízení národní identity, a aplikaci tak získal ústav až 20. listopadu.
Vzhledem k tomu, že je řada věcí hotová na poslední chvíli, žádá předsedkyně zdravotního výboru Věra Adámková (ANO), aby doba hájení trvala alespoň rok. „Jeden, dva měsíce není nic. Po půl roce začneme analyzovat situaci a uvidíme, kde je chyba – je možné, že dojde i ke změně zákona, i když to nechci předjímat, protože to nevím,“ říká profesorka Adámková s obavou, že si úředníci počkají a budou rozdávat dvoumilionové pokuty. Bývalý předseda zdravotního výboru Vyzula se přitom domnívá, že by bylo na místě zahrnout na určitou dobu do zákona nulové sankce. „Ne že se to jen řekne, ale skutečně to bude přímo uvedeno v zákoně,“ apeluje Vyzula.
Lékový ústav však slibuje, že bude postupovat s ohledem na zájem pacientů. „Přistupujeme k povinnosti napsané v zákoně, která je označena sankční částkou, velice individuálně. Nemůžu slíbit nic jako generální pardon – že když dostaneme oznámení, nebudeme kontrolovat. Můžu ale slíbit, že se SÚKL bude v roce 2018 chovat k povinnosti elektronické preskripce velice vstřícně, individuálně a s ohledem na zájem pacienta. To znamená, že se musí posoudit veškerý kontext případného deliktu a hlavně to, že ve výsledku je nejdůležitější poskytnout pacientovi kvalitní zdravotní službu. Nejde o to začít 2. ledna rozdávat dvoumilionové sankce,“ zdůrazňuje Zdeněk Blahuta.
Do této chvíle prošlo systémem 8,4 milionu eReceptů, v listopadu jich bylo vystaveno rekordních 695 tisíc, tedy přes 12 procent všech předpisů. V tuto chvíli SÚKL eviduje 46 313 žádostí lékařů a stomatologů (z celkem 53 tisíc, z nichž ovšem někteří nebudou přístup do centrálního úložiště potřebovat, protože léky nepředepisují), vyřízeno už bylo 30 841 žádostí (přes 20 tisíc lékařů je reálně zapojeno) a ve zpracování na České lékařské komoře, kde se ověřuje odborná způsobilost, je kolem devíti tisíc žádostí. „Už nás to začíná trochu zdržovat a trápit,“ poukazuje Blahuta s tím, že ústav je sice žádostmi zahlcen, ale zvládá je. Garantuje tak zaslání přístupových hesel do konce roku všem, kdo zažádali do 24. listopadu, a pokud podle Blahuty začne Česká lékařská komora plnit svou zákonnou povinnost v otázce poskytování informací, kde nyní překračuje 14denní lhůty, dostanou přístupové údaje i ti, kdo si zažádali později.
Údaje již dostalo také 7500 lékárníků (reálně se zapojilo 6800), lékáren je pak zapojených 2300 (z 2500). Údaje byly odeslány i 11 tisícům zdravotnických zařízení, reálně zapojených je necelých 6900.
Co se týče obav, zda systém zvládne přechod do plného zatížení, je podle SÚKL testován na to, aby unesl 130 milionů receptů ročně, zatímco nyní se distribuuje kolem 70 milionů papírových receptů. Lékový ústav přitom odhaduje, že po odečtení bonifikací lékařů za předepsaný eRecept by měla elektronická preskripce ušetřit 300 až 500 milionů. „Jde o eRecepty na tzv. hraniční zóně – nejen ty, které jsou falešné, protože si je někdo natiskne doma na tiskárně, ale jsou po lhůtě platnosti, na základě různých domluv a podobně,“ dodává Blahuta.
Lékaři k eReceptu potřebují kvalifikovaný osobní certifikát nahrazující podpis, dále přístupové údaje do centrálního úložiště, které zašle SÚKL, musí mít také v softwaru nainstalovaný modul pro komunikaci s centrálním úložištěm a technické připojení zdravotnického zařízení. Náklady, které nese přímo lékař či lékárník, jsou podle Blahuty pouze za kvalifikovaný osobní certifikát, který má platnost jeden rok a přijde na 370 až 500 korun ročně, ostatní podmínky jsou bezplatné.
Elektronický recept včera projednával také Senát, který v senátorské novele schválil dvouletý odklad povinnosti. Návrhem se nyní bude zabývat vláda a poté poslanci. Dosluhující ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík však včera odhadoval, že není možné, aby sněmovna tento návrh stihla projednat tak, aby došlo ke změně zákona k 1. lednu příštího roku.
Michaela Koubová
[/mn_protected]
