Exekutorská komora chce jednotnou úpravu pro právnické komory v zákoně o ochraně osobních údajů
Podle Exekutorské komory by bylo namístě zabývat se komplexně problematikou zpracování osobních údajů subjekty spadajícími pod resort Ministerstva spravedlnosti a pro tuto oblast připravit komplexní regulaci. Vyplývá to z připomínek EK k evropské směrnici na ochranu osobních údajů (GDPR) a k návrhu příslušného zákona.
GDPR bylo přijato v dubnu 2016, ale vstoupí v účinnost až od 25. května 2018 a představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavádí vysoké pokuty za porušování nových, přísnějších pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci.
Úprava by podle komory měla být přehledně včleněna do jednoho předpisu v rámci souvisejících a na sebe navazujících ustanovení. „Považujeme za zbytečně nelogické a nepřehledné řešení, aby byla regulace téže agendy týkající se jedné (byť svou povahou širší) kategorie nezávislých justičních orgánů rozmělněna do několika právních předpisů.“
Exekutoři si také stěžují, že nebyli označeni za připomínkové místo. „Exekutorská komora ČR přesto považuje za nezbytné vytknout připomínkovanému návrhu, stejně tak jako Návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, zejména to, že při jeho přípravě zjevně nebylo přistupováno tak, aby došlo k reálnému provázání GDPR s českým právním řádem a k minimalizaci možných výkladových a aplikačních problémů. Máme za to, že oba výše zmiňované návrhy by si měly klást za cíl to, aby jasně vymezily způsob a podmínky, jakým GDPR bude dopadat na nejrůznější skupiny subjektů, a v podstatě tak v tomto směru stanovily jasný právní rámec. Návrh zákona o zpracování osobních údajů by měl být ve své podstatě jakýmsi „prováděcím předpisem“ ke GDPR.“
Jednotná úprava pro právnické komory
Mohlo by vás zajímat
Oproti výše řečenému se Komora domnívá, že se uvedené nepodařilo zcela, pokud vůbec, naplnit, když předkládaný návrh – ač by měl poskytovat jasné odpovědi na některé otázky, které v souvislosti s GDPR vyvstávají – očekávané odpovědi neposkytuje, či dokonce naopak některé další vyvolává. „Dále se domníváme, že by bylo namístě zabývat se komplexně problematikou zpracování osobních údajů subjekty spadajícími pod resort Ministerstva spravedlnosti a pro tuto oblast připravit komplexní regulaci. Tato komplexní úprava by pak podle ní měla být přehledně včleněna do jednoho předpisu (nejlépe zákona o zpracování osobních údajů) v rámci souvisejících a na sebe navazujících ustanovení. Považujeme za zbytečně nelogické a nepřehledné řešení, aby byla regulace téže agendy týkající se jedné (byť svou povahou širší) kategorie nezávislých justičních orgánů rozmělněna do několika právních předpisů,” uvedli exekutoři.
Obdobně jako Česká advokátní komora má i EK ČR problémy s ustanovením, kterým by mělo dojít k prolomení povinnosti mlčenlivosti různých kategorií subjektů, jež jsou mlčenlivostí vázány. Jak dále uvádí, předně je třeba konstatovat, že formulace „pro plnění konkrétního úkolu“ pokud se týká informací, s nimiž je Úřad oprávněn se seznamovat, je velmi vágní. „Uvedené považujeme za nevhodné zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o ustanovení, kterým by mělo docházet ke generálnímu prolomení povinnosti mlčenlivosti nejrůznějších subjektů. Považujeme za nezbytné předmětnou formulaci zpřesnit tak, aby u dotčených subjektů docházelo k prolomení povinnosti mlčenlivosti pouze ve zcela nezbytných a plně odůvodněných případech.“
[mn_protected]
Stejně tak by bylo podle exekutorů namístě uvažovat o zpřesnění a zpřísnění postupu, kterým může Úřad žádat o poskytnutí chráněných informací od subjektů, které jsou vázány povinností mlčenlivosti (srov. např. § 8 odst. 5 trestního řádu). „Vzhledem ke skutečnosti, že povinnost mlčenlivosti soudních exekutorů je stanovena v § 31 exekučního řádu a výjimky z této povinnosti jsou stanoveny tamtéž, považujeme za žádoucí, aby za účelem odstranění jakýchkoli možných pochybností bylo do předmětného ustanovení exekučního řádu vtěleno rovněž explicitní prolomení speciální povinnosti mlčenlivosti soudního exekutora, jak předpokládá předkládaný návrh. Exekutorská komora ČR má za to, že stávající právní úprava obsažená v exekučním řádu (konkrétně viz § 31 odst. 2 exekučního řádu) umožňuje v dostatečné míře různým oprávněným subjektům získat v odůvodněných případech údaje, které podléhají mlčenlivosti soudního exekutora. Obdobně je tomu i v případě některých dalších subjektů, např. z řad profesních komor.“
Pokud se týká konkrétních ustanovení, měl by se podle názoru EK konkretizovat příslušný článek směrnice GDPR a odstranit tak možné výkladové nejasnosti v tom směru, které subjekty jsou povinny jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Vymezení je však pouze velmi obecné a není z něj jednoznačně patrné, které subjekty jsou považovány za veřejné subjekty. „Považujeme za sporné, zda je reálně možné definovat neurčitý pojem (tj. „veřejný subjekt“) za pomoci jiného neurčitého pojmu („veřejné právo“). Přínos takové definice je v dané situaci skutečně zanedbatelný a nelze v žádném případě očekávat, že by byla komukoliv ku prospěchu. Objasnění lze, dle našeho názoru docílit buď výslovným uvedením subjektů, které do dané kategorie spadají, nebo případně zcela konkrétní a nepochybnou specifikací charakteristik takových subjektů.“
Exekutorská komora považuje za nezbytné, aby bylo postaveno najisto konkrétním způsobem, které subjekty lze pro účely GDPR považovat za orgány veřejné moci či veřejné subjekty, a aby v tomto směru byla rovněž doplněna důvodová zpráva. EKomora žádá, aby bylo učiněno nepochybným, zda je jako subjekt podřaditelná do kategorie orgánů veřejné moci či veřejného subjektu ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. a) GDPR. Stejně tak považuje za nezbytné postavit najisto, zda soudní exekutoři náleží do skupiny orgánů veřejné moci, na něž je aplikovatelné ust. čl. 37 odst. 1 písm. a) GDPR, nebo (a k této variantě se Exekutorská komora ČR přiklání) zda je na ně třeba nahlížet vzhledem k jejich činnosti, pravomoci a působnosti jako na justiční orgány ve smyslu recitálu 97 GDPR.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
