Korejská farmaceutická raketa Celltrion letí na burze vzhůru

Za masivními investicemi do poměrně neznámé jihokorejské farmaceutické společnosti Celltrion stojí převážně zahraniční investoři. Za posledních šest měsíců do ní investovali tolik, že její tržní kapitalizace vzrostla o 23,5 miliard dolarů (493 miliard korun), což představuje nárůst o 267 procent. Jen za první dva týdny připsala více než padesát procent.

Celltrion se rázem stal třetí nejhodnotnější firmou v Jížní Koreji. Před ní už je pouze Samsung a SK Hynix, výrobce počítačových pamětí. O nové jihokorejské „raketě“ informoval list Financial Times a další přední světová média.

Biosimilární léky na vzestupu

A co za tím stojí? Podle analytiků jsou to především silná očekávání, že firma rapidně poroste na trhu s biosimilárními léky, a to především ve Spojených státech a Evropě. Společnost má letos přijít s několika novinkami, které nahradí originální léky proti rakovině, jimž v dohledné době skončí patentová ochrana.

„Cena akcií společnosti na burze jen reflektuje její silný růstový potenciál. Celltrion je totiž vnímána jako jedna z firem, které reprezentují novou korejskou ekonomiky,“ řekl listu Financial Times Han Byung-hwa, analytik společnosti Eugene Investments and Securities. „Její tržby v zahraničí začaly v loňském roce poměrně solidně růst a investoři jsou přesvědčeni, že v příštích třech až pěti letech bude tento trend pokračovat v celosvětovém měřítku,“ dodal.

Podle bankovního domu Citigroup by měl trh s biosimilárními léky do roku 2025 dosáhnout objemu 18 miliard dolarů (378 miliard korun) ročně. To je přesně ten časový horizont, do kterého většina originálních léků založených na biotechnologiích pozbude patentové ochrany.

Mohlo by vás zajímat

Nulové zdanění vína: podpora domácích vinařů zatím vítězí nad zdaněním spotřeby a bojem proti závislosti

Trojnásobná kapacita

Analytici také díky tomu očekávají, že provozní zisk Celltrionu se ještě v tomto roce zvýší o 42 procent z loňských 465 milionů dolarů (9,8 miliardy korun) na 663 milionů dolarů (téměř 14 miliard korun). Pokud jde o zisk Celltrionu na jednu akcii, trh očekává, že bude zhruba o třetinu vyšší, než činí průměr korejského biotechnologického průmyslu. A také vyšší než u jeho největších zahraničních konkurentů, indické společnosti Biocon nebo amerického Mylanu.

Odborníci ale upozorňují, že současný růst tržní hodnoty společnosti může být oproti fundamentálním ukazatelům velice nadsazený. Zkrátka, že poptávka po jejích akciích v sobě odráží spíše spekulativní nálady než racionální úvahu. To však Han Byung-hwa odmítá s tím, že potenciál trhu i Celltrionu je skutečně obrovský.

Že na tom je skutečný kus pravdy, se potvrdilo na zdravotnické konferenci, která před pár dny proběhla pod záštitou banky J.P. Morgan v kalifornském San Francisku. Na ní totiž šéf společnosti Celltrion Seo Jeong-jin oznámil záměr začít do letošního června budovat novou, již třetí, zahraniční provozovnu na výrobu biosimilárních léků.

Továrna by měla mít roční kapacitu kolem 360 tisíc litrů léků, což je třikrát více než Celltrion původně předpokládal. Rozhodnutí o navýšení kapacity „v sobě odráží motivaci zajistit dostatečnou a stabilní nabídku stejně jako zvýšit úspory z rozsahu,“ řekl Seo Jeong-jin podle portálu The Investor na sanfranciské konferenci.

Celltrion v současné době provozuje dvě zahraniční továrny s roční kapacitou 50 tisíc a 90 tisíc litrů léků. Na trhu momentálně nabízí dva své biosimilární léky: infliximab, který se v USA prodává pod obchodní značkou Inflectra, a rituximab, která je v Evropské unii znám jako Truxima.

Nové léky i telemedicína

To ale není vše. Celltrion se také nachází krátce před spuštěním klinických testů adalimumabu (který je obdobou Humiry od společnosti AbbVie) a bevacizumabu (jež vychází z Avastinu společnosti Genentech). Vedení Celltrionu vzkázalo, že chce adalimumab vyvinout ve vyšší koncentraci, než v jaké je dnes na trhu, což umožní pacientům užívat příznivější dávkování léku.

V případě bevacizumabu Celltrion tvrdí, že bude první, kdo bude schopen přinést na trh biosimilární lék v celosvětovém měřítku. Nebude to mít ale zrovna lehké, neboť už loni v listopadu oznámil indický Biocon, že uvádí bevacizumab na trh. Ve Spojených státech získala společnost Amgen na podobný lék minulý měsíc povolení od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Na sanfranciské konferenci ale také z úst šéfa Celltrionu zaznělo, že má v úmyslu vrhnout se na výrobu technologických zařízení pro zdravotnictví. Velké příležitosti vidí zejména v telemedicíně a diagnostice nové generace. „V příštích letech plánujeme učinit do těchto oblastí strategické investice,“ uzavřel Seo Jeong-jin.

Petr Musil