Vláda včera schválila definitivní podobu programového prohlášení, které předloží poslanecké sněmovně. V části, věnované zdravotnictví došlo k rozsahově nepatrným změnám, obsahově pak k jednomu zásadnějšímu a dvěma kosmetickým doplněním. Text je jinak totožný s prosincovou verzí, kterou jsme podrobně rozebrali zde. „Otevřeme diskuzi o možnostech zavedení připojištění na služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ zní nová věta, která sice popisuje zásadní téma, ale nikoliv závazek pro nejbližší volební období. „Otázka připojištění byla do programového prohlášení zapracována na základě podnětu ze strany České lékařské komory. Z mého pohledu se jedná o relevantní připomínku, nicméně jsem přesvědčen, že je v této otázce nezbytná hluboká systémová změna, jejíž příprava určitě potrvá více než jedno volební období a jejíž základní parametry je důležité podrobit široké a dlouhodobé diskusi ještě před přijetím zákona,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO).
Ministr se včera ještě před jednáním vlády setkal se zástupci zdravotnických odborů. Diskuse o programovém prohlášení se tak vlastně stala vhodnou příležitostí jak zahájit dialog se sociálními partnery. Při prvním setkání došlo ke shodě na dvou drobnějších úpravách vládního textu. Jednak byl doplněn závazek, že se vláda zaměří na „na zlepšení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků“ a dále byl původně zúžený slib, že vláda bude „prosazovat postupné navyšování odměňování zejména mladých lékařů a zdravotních sester“, přeformulován na obecné „navyšování odměňování ve zdravotnictví“.
Budeme dál jednat…
„Původní návrh odrážel nejvíce problematické skupiny, nicméně nakonec jsme se na základě věcných připomínek odborů rozhodli v programovém prohlášení zaměřit na všechny pracovníky ve zdravotnictví. Nadále se však musíme bavit o tom, kde je ten hlavní problém nedostatku zdravotních sester a odchodu mladých lékařů do zahraniční a hledat řešení,“ zdůvodnil pro ZD ministr. Už nám ale neodpověděl na otázku, proč není závazek specifikován a o kolik procent by se tedy mělo přidávat v jednotlivých letech. Je zřejmé, že si chce nechat maximální prostor pro vyjednávání. „Diskuse s odbory by dle mého názoru měla být při mé práci soustavná,“ míní Adama Vojtěch s tím, že už se promítla právě do úpravy znění programového prohlášení. Podle ministra je přirozené, že se s odbory na některých otázkách neshodne a jako příklad uvedl roli zdravotních pojišťoven. „Jsou ale i otázky, jako je personální stabilizace zdravotnictví, kde máme společný názor. Určitě budeme dále jednat,“ ujistil Zdravotnický deník ministr zdravotnictví.
Neshoda na sjednocení pod tarify
Odboráři podle očekávání narazili s požadavkem, aby vláda sjednotila odměňování ve všech nemocnicích, které nyní jsou buď v režimu platů, nebo mezd. „Není přece možné, abychom se každý rok znovu a znovu v krajích a jednotlivých nemocnicích o těchto penězích určených pro zaměstnance museli dohadovat, demonstrovat na náměstích a vyhlašovat stávkovou pohotovost,“ zdůraznila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková a v této souvislosti zopakovala, že jediným systémových a koncepčním řešením tohoto problému je sjednocení odměňování pod systém tarifních platů, které již dlouhé roky odborový svaz požaduje. Ministr Vojtěch se ale takové řešení vidí jako právně problematické. „Jsou to poskytovatelé, kteří nejsou státní. Nedokážu si představit, jak by jim stát nakazoval, jak mají zdravotníky odměňovat,“ řekl ČTK. Poukázal přitom na faktory, které nyní aktuálně hrají ve prospěch navyšování: úhradová vyhláška, nedostatek personálu a nakonec i tlak odborů a kolektivní vyjednávání.
Vedení odborového svazu ve své tiskové zprávě ocenilo, že Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou vytvořilo předpoklady pro to, aby schválené zvýšení platů a mezd lidé opravdu dostali. Spolu s odboráři z nemocnic ale zdůraznilo, že ve skutečnosti mají toto zvýšení i v letošním roce jisté pouze zaměstnanci příspěvkových organizací. „Zaměstnanci nemocnic – obchodních společností v mnoha krajích zase mají dostat podstatně méně než slíbených 10 %, případně vůbec nic. Přesto, že úhradová vyhláška peníze na zvýšení mezd obsahuje. Budou ale využity na něco jiného,“ tvrdí odboráři.
Záchranky, hygiena, sociální péče
Odborový svaz také informoval, že ministr se na schůzce zdržel více než hodinu a diskutoval s vedením, členy jeho výkonné rady, což jsou zástupci z jednotlivých krajů, a s dalšími odboráři zastupujícími zaměstnance nemocnic a nezdravotnické pracovníky ve zdravotnictví. Ministr je stručně seznámil se svými záměry ohledně elektrického receptu, regulace zdravotnických prostředků na poukaz, úhrad léků a přímo řízených nemocnic. Za svoji prioritu označil zvýšení transparentnosti resortu, změnu koncepce primární péče, tedy péče praktických lékařů, důraz na sledování kvality zdravotní péče a na motivaci k jejímu zvyšování, je si vědom vážných personálních problémů resortu.
Jak uvádějí ve své tiskové zprávě odboráři, informovali Adama Vojtěcha na praktických příkladech ze svých pracovišť o tom, jak „hluboké problémy s nedostatkem personálu jsou a že další zaměstnanci budou odcházet, pokud se celkově nezmění situace na pracovištích, především počet personálu a jeho přetěžování, za které často může rozbujelá administrativa“. Došlo i na problémy zdravotnické záchranné služby, které se podle odborářů týkají nejen nedostatku lékařů, ale také toho, že záchranka musí suplovat nedostatečnou péči praktických lékařů, chybějící lékařskou službu první pomoci i chybějící lékařkou a ošetřovatelskou péči v zařízeních sociálních služeb. „To poskytování péče nesmírně prodražuje. Velkým problémem je předávání pacientů v nemocnicích, protože jsou na příjmech přetížené,“ upozorňují. Odboráři s ministrem mluvili také o situaci v hygienické službě, v lázeňství a v úhradách zdravotní péče poskytované s zařízeních sociální péče, kde byla podle nich „poskytnuta péče za 7 až 9 miliard, ale pojišťovny za ni zaplatily pouze kolem dvou miliard korun“.
-cik, ČTK, TZ OSZSP-
