Je tomu více než dva měsíce, co ministerstvu zdravotnictví a třem kontrolovaným nemocnicím (více zde a zde) hnul žlučí kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten kritizoval především nákupy léčiv a zdravotnických prostředků v letech 2014 až 2016, a to včetně problematiky tzv. bonusů. Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo stanovisko pro projednání kontrolních závěrů NKÚ vládou. Zdůrazňuje přitom, že ani samotný kontrolor neshledal princip existence bonusů za protiprávní.

 

Problematika bonusů na podzim rozhýbala české zdravotnictví. Se svou troškou do mlýna tehdy přišel i NKÚ, který na základě kontroly prováděné od října 2016 do června 2017 vybídl ministerstvo zdravotnictví, aby se problematikou komplexně zabývalo.

„V oblasti bonusů bude ministerstvo zdravotnictví akceptovat doporučení NKÚ a bude se nadále problematikou tzv. bonusů zabývat. Dojde k úpravě v obou oblastech, které NKÚ v kontrolním závěru zmiňuje. Pro přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví budou stanovena pravidla přijímání bonusů a jejich dalšího využití k rozvoji poskytovaných zdravotních služeb (bonus je možné realizovat jen na základě smlouvy, řádného zaúčtování všech obdržených bonusů a vedení evidence o tom, na co byly peníze z bonusů použity). V rámci nastavení pravidel systému veřejného zdravotního pojištění již v současné době probíhají jednání o spravedlivém zakotvení principu bonusů do prostředí smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb tak, aby obě strany vykládaly smluvní ustanovení obsahující pravidla pro vykazování cen zvlášť účtovaných léčivých přípravků a zvlášť účtovaného materiálu shodně. Považujeme za nutné upozornit, že samotný princip existence tzv. bonusů nebyl ze strany NKÚ označen jako protiprávní,“ zdůrazňuje ministerstvo.

Co se NKÚ na postupu nemocnic v souvislosti s bonusy nezdá? „O obdržených bonusech účtovaly nemocnice na vybraných účtech kumulativně. Pořizovací ceny léčiv a zdravotnických prostředků po zohlednění bonusů tak nebyly z finančního účetnictví kontrolovaných nemocnic zjistitelné. Nemocnice použití finančních prostředků z bonusů dále nesledovaly odděleně, tudíž kontrolou NKÚ nemohlo být ověřeno jejich využití,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Mohlo by vás zajímat

Doporučuje proto, aby v případě, že bonusy budou vstupovat i nadále do hospodaření nemocnic, byly součástí zadávacích řízení na nákup léčiv či zdravotnických prostředků. „Bonusy a podmínky jejich poskytování by měly být sjednávány s dodavateli písemně a nemocnice by měly zajistit evidenci bonusů takovým způsobem, který by umožňoval ověřit, jak konkrétně byly finanční prostředky z bonusů použity,“ píše NKÚ.

[mn_protected]

Bonusy ani nedosahují ceny péče, kterou pojišťovny neuhradily

Kontrolované nemocnice, tedy Homolka, FN Ostrava a FN Plzeň, se ale proti závěru NKÚ ohrazují. „Poskytnuté bonusy jsou standardním výnosem Nemocnice Na Homolce, který je standardně účtován v souladu se zákonem o účetnictví. Použití výnosů z bonusů není specificky sledováno. Výnosy z bonusů jsou používány na úhradu výdajů Nemocnice Na Homolce, tj. na pokrytí nedostatečné úhrady zdravotních pojišťoven u některých výkonů,“ uvádí Homolka.

Také FN Ostrava zdůrazňuje, že bonusy byly řádně zaúčtovány, přičemž audity k nim nikdy neměly výhrady. „Zúčtované bonusy napomáhaly FN Ostrava vybalancovat ztrátové zdravotnické služby a udržet tak vyrovnané hospodaření. Kontrolní skupina NKÚ měla k dispozici veškeré ekonomické výkazy a podklady FN Ostrava za kontrolované období, ze kterých bylo patrné řádné zaúčtování a evidence finančních bonusů. Nelze tedy konstatovat, že by kontrolní skupina nemohla ověřit jejich využití, naopak,“ píše nemocnice.

Nejinak je tomu také v Plzni. „V souladu s příkazem ministra FN Plzeň všechny bonusy (slevy, vratky, rabaty, kompenzace apod.) řádně eviduje v rámci svého účetnictví. Tyto finanční prostředky se tedy nikam neztrácejí a jsou využívány čistě v souladu s posláním FN Plzeň k zajištění poskytování zdravotní péče,“ zdůrazňuje FN Plzeň, podle níž roční objem bonusů nedosahuje ani výše odpovídající hodnotě zdravotní péče, která byla ze strany zdravotních pojišťoven sice uznána, ale neuhrazena.

„Zcela zavádějícím způsobem jsou v kontrolním závěru NKÚ navíc použity souhrnné hodnoty „bonusů“ ve sledovaném období. Uvedené částky totiž vedle množstevních slev získaných za dosažení sjednaných obratů obsahují také slevy, které množstevními slevami v pravém slova smyslu nejsou (a představují více než 50 procent vyčísleného objemu). Patří mezi ně především kompenzace finančních ztrát vzniklých z důvodu měsíčních cenových revizí SÚKL (podstatné snížení úhrady ZP) zasílané příslušnými výrobci, kompenzace náhodného překročení dohodnuté nebo smluvní ceny (např. smlouvy z veřejných zakázek), popř. nedostatku zboží vedoucího k nákupu u nesmluvního dodavatele za vyšší cenu – kompenzuje distributor nebo výrobce, vrácení nákladů v případě reklamace nebo zpětného odběru zboží, kompenzace slev poskytnutých lékárnami pacientům v případě, že produkt výrobce je z důvodu neúnosného doplatku potenciálně nekonkurenceschopný, kompenzace rozdílu mezi úhradou zdravotní pojišťovny a vyšší nákupní cenou v případě léků podávaných za hospitalizace,“ dodává nemocnice.

Ministerstvo zdravotnictví k tomu dodává, že NKÚ nekonstatoval u žádné z kontrolovaných nemocnic nepravdivost či neprůkaznost účetních záznamů ani zneužití finančních prostředků.

Kontroloři dále upozorňují na to, že nemocnice v některých případech nevykazovaly pojišťovnám zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v pořizovacích cenách, jak stanovily smlouvy se zdravotní pojišťovnou a metodika VZP ČR, ale v maximálních tabulkových cenách pojišťoven. Na to shodně nemocnice reagují s tím, že v kontrolovaném období neumožňoval nemocniční informační systém automatické propojení a přenos dat ze skladového a lékárenského systému, takže byly vykazovány maximální ceny. V této době už ale zařízení buď problém vyřešila, nebo na nápravě pracují.

MZ chce letos vypracovat koncepci řízení a rozvoje přímo řízených organizací

Bonusy ovšem zdaleka nebyly jediným problémem, na který NKÚ poukázal. Úřad například ministerstvu zdravotnictví vytkl, že nemá ucelenou koncepci pro řízení a rozvoj přímo řízených nemocnic, přestože má zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví. Doporučuje mu zároveň, aby se zabývalo strategiemi rozvoje, které zpracovaly nemocnice.

„V návaznosti na programové dokumenty vlády bude v průběhu roku 2018 vypracován strategický dokument obsahující ucelenou koncepci řízení a rozvoje přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví,“ reaguje ministerstvo. „V rámci zpracování strategického dokumentu – ucelené koncepce řízení a rozvoje přímo řízených organizací – bude provedena revize procesu zpracování strategií jednotlivých nemocnic a v případě, že bude vyhodnocena účelnost tohoto postupu, budou strategie aktualizovány a použity jako podklad pro další strategické dokumenty ministerstva zdravotnictví,“ doplňuje.

Na základě svých zjištění také NKÚ apeluje na ministerstvo, aby komplexně řešilo systém úhrad zdravotní péče včetně procesu tvorby cen a úhrad léčiv i zdravotnických prostředků.

„Komplexní řešení systému úhrad zdravotní péče včetně procesu tvorby cen a úhrad léčiv a zdravotnických prostředků je jednou z absolutních priorit současného vedení ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví připravuje věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, věcný záměr zákona o veřejném zdravotním pojištění, věcný záměr zákona o cenách a úhradách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků,“ slibuje MZ.

Konkrétně u léčiv přitom v rámci kontroly provedené ve třech přímo řízených nemocnicích NKÚ shledal, že při nákupech léčiv nepostupovala zařízení v letech 2014 až 2016 v mnoha případech podle zákona o veřejných zakázkách, respektive podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a nakoupila léčiva za více než 5,5 miliardy bez zadávacího řízení. Přes polovinu přitom tvořil nákup metodou DTP kanálů, přímo od výrobců a od vybraných distributorů neregistrovaných léčiv v rámci mimořádného dovozu.

„Ministerstvo zdravotnictví bude u svých přímo řízených organizací důsledněji dbát na dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejnosprávní kontroly ministerstva zdravotnictví v roce 2018 se právě na postupy dle zákona o zadávání veřejných zakázek prioritně zaměří,“ dušuje se ministerstvo.

-mk-

[/mn_protected]