Posilování role pacientů a primární péče, důraz na transparentnost včetně řešení problematiky bonusů či vhodně nastavený systém úhrad zdravotnických prostředků i léků – to jsou některé z cílů, které si vytkl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Oproti svým předchůdcům tak chce klást menší důraz na nemocniční segment, rád by ale sledoval a porovnával kvalitu poskytované péče. Jaké úkoly má ministerstvo zdravotnictví v tomto roce i v delším horizontu, představili jeho zástupci minulý týden na diskusním setkání iniciativy Zdravotnictví 2.0. Zdravotnický deník vám nyní přináší jejich přehled.

 

Zakotvení pozice pacienta v systému

Už za bývalého ministra Miloslava Ludvíka byla na ministerstvu ustanovena pacientská rada, která funguje jako poradní orgán ministra, který poskytuje zpětnou vazbu z terénu a zároveň je kanálem, díky němuž může ministerstvo informovat pacienty o připravovaných legislativních změnách. K těm má také rada možnost se vyjadřovat v rámci vnitřního připomínkového řízení (psali jsme například zde).

„Pacientská rada jako taková ale dosud nebyla zakotvena v procedurách, které ovlivňují stanovení úhrad, ať už v oblasti poskytování zdravotní péče, tak na úrovni regulace úhrad léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a tak dále. Ambicí pana ministra je, aby pacienti participovali i na těchto procesech, a to jak na úrovni legislativní přípravy, což se děje i teď, tak především aby prostřednictvím skupinového zástupce participovali na konkrétních procedurách, kde se budou úhrady léků a zdravotnických prostředků stanovovat,“ popisuje poradce ministra pro oblast zdravotnických prostředků Jakub Král.

Mohlo by vás zajímat

Podpora prevence a posilování odpovědnosti pacientů za vlastní zdraví

Vedle výše zmíněné role pacientů v systému by ovšem ministerstvo chtělo také začít posilovat zdravotní gramotnost a prevenci. Nová náměstkyně Alena Šteflová by proto měla mít za úkol revitalizovat program Zdraví 2020 včetně 13 akčních plánů.

„Je tam řada výzev, které od roku 2015 zůstaly trochu v pozapomnění. Dokument byl do určité míry uchopen jako zdravotnický koncept pro žádání z evropských fondů. Svou historickou úlohu sice splnil, ale ne tu, která je otáčena k nám a naší veřejnost. Naše populace zaostává v celé řadě indikátorů, které souvisí s rizikovým chováním. To bychom chtěli změnit,“ říká Alena Šteflová. K tomu, aby měla veřejnost k dispozici relevantní informace, by pak měl vzniknout národní informační zdravotnický portál.

Koncepce primární péče a péče o chronické pacienty

Důraz na prevenci by se měl odrazit i v kompetencích praktických lékařů. Během letoška by tak měla vzniknout koncepce primární péče, která by měla dát praktikům větší pravomoci co do předepisování léků, tak provádění vyšetření. Zároveň bude snaha podpořit lékaře v péči o chroniky například tak, že za dobře kompenzovaného pacienta budou bonifikováni. Motivaci pojišťoven takovou péči nasmlouvávat letos nově podpořilo PCG, které plátcům zajišťuje za chronické pacienty více peněz. Více jsme psali zde. Centrem zájmu zůstává také reforma psychiatrie.

Zveřejňování dat a zvyšování transparentnosti

Už při svém působení na ministerstvu financí měl Adam Vojtěch co do činění s tamním projektem Otevřená data Ministerstva financí ČR. Podobně by proto chtěl zajistit poskytování informací i o resortu zdravotnictví. Příprava projektu Open data ministerstva zdravotnictví již odstartovala a až bude hotov, budou se moci zájemci na webových stránkách ministerstva rozklikávací formou podívat na finanční toky realizované ministerstvem. V dlouhodobější perspektivě by se aktivita měla rozšířit i na úroveň přímo řízených organizací.

„Dalším prvkem transparentnosti je fungování jednotlivých komisí a poradních orgánů při ministerstvu zdravotnictví. Prvním krokem je vůbec vytvoření seznamu těchto komisí a orgánů. Některé z nich přitom nemají jen ten rozměr, že pan ministr dostává zpětnou vazbu expertů, ale zároveň se činí určitý typ kvazirozhodnutí, která mají různé typy dopadů do systému. Jedním z příkladů je přístrojová komise, kde pan ministr hned poté, co nastoupil, zadal kompletní provedení revize fungování především z hlediska procesního, aby se z prosté dislokační komise stala přístrojová komise orgánem, který bude vyhodnocovat nejen rozmístění přístrojů po republice, ale i jejich ekonomickou náročnost a potřebnost z hlediska farmakoekonomiky,“ vysvětluje Král.

Fungování komise by tak mělo být rozděleno na dvě fáze – jednu, kde budou zpracovávány farmakoekonomické studie a studie o nákladech a přínosech hodnocené technologie, a druhou, která již dnes funguje, totiž rozhodnutí za účasti jednotlivých stakeholderů. To má dopad na fungování poskytovatelů zdravotních služeb, kteří si technologii pořídí – na rozhodnutí je totiž navázána smlouva se zdravotní pojišťovnou.

Palčivým tématem je také problematika zpětných bonusů, které jsou zahrnuty i ve vládním programovém prohlášení. Ministerstvo chce vytvořit metodický materiál, který by měl být vodítkem pro nemocnice, jak se na tomto poli vyhnout problémům – tedy eliminovat nejproblematičtější formy bonusů a u těch ostatních sjednotit formu tak, aby byly transparentní, zahrnovaly se do účetnictví a vykazovaly se zdravotním pojišťovnám. „Snahou pana ministra bude vrátit problematiku na úroveň mimo trestní právo a upravit ji v dlouhodobé perspektivě i legislativně,“ dodává Král.

Problematika by mohla být akcentována také v rámci započatého dohodovacího řízení. „Pan ministr bude podporovat, aby v dohodách mezi poskytovateli a pojišťovnami šlo o nákupy zdravotní péče formou balíčků. Pokud v balíčcích budou dohodnuty i materiály, což se bude týkat nejvýznamnějších položek, bude v návaznosti na metodiku zdravotních pojišťoven dohodnutá cena akceptovaná oběma stranami, takže se otázka pro část bonusů vyřeší. Pokud bude cena dohodnutá a balíček uzavřen, další zvýhodněné nákupy už jsou ve schopnosti nemocnice vyjednat a vysoutěžit podmínky dodávky,“ načrtává Helena Rögnerová, která je v tuto chvíli na ministerstvu pověřena vedením sekce pro zdravotní pojištění a legislativu.

Centrální a sdružené nákupy

Tématem, na které šéf hnutí Ano Andrej Babiš klade dlouhodobě důraz, jsou centrální nákupy. Problematikou se proto bude nyní zabývat také ministerstvo zdravotnictví. Úspory by přitom mohly podle Krále přinést sdružené nákupy či sdružené kolektivní vyjednávání.

„Jestliže je tu například určité množství přímo řízených organizací, které od určitého dodavatele odebírají určitý typ léků či zdravotnických prostředků, tak přestože dochází k individuálnímu soutěžení v rámci režimu zákona o veřejných zakázkách, dalo by se například u bonusů dosáhnout většího procenta. Do budoucna by se přitom legislativní cestou dalo ošetřit, kdo bude příjemcem bonusu, což může být systém za předpokladu, že kolektivní vyjednávání nebudou vést individuální poskytovatelé, ale někdo za ně,“ načrtává Král.

Úhrada zdravotnických prostředků

Akutním tématem, které nyní musí ministerstvo řešit, je systém úhrad zdravotnických prostředků. Děje se tak v reakci na nález Ústavního soudu vydaný v polovině loňského roku, který zrušil institut ekonomicky nejméně náročné varianty a průzkum trhu prováděný zdravotními pojišťovnami.

„Vzhledem k tomu, jak přesně zní rozhodnutí Ústavního soudu a jeho dopady na stávající text zákona, se všichni stakeholdeři shodli na tom, že je v zájmu všech velmi rychle připravit nový procesní režim stanovování úhrad zdravotnických prostředků. Pokud by se to nepodařilo, máme dva typy propočtů. Jeden hovoří o zvýšení nákladů ze systému veřejného zdravotního pojištění, což zdravotní pojišťovny zkalkulovaly na poměrně vysokou částku, kde vycházejí z rizika navýšení cen a eliminace jakýchkoliv opatření. Na druhé straně je to extrémní problém především pro pacienty. Pokud se podíváte se na nové znění od 1. 1. 2019, zjistíte, že 90 procent dnes plně hrazených zdravotnických prostředků spadá nově automaticky do režimu úhrady 75 procent. To je revoluční záležitost, a pokud by se v průběhu tohoto roku nepodařila náprava, máme tu k 1. lednu 2019 velmi kritickou situaci,“ uvádí Jakub Král.

Byl proto ustaven krizový tým, který ještě před Vánoci konstatoval, že už teď máme skluz v plnění standardního legislativního harmonogramu tak, aby se účinnost k 1. lednu příštího roku stihla. Během několika setkání stakeholderů proto byly sjednoceny základní teze a v tuto chvíli by už mělo být hotové paragrafové znění, které by v těchto dnech mělo být rozesláno do připomínkových řízení. Pokud nedojde k zádrhelům, je podle Krále ještě reálné legislativní proces stihnout.

Revize systému úhrad léčivých prostředků

Nejsou to ale jen úhrady zdravotnických prostředků, které nyní ministerstvo věnuje pozornost. Komplexní analýzou by totiž měl projít také současný systém stanovování cen a úhrad léčivých prostředků. V návaznosti na to by mělo dojít k dílčím změnám a úpravám. „Z diskusí v rámci odborné veřejnosti je vcelku zřejmé, že by to neměly být změny revolučního charakteru, ale že by systém měl být kultivován tak, aby se podařilo eliminovat dílčí nedostatky či excesy, které se ukázaly hlavně v procesní rovině,“ dodává Jakub Král.

eRecept

Od 1. ledna sice začal platit povinný eRecept, ministr Vojtěch ovšem přislíbil, že první rok nebudou v této oblasti padat sankce. Návrh, který má krok zakotvit v zákoně, by teď měl projednat Senát. Rok do doby, než začne být užívání eReceptu tvrdě vymáháno, chce přitom ministr věnovat osvětě a edukaci lékařů, kteří mají problém do systému vstoupit nebo ho užívat. V legislativní rovině by pak měl být dotažen lékový záznam pro lékaře – v současné době k němu totiž má přístup pouze pacient. Psali jsme také například zde či zde.

Revize odměňování v rámci lékárenské péče

Lékárníci dlouhodobě upozorňují na systémové problémy s úhradami. V návaznosti na to by ministr Vojtěch chtěl o problematice nejen diskutovat, ale už také zahájil legislativní práce, které by se měly úhrad lékárenské péče dotýkat. S čím přesně na tomto poli ministerstvo přijde, by mělo být jasné během letošního roku.

Snižování administrativní zátěže poskytovatelů zdravotních služeb

Jedním z hlavních problémů českého zdravotnictví je nedostatek zdravotníků. Současný ministr by chtěl k řešení přispět i tím, že se zdravotníci budou věnovat hlavně péči o pacienta. „Dostáváme se do situace, kdy poskytovatelé musí používat svůj odborný personál k většímu a většímu množství administrativních otázek. Má to jen dvě řešení: buď se budou posilovat poskytovatelé o administrativní pracovníky, nebo se bude administrativa alespoň částečně redukovat. Podle programového prohlášení by se měl pan ministr ubírat druhou cestou,“ poukazuje Jakub Král s tím, že některé konkrétní návrhy v tomto směru už jsou v paragrafovém znění.

Zavádění HTA do přístupu zdravotnických technologií, metod a výkonů

Úsilí na tomto poli by měly podpořit aktivity EU – už nyní je k dispozici první draft nařízení zavádějícího principy HTA napříč EU. „Díky tomu budeme mít berličku a nemusíme objevovat objevené. Budeme mít základní mantinel daný evropskou legislativou, na to pak budeme párovat to, co je už čistě v kompetenci každého členského státu, což je konečná fáze úhradových mechanizmů,“ říká Jakub Král.

Kontrola kvality péče a benchmarking (střednědobá priorita)

Systematických vyhodnocování a benchmarkingu by se měly v první řadě dočkat přímo řízené organizace. „Chceme se zaměřit na srovnatelné parametry, které pak budeme schopni vyhodnotit a dát i veřejnosti,“ uvádí Helena Rögnerová.

Nový zákon o zdravotních pojišťovnách

Ministerstvo by chtělo přenastavit systém tak, aby se sjednotila pravidla pro obsazování klíčových orgánů zdravotních pojišťoven. Zejména u VZP by tak mělo dojít k odpolitizování těchto orgánů.

Mezi dalšími tématy, na která se chce ministr Vojtěch zaměřovat, je dále DRG Restart či v dlouhodobém horizontu debata o dvousložkovém pojistném.

O programovém prohlášení, které některé z cílů zahrnuje, jsme psali zde a zde.

Michaela Koubová