Každou minutu loni v Česku vyjely k pacientům dvě sanitky, výjezdů bylo přes milion. Roste i počet výjezdových skupin a základen. Pomoc záchranářů potřeboval loni každý desátý Čech, služba je podle nich ale často nadužívaná jako neplacené „taxi do nemocnice“ a náhrada lékařské pohotovosti. V tiskové zprávě to uvedla Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR.
Rostoucí počet výjezdů záchranářů podle asociace ovlivňuje také nedostatečné pokrytí služeb praktických lékařů v řadě regionů a nedostatek smluvních lékařů pro domovy pro seniory nebo vězeňská zařízení.
„Hlavním faktorem je zcela jistě nadužívání až zneužívání zdravotnické záchranné služby samotnými pacienty, kteří ji využívají jako taxi do nemocnice, bezplatnou výjezdovou lékařskou pohotovost s přednostním přístupem k vyšetření v nemocnici,“ popsal prezident asociace Marek Slabý.
Podle něho má dispečer sice možnost pacienta odmítnout, ale často rezignuje kvůli nadávkám a stížnostem odmítnutých. Trendem je podle něj také úbytek lékařů, který vede ke změnám složení posádek, ve kterých jezdí častěji řidič a záchranář.
Mohlo by vás zajímat
Z loňských téměř 1,1 milionů výjezdů sanitek bylo 195.600 k úrazům, 32.600 k dopravním nehodám, téměř 27.000 k cévním mozkovým příhodám a necelých 19.000 k srdečním infarktům. V asi 8800 případech museli záchranáři pacienta resuscitovat. Téměř 84.000 z celkového počtu případů byly výjezdy k dětským pacientům.
Ze všech krajů záchranáři nejčastěji vyjížděli ve Středočeském kraji (135.935), hlavním městě Praze (132.425) a Moravskoslezském kraji (121.500). Nejvíc úrazů a dopravních nehod řešili středočeští záchranáři. Více než dvojnásobně více práce než v ostatních krajích měli také s infarkty, ošetřili 3422 pacientů, v Jihomoravském, Jihočeském a Plzeňském kraji jich bylo kolem 1600.
Zákon požaduje, aby v případě život ohrožujících případů byla sanitka na místě do 20 minut. V Praze je průměrný čas kolem osmi minut od přijetí tísňového volání. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.
Vrtulníky vzlétají z deseti základen, šest z nich obsluhují soukromé firmy, dvě armáda a dvě policie. Vláda loni schválila, že od roku 2021 bude leteckou záchrannou službu místo soukromníků zajišťovat státní podnik. Podle ministerstva zdravotnictví se jeho příprava ale zpozdí, takže bude nutné vypsat další výběrové řízení na roky 2021 až 2025.
Počty výjezdů, základen a výjezdových skupin ZZS
-čtk-
