Neskončí ani jedna nemocnice. Změny ale nastanou, říká náměstek pro zdravotnictví Moravskoslezského kraje Martin Gebauer
Neutěšená personální situace i ekonomické aspekty ve zdravotnictví vedly Moravskoslezský kraj k tomu, aby spojil síly s dalšími velkými poskytovateli zdravotnické péče v regionu. Výsledkem je podrobná Vstupní analýza lůžkové zdravotní péče v nemocnicích zřizovaných a založených MSK, která zahrnuje také návrh dalšího postupu. Neskončí ani jedna nemocnice. Krajský náměstek pro zdravotnictví Martin Gebauer ale připouští, že některé reorganizační změny už začaly a budou pokračovat.
Moravskoslezský kraj očima lékaře
Nejde právě o optimistické údaje. Je něco, co Vás v analýze překvapilo?
Mohlo by vás zajímat
Já jsem si myslel, že to bude ještě horší. Takže mne to moc nepřekvapilo. Ale dopracovat se výsledku analýzy lůžkové péče, získat potřebná data od sedmnácti nemocnic, byla obrovská práce.
Proč jste se rozhodli pro tak podrobnou „ inventuru“ krajských zdravotnických zařízení?
Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem zjistil, že žádná aktuální koncepce krajského zdravotnictví neexistuje. Analýza lůžkové péče je její předstupeň. Proces, který bude následovat, bude postupně probíhat řadu měsíců. Už za dva roky, bychom se mohli dostat do ideálního stavu, který poté vyhodnotíme.
Moravskoslezský kraj je, kromě Sanatoria v Jablůnkově, zřizovatelem a provozovatelem sedmi nemocnic
Na jedné straně nedostatek personálu, na druhé někde nadbytek a jinde nedostatek kapacity. Co s tím?
Z analýzy vyplynulo, že některá oddělení v nemocnicích jsou téměř prázdná a další přeplněná. Jak populace v kraji stárne, stoupají nároky na počet lůžek následné či dlouhodobé péče. Do budoucna proto chceme v našich nemocnicích snížit počty akutních lůžek, tam kde jich není tolik třeba, a naopak zvýšit počet následných lůžek. Z analýzy vyplynulo, na kterých odděleních se to může realizovat. V rámci nemocnice dojde tak k zachování celkového počtu lůžek, protože se bude posilovat následná péče, dlouhodobá péče, sociální lůžka, rehabilitační lůžka…. Následkem toho se nároky na ošetřovatelský personál a lékaře zmírní, protože na chronickém oddělení je menší potřeba než na akutním oddělení. Takže tímto přerozdělením a přeskupením vlastně nemocnice začne fungovat efektivněji.
Minulé vedení kraje zavedlo k zefektivnění hospodaření nemocnic personální unie. Nyní se ale jedna unie rozpadla. Znamená to, že nefungují?
Jde o unii mezi Frýdeckomísteckou a Třineckou nemocnicí. Pokrývají obrovskou specifickou oblast. Lidé tam vyžadují „svého ředitele“, společné řízení tam nefungovalo. Proto se od letošního roku tato unie rozdělila.
Hrozí rozpad i zbylým dvěma?
Ne, ty fungují. Nejlépe vychází spolupráce mezi krnovskou a opavskou nemocnicí. Je to především zásluha managementu, ale také například toho, že krnovská nemocnice je ve své oblasti spádová. Kdežto na Karvinsku, kde bylo nemocnic sedm na 350 tisíc lidí, je nemocnic sedm. Takže krnovská nemocnice byla v minulosti ekonomicky v plusu. Dnes je, vzhledem ke zvyšování platů zdravotníků, na nule.
Spojování a změny se ale vždy nesetkají s nadšením personálu…
Také v nemocnicích v Karviné a Havířově a Orlové byly zpočátku tlaky, že by každé zařízení mělo mít jednoho ředitele. Pan ředitel Matěj tam ale udělal záslužnou práci, kdy pospojoval obslužné provozy nemocnic. To znamená pro všechny tři jedna účtárna, jedno vedení dokumentace, jeden sklad, jedna centrální lékárna pro zásobování, centrální nákupy… O tom, že to opravdu funguje, svědčí například ekonomické výsledky havířovské nemocnice. Podle původního plánu měla hospodařit v roce 2017 se ztrátou 60 milionů korun. Výsledek ale byl mínus 24 miliony, což je naprostý úspěch. Takže tyto dvě personální unie fungují výborně a osvědčily se. Ideální by možná bylo zřídit nějaký holding a řídit nemocnice centrálně, ale vzhledem k rozmanitosti tohoto kraje a rozmístění nemocnic to není nejlepší řešení.
Nedostatek zdravotníků se nevyhýbá ani zdejšímu regionu. V létě dokonce vyústil k dočasnému uzavření interny v Karviné a Bohumíně. Má to nějaké řešení?
Máme internu v Havířově, Karviné a Orlové, kromě toho je interna v karvinské Hornické nemocnici, máme internu v Bohumíně. Pokud se tedy týče lůžek, těch je tak akorát. My ale nejsme schopni sehnat tolik internistů. A jsem zase na začátku. Už před 13 lety se začalo upozorňovat na to, že každý rok vyjde zhruba tisíc lékařů a do důchodu jich odchází 1200. Všichni to věděli, vláda, kraje… Dočasně nedostatek lékařů sanovali starší kolegové – důchodci. Až to došlo k tomu, že už to tak dále nejde. Není to o tom, že lékaři odcházejí do zahraničí, prostě ti lékaři chybí. A to v celé republice. To musí řešit vláda.
Jaká opatření má zatím v záloze kraj?
Již výše zmiňovaný přesun nevyužívaných akutních lůžek na chronické, což sníží nároky na počet lékařů. Kromě toho chceme také vytvářet jednotné primariáty pro dvě stejná oddělení v rámci nemocnic v uniích. To znamená, jestliže máme dvě interny, tak budou mít jeden primariát. Není to o platech, protože funkce vedoucího lékaře zůstane, ale o organizaci oddělení.
Na kterých odděleních lékaři chybí nejcitelněji?
Interna vede, protože tu potřebují všechny ostatní obory. V krajských nemocnicích nyní chybí zhruba padesát lékařů do optimálního stavu. Z toho je asi 15 právě internistů, šest gynekologů, dva urologové…
A střední zdravotnický personál?
Chybí jich nyní asi sedmdesát. Záslužnou činnost v regionu udělala soukromá firma Agel, která zde otevřela střední a vyšší odbornou zdravotnickou školu. Kraj dává studentům středních zdravotnických škol stipendia, pokud se zaváží, že určitý čas odpracují v krajských nemocnicích. V tomto školním roce jsme jich poskytli dvanáct. To není moc. Je to také o tom, že hodně sester, které vystudují, pak na oddělní ve skutečnosti nastoupit nechtějí.
Vzhledem k situaci je fluktuace zdravotníků poměrně velká. Dotýká se jistě i nemocnic kraje.
Jsem rád, že se to podařilo alespoň v našich nemocnicích zastavit. V rámci krajských zařízení jsme sjednotili hodinovou sazbu, takže lékaři už nemají důvod utíkat z jedné nemocnice do druhé. Druhá věc je, že jsme si dali džentlmenskou dohodu s firmou Agel, že si nebudeme proaktivně vykrádat lékaře.
Soukromou společnost Agel jste zmínil několikrát…
Naše spolupráce vlastně začala během zpracovávání analýzy lůžkové péče, kdy jsme si vyměňovali data. Momentálně jsme ve fázi, kdy jsme si podali ruku na to, až půjdeme vyjednávat smlouvy se zdravotními pojišťovnami na rok 2019 a výše, tak budeme za naše nemocnice vyjednávat spolu. A budeme chtít lepší úhrady. Vzhledem k tomu, že Agel a kraj poskytuje v regionu kolem 85 procent zdravotnické péče, tak je to i signál pro pojišťovny, aby byly přístupnější.
-ova-
Celý text, po kliknutí: Vstupní analýza lůžkové zdravotní péče v nemocnicích zřizovaných a založených MSK
Tomáš Cikrt
