Počet případů tuberkulózy za deset let klesl téměř o polovinu

Počet případů tuberkulózy klesl za deset let téměř o polovinu, v loňském roce bylo podle předběžných dat léčeno 471 nemocných. Klesající trend nezhoršilo ani zrušení očkování, řekl na tiskové konferenci Jiří Wallenfels z Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce. Odborníci začínají zvažovat, zda je nutná několikaměsíční izolace všech nemocných.

“Po několika letech stagnace bylo v roce 2017 poprvé, kdy jsme se dostali pod 500 případů za rok,” vysvětlil. Počet nemocných je podle něj v rámci Evropy mezi nejlepšími, jako je Finsko, Řecko, Kypr nebo Island.

“Těžíme i z toho, že podíl cizinců ze subsaharských zemí je u nás nízký,” dodal Wallenfels. Cizinců byla mezi nemocnými asi třetina, 28 případů byli lidé narození na Ukrajině, 22 na Slovensku, přes desítku z Rumunska, Vietnamu, Mongolska a dalších 48 z 24 zemí.

Mezi nemocnými převládají muži, bylo jich 344. Podle Wallenfelse je to také proto, že jich je víc mezi vězni, bezdomovci a alkoholiky. Největší nemocnost je u nich ve věkové skupině 50 až 59 let, zatímco u žen nad 75 let. U dětí lékaři zjistili šest případů tuberkulózy. Nejvíc případů bylo v Praze, na druhém místě byl Plzeňský kraj, kde nemocnost zvyšovali cizinci z Rumunska. Třiadvacet lidí nemoci podlehlo, více pacientů zemřelo z jiných důvodů.

Nejčastěji tuberkulóza zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Přenáší se po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci. U některých typů stačí k nakažení osm hodin, u mírnějších asi 40 hodin. Ne u všech nakažených se ale nemoc rozvine.

Mohlo by vás zajímat

Zdravotní rizika přicházející s migrační vlnou? Jsou, ale nijak dramatická

Protože je nejnakažlivější před zahájením léčby, zvažují odborníci, že by se v současné době povinná dvouměsíční léčba v nemocnici mohla změnit u některých pacientů na domácí léčení. Kolem 13 procent případů nepostihuje plíce, nejsou proto nakažlivé vůbec. Po propuštění z nemocnice pacienti berou ještě další asi čtyři měsíce léky.

Podle přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice v Praze Martiny Vašákové není současná zákonem nařízená izolace lidí i s podezřením na tuberkulózu povinná v žádné západoevropské zemí. Čtrnáct zemí neizoluje ani vysoce nakažlivé případy, aniž by se u nich nemocnost jakkoliv zvyšovala. Odborníci proto navrhují zahájit diskusi o tom, jestli by se povinnost neměla vztahovat jen na pacienty, kteří nespolupracují s lékařem nebo mají těžkou či lékům odolnou formu.

Bakterie tuberkulózy je velmi přizpůsobivá, některé kmeny nereagují na určitá antibiotika. Úmrtnost může být až 40 procent, u nejodolnějšího typu, na který nezabírají téměř žádné léky, až 60 procent.

Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí. V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953, povinné očkování bylo zrušeno před několika lety.

Počty hlášených případů tuberkulózy v posledních letech

-čtk-