Pro hromadné žaloby má být definitivně vytvořen zvláštní zákon
Hromadné žaloby nemají být včleněny do občanského civilního procesu, ale mají být upraveny zvláštním zákonem jako například exekuce. V konečné podobě věcného záměru to navrhuje ministerstvo spravedlnosti navzdory námitkám, že tento speciální zákon a jeho důsledky dopadnou špatně. Proti návrhu jsou advokáti, ale i ministerstvo financí.
Upravit hromadné žaloby ve stávajícím občanském řízení soudním a nebo je upravit v rámci nového civilního řádu soudního zavrhuje v konečné verzi věcného záměru ministerstvo spravedlnosti. U navrhovatele jasně vítězí varianta přijmout pro hromadné žaloby speciální samostatný zákon: „Nevýhody předchozích dvou variant do značné míry umožňuje odstranit zakotvení hromadných žalob do samostatného zákona. V takovém případě odpadá problém s řešením, zda přijmout úpravu dočasnou do občanského řádu soudního, anebo vyčkávat na přijetí civilního řádu soudního,“ zdůvodňuje své rozhodnutí ministerstvo spravedlnosti ve zprávě RIA čítající 187 stran.
Bude bohatá debata, nebude se novelizovat
Podle zprávy RIA právě jen verze speciálního zákona vyvolá veřejnou debatu: „Zároveň tím nebude diskuze o hromadných žalobách ochuzena, neboť bude-li zákon předkládán samostatně, lze očekávat větší pozornost ze strany odborné veřejnosti. Konečně bude umožněno, aby problematika, která je do značné míry samostatná, zasahuje do různých fází řízení, do různých zákonů atd., byla řešena koherentně v jednom zákoně a nebyla roztříštěná podle toho, čeho se zrovna vybraná otázka týká,“ uvádí k tomu ministerstvo, které proto rozhodlo, že jde o nejvhodnější variantu.
Podle výroků ministerstva spravedlnosti ve zprávě RIA je varianta samostatného zákona nejvhodnější proto, že umožňuje na jednom místě a komplexně upravit všechny otázky kolektivního řízení se všemi jeho specifiky. „Nebude tak nutné novelizovat více předpisů, zejména pokud jde o otázku nalézacího a vykonávacího/exekučního řízení. Tato varianta zároveň nabízí možnost již od začátku paralelně pracovat na samostatném zákoně v koordinaci s pracemi na rekodifikaci civilního procesu, aniž by však byly oba předpisy co do data přijetí na sebe navázány. Je tak dána větší flexibilita pro předkladatele a zároveň se tím i podtrhává důležitost otázky hromadných žalob, které si zasluhují samostatnou diskuzi. Zároveň se předchází nežádoucí prodlevě při řešení faktických problému, které stojí v pozadí úsilí o zavedení hromadných žalob,“ dodává k tomu ministerstvo spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
A nebo to prostě hned novelizujeme
Jenže o dva odstavce výše je tato výhoda označena za nevýhodu s tím, že s sebou nese riziko spuštění novelizací: „Nevýhodou této varianty je riziko, že některé otázky vztahu zvláštního zákona k předpisům obecného civilního procesu zůstanou neřešeny. Hrozí, že zákon o hromadných žalobách nebude zcela odpovídat nové kodifikaci civilního procesu, a z tohoto důvodu hrozí riziko, že bude nutné do zákona s přijetím civilního řádu soudního zasáhnout,“ uvádí doslova ministerstvo spravedlnosti.
Dalším rizikem je podle RIA aplikovatelnost „civilního řízení na hromadnou žalobu“. Tu ministerstvo spravedlnosti řeší vyjednáváním respektive prohlášením, že se o to mají postarat zákonodárci: „Totéž platí i pro zajištění souladnosti navrhované právní úpravy s připravovanou rekodifikací, i zde je v silách zákonodárce, aby případným nesouladnostem či neprovázanostem zabránil. Pakliže se vzdor veškeré snaze vyskytnou případy nekompatibility či nejasného vztahu obecné a zvláštní úpravy, případné nedostatky mohou být napraveny již v rámci adaptační novely právních předpisů, která bude připravována v návaznosti na přijetí nového procesního kodexu. V tomto ohledu nejde o nový či významnější problém, neboť jej bude zapotřebí vyřešit i ve vztahu k dalším již existujícím předpisům (zákon o zvláštních řízeních soudních, bude-li zachován, dále insolvenční zákon, soudní řád správní atd.),“ ukazuje ministerstvo spravedlnosti ve zprávě RIA, jak se od samého počátku tvoří nový zákon, kterému se při potížích buď přizpůsobí obecný zákon nebo se novelizuje ten speciální.
Rekodifikační komise nechce zákon v zákoně
Uvedené slovní představení však neprošlo v připomínkovém řízení například u Úřadu vlády: „Požadujeme problematiku hromadných žalob řešit v rámci nového občanského soudního řádu,“ napsal Úřad striktně.
Spustil tím doslova vodopád dalších zdůvodnění, proč spravedlnost trvá na svém. Tentokrát za to mohou členové rekodifikační komise, kteří si přejí zvláštní zákon: „Uvedená otázka byla proto důkladně řešena a diskutována s členy pracovní skupiny pro přípravu zákona o hromadných žalobách a zejména členy rekodifikační komise pro přípravu nového občanského řádu soudního. V návaznosti na názor rekodifikační komise i převažující názor dalších zúčastněných byla nakonec zvolena varianta druhá, tj. varianta oddělené právní úpravy. Bylo shledáno, že kolektivní řízení se od běžného individuálního řízení natolik odlišuje, že by případná inkorporace úpravy do obecného procesního předpisu vedla k vytvoření ,zákona v zákoně´. Zároveň lze očekávat, že práce na obecném civilním kodexu potrvají s ohledem na jeho zásadní důležitost a nutnost široké veřejné debaty déle,“ uvádí v rámci připomínkového řízení ministerstvo spravedlnosti.
Že by nebyl speciální zákon v souladu s rekodifikací, se nemusí připomínková místa obávat: „Není proto na místě obava, že by snad předpis o hromadných žalobách nebyl co do terminologie i zásad s rekodifikovanou právní úpravou v souladu. Zároveň je nutné poznamenat, že úprava hromadných žalob není na obecné úpravě civilního řízení natolik ,závislá´, abychom s přípravou zákona o kolektivním řízení museli na přijetí nového civilního řádu soudního čekat,“ uvádějí své další organizační důvody autoři zprávy RIA.
Ministerstvo financí: Úprava nemá být svévolná
Jenže samostatný zvláštní zákon nechce ani ministerstvo financí. V rámci zásadní připomínky k systematickému zařazení zákona uvádí: „Máme za to, že je třeba ještě znovu zvážit systematické zařazení materie hromadných žalob v rámci systému českého práva. Materiál konstatuje, že české procesní právo je dekodifikované, protože existuje několik civilních procesních předpisů. Úprava civilní procesně právní materie a její systematické zařazení v rámci českého právního řádu, nemá-li být zcela svévolnou, musí vycházet z nějakého objektivního kritéria, které odůvodňuje tu či onu právní úpravu a její systematické zařazení. V případě institutu hromadné žaloby se jedná o řízení nalézací sporné, které jako takové upravuje občanský soudní řád. Zvláštní úprava sporného nalézacího řízení, byť v podobě specifického procesního institutu hromadné žaloby, by vedla k roztříštěnosti právní úpravy sporných řízení v nalézacím řízení.
Na tuto zásadní připomínku už ministerstvo spravedlnosti nereaguje, jen doslova opakuje, co napsalo Úřadu vlády. Ministerstvo financí však trvá na svém, ale zásadní připomínku mění v doporučení: „MF se i nadále domnívá, že další dekodifikace civilního procesního práva v případě specifického procesního institutu hromadné žaloby, povede k roztříštěnosti právní úpravy sporných řízení v nalézacím řízení. Je navíc otázkou, zda vytvoření speciálního zákona nebude svádět ke kazuičnosti právní úpravy (a tím i její menší flexibility ve vztahu k neustále se vyvíjejícím společenských vztahům). Požadujeme doplnit do materiálu tezi umožňující, aby v případě, kdy by se v rámci souběžně probíhajících pracech na novém OSŘ dospělo k závěru, že v případě OSŘ a zákona o hromadných žalobách půjde o značný překryv úpravy, bylo možné přistoupit k zařazení úpravy hromadných žalob do nového OSŘ. Za tohoto předpokladu měníme naši připomínku ve zbytku na doporučující,“ napsalo tvůrci záměru ministerstvo financí.
Myslet si to můžete, to je ale asi tak vše
Proti zvláštnímu zákonu mají vážné výhrady i právníci z Úřadu pro ochranu osobních údajů: ÚOOÚ: „Překladatel navrhuje samostatný zákon. ČR je však součástí rodiny kontinentálního práva, které je postaveno na kodexech. Jak ukazuje zkušenost především s exekučním řádem a do značné míry i s insolvenčním zákonem, není žádoucí, aby se úpravy speciálních civilních soudních řízení vymaňovaly z občanského soudního řádu, jinak se jednota civilního soudního řízení do značné míry stane ilusorní,“ upozornil v připomínkovém řízení právník Úřadu Vít Zvánovec. V reakci na to ministerstvo spravedlnosti opět zkopírovalo svůj text o rekodifikační komisi s titulkem „Neakceptováno“.
Proti legislativcům ministerstva spravedlnosti a proti úpravě samostatným zákonem vystoupili v rámci připomínkového řízení také právní profesionálové z České advokátní komory (ČAK): „Pokud je na úvaze soudu, zda připustí žalobu jako hromadnou, je o důvod více nevyčleňovat ji z rámce civilního procesu. Tím spíše, že podmínka početnosti nemusí být u zahájení prvního řízení zcela naplněna. Podstatný by měl být striktně vymezený charakter nároku.
Z pohledu soudce uvažujícího v intencích dnešní podoby civilního práva je bez striktního vymezení téměř nemožné konstatovat, že u velké skupiny lidí jde o otázky skutkově a právně společné. Společný může být maximálně jejich charakter, daný v některých okolnostech (důvod vzniku nároku, jeden žalovaný, druh škody). I z tohoto důvodu by měla být žaloba upravena v rámci civilního procesu,“ uvádí ČAK jménem desetitisíců právních profesionálů.
Ministerstvo spravedlnosti na to odpovídá: „Jakkoliv plně chápeme zde vyjádřený názor, rekodifikační komise se spolu s ministerstvem přiklonila k opačnému řešení.“
[/mn_protected]
Irena Válová
