Poslaneckou sněmovnu zřejmě v nadcházejících dnech čeká znovuotevření tzv. protikuřáckého zákona. Marek Benda (ODS) spolu s téměř 90 dalšími poslanci totiž usiluje o to, aby restaurace a bary měly možnost zřídit si odvětrávanou kuřárnu bez obsluhy. To se ovšem nelíbí některým lékařům v čele s profesorkou Evou Králíkovou, kteří doufají, že novela nakonec do prvního čtení v rámci dnes začínající schůze nezamíří.
„Začíná dvoutýdenní schůze parlamentu, na které se má rozhodnout o tom, jestli návrh pana Bendy půjde či nepůjde do prvního čtení. Doufáme, že ne,“ říká vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku profesorka Eva Králíková. Ta také připomíná, že států, které mají nekuřácké veřejné vnitřní prostory, bylo v roce 2016 už 55 a opatření se tak dotýkalo 1,5 miliardy lidí.
Novela přichází s tím, že by restaurace, hospody a bary mohly mít odvětrávanou kuřárnu bez obsluhy, kam by si hosté mohli sami odnést pití. Prostor kuřárny by nesměl zabírat více než 30 procent rozlohy zařízení, nesměl by být průchozí do jiné místnosti a měly by do něj mít zakázaný vstup osoby do 18 let. Malé hospody a bary s rozlohou do 80 metrů čtverečních, které mají licenci k prodeji alkoholu a nepodávají jídlo, by si pak samy mohly rozhodnout, zda budou kuřácké či nekuřácké. Do kuřáckých barů by ovšem měly zakázaný vstup mladší 18 let.
Jaký je důvod novely zákona 65/2017 o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek? „Stávající úprava tzv. protikuřáckého zákona naplnila očekávání, pokud jde o ochranu zdraví osob před negativními vlivy kouření v uzavřených, veřejně přístupných prostorách. V praxi se však ukazuje, že platná úprava je nepřiměřeně přísná a v jejím důsledku dochází k propadu podnikání zejména v menších hospodských zařízeních např. na venkově. Právě zde bývá s provozem hospody spojen také provoz sálu, který slouží k pořádání setkání občanů obcí, kulturních a společenských akcí. V případě uzavření hospody v důsledku razantního poklesu zákazníků (v r. 2017 došlo k výraznému poklesu prodeje točeného piva a naopak nárůstu prodeje baleného piva, když lze předpokládat, že se kuřáci v jisté míře přesunuli z hospodských zařízení do svých domovů) by došlo také k uzavření často jediného prostoru, který v obcích slouží ke společenskému život u obyvatel obce. Dalším negativním dopadem absolutního zákazu kouření jsou střety zájmů kuřáků kouřících před hospodskými zařízeními, kteří kouřem a hlukem obtěžují obyvatele okolních domů a bytů. Pro řešení tohoto problému byly sice zřízeny anti konfliktní týmy, které ale nejsou schopny řešit veškeré vznikající střety ad hoc,“ stojí v důvodové zprávě novely. Více jsme psali také zde.
Mohlo by vás zajímat
ČSÚ zatím ztráty v pohostinství nepotvrzuje
Lékaři ovšem tvrzení předkladatelů ohledně propadu v pohostinství rozporují. „Každý týden u nás vznikne nový pivovar, takže chápu, že třeba plzeňský pivovar ztrácí zákazníky. Když se totiž podíváte na zdroj, odkud informace pocházejí, tak jsou většinou z toho, že někdo odřekl smlouvu plzeňskému pivovaru,“ říká k tomu Králíková, podle které propad v Česku nenaznačují ani čísla Českého statistického úřadu – dle nich totiž naopak tržby v pohostinství během minulého roku rostly.
Že k propadu v pohostinství nedošlo ani v jiných státech, pak profesorka ilustruje na příkladu Norska, kde se v hospodách a restauracích nekouří od roku 2004. „Nic se po tomto datu nezměnilo – čísla rozhodně neklesla, ale spíše stoupla,“ zdůrazňuje Eva Králíková.
Profesorka pak zpochybňuje také tvrzení předkladatelů, že úprava nevystaví kouři personál zařízení ani hosty pobývající v nekuřáckých prostorách. „V prostoru bez obsluhy by se hromadilo nádobí, navíc když všichni odejdou, je třeba tam uklidit. K vyvětrání je ale třeba víc času, než je mezi zavírací a otvírací hodinou. Nehledě na to, že tam budou dveře, kterými se musí vejít a vyjít, což znamená, že by se kouř stejně do nekuřáckých prostor dostal,“ oponuje Králíková.
Další lékaři se ohrazují proti argumentům, že dosavadní úprava omezuje svobodu podnikání. „Restaurace a hotely jsou veřejným prostorem, který je kontrolován hygienickou službou – kontroluje se uskladnění masa, toalety a já nevím, co všechno. O nějaké bezbřehé svobodě to tedy není,“ říká emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN v Motole profesor Pavel Pafko, který spolu s profesorem Janem Pirkem z pražského IKEM a profesorkou Evou Králíkovou inicioval petici za zachování nekuřáckých veřejných prostor.
První čísla: úbytek hospitalizací skoro o 10 tisíc za pět měsíců
Podle odborníků je přitom efekt zákazu kouření v hospodách patrný už nyní. Výskyt rakoviny nebo CHOPN sice bude klesat až po letech, mnohem dříve se však projeví dopad u srdečních onemocnění. A v tuto chvíli se zdá, že první výsledky, co do poklesu hospitalizací, můžeme sledovat už teď.
„Drobná ohleduplnost, že si půjdete zapálit za dveře, znamená jen za posledních pět měsíců skoro o deset tisíc hospitalizací méně,“ říká profesorka Králíková, která zdůrazňuje, že kouření stojí za vyšším rizikem infarktu zejména u lidí do 60 let. Buď je totiž kuřák rezistentní a infarkt nedostane vůbec, nebo ho dostane průměrně o 12 let dříve než nekuřák. Mezi třicátým a čtyřicátým rokem tak je infarkt u kuřáků šestkrát častější než u nekuřáků. Stačí přitom i pouhé pasivní kouření, a zvýší se riziko infarktu 1,3 krát.
Co tedy říkají nejnovější čísla? Pokud nahlédneme do Národního registru hospitalizovaných a porovnáme červenec až listopad roku 2016 a 2017, došlo ve skupině pacientů, kteří v nemocnici skončili pro akutní srdeční infarkt, k poklesu o 735 hospitalizací, což je více než sedm procent (ve věkové skupině do 60 let pokles o 13 procent, ve skupině nad 60 let o 5,5 procenta). Ubylo také hospitalizací pro anginu pectoris, a to o 625 čili o 15 procent. Vůbec největší pokles zaznamenaly hospitalizace pro ischemickou chorobu srdeční, jichž meziročně ubylo o 7251, tedy téměř 12 procent. Méně pacientů pak skončilo v nemocnici také kvůli astmatu – pokles činil 794 případů, tedy více než šest procent (u osob pod 60 let šlo o 11,5 procenta). Pokud tedy všechny údaje sečteme, došlo ve srovnávaném období u vybraných diagnóz ovlivňovaných kouřením k poklesu o 9405 hospitalizací.
„U nás v nemocnici jsme to počítali na konci roku a vyšlo to v podstatě stejně,“ dodává Králíková, která ovšem poukazuje, že spolehlivější budou čísla za celý rok, nebo ještě lépe za dva až tři roky. Stejně jako v případě pohostinství na ně totiž může mít vliv celá řada faktorů včetně počasí.
Lobby za to, aby byla zachována možnost kuřáckých vnitřních veřejných prostor, si odborníci vysvětlují dopadem na počty kuřáků a prodej cigaret. „Proč je o nekuřácké prostory takový boj? Je to účinná prevence a účinný způsob, jak snížit počet kuřáků v populaci. Stalo se to všude na světě – po zavedení takového zákona klesá počet kuřáků i prodej cigaret. V zemích, kde kouří málo lidí, jako je Austrálie či Kanada, se navíc chlubí tím, že téměř neměli žádnou kampaň zaměřenou jen na děti. Děti totiž chtějí být jako dospělí, takže právě nekuřácké veřejné prostory jsou číslo dvě v účinné prevenci. Číslo jedna jsou vysoké daně,“ zdůrazňuje Králíková.
Její slova potvrzuje diabetoložka z Kanady Keely Fraserová. „Od roku 2001 jsme v Kanadě začali přijímat zákony o nekuřáckém veřejném prostředí a od roku 2010 jsme zavedli stoprocentní zákaz kouření v barech a restauracích. Kanada může sloužit jako krásný příklad sociálních, ekonomických a zdravotních benefitů takových zákonů. Prevalence kouření totiž klesla z 26 na pouhých 13 procent,“ dodává Fraserová.
Michaela Koubová
