Problém s nárůstem počtu neschopenek v případě zrušení třídenní karenční doby, po kterou zaměstnavatel zaměstnanci neplatí, by podle Sdružení praktických lékařů mohlo vyřešit větší rozšíření takzvaných sick days, tedy dnů volna, kdy se nemocný zaměstnanec léčí sám doma bez návštěvy lékaře. Systém je běžný v zahraničí, v Česku ho používá jen část firem. Vláda před dvěma týdny podpořila záměr ČSSD na zrušení karenční doby, zaměstnavatelé to ale odmítají. Podle lékařů zbytečně zahltí ordinace.

 

„Je prokazatelné, že zavedením této třídenní lhůty došlo k relevantnímu poklesu vystavovaných dočasných pracovních neschopností. V situaci, kdy pacient nemá zaplaceny první tři dny nemocenské, řeší svoji krátkodobou pracovní indispozici jiným způsobem, například dovolenou nebo náhradním volnem,“ řekl ČTK předseda sdružení Petr Šonka.

Pokud první tři dny nemocenské jsou placené, navštíví pacient lékaře a žádá nemocenskou. Běžně se podle Šonky setkávají praktičtí lékaři i s tím, že mají pacienti tendenci již vystavenou nemocenskou protahovat. Někdy ji ale prodlouží i jen objednací lhůty ordinace, kdy z kapacitních důvodů nejde nemocného pozvat už na následující cen.

Praktičtí lékaři souhlasí s názorem, že plánované opatření navrhované ČSSD počet neschopenek zvýší. Souhlasí tak s otevřeným dopisem, který premiérovi zaslaly Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských svazů a Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Mohlo by vás zajímat

„To, že je ekonomicky motivován k návštěvě lékaře člověk, který lékaře ve skutečnosti nepotřebuje, protože ten slouží jen jako administrátor, povede k zbytečnému zatížení ordinací a neracionálně zvýší počet kontaktů občana se zdravotním systémem, aniž by se to pozitivním způsobem projevilo na jeho zdravotním stavu,“ vysvětlil Šonka. Už v současné době každý Čech navštíví lékaře průměrně 12krát ročně, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě.

Hnutí ANO navrhlo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci, nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny. První tři dny nemoci lidé nedostávají nyní nic.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.

-čtk-