Británie se, stejně jako řada dalších evropských států včetně Česka, pere s nedostatkem zdravotníků. Místo aby ale v uplynulých letech usilovala o nábor a vyškolení vyššího počtu vlastních sester, spoléhala se na agentury a nábory ze zahraničí. Tento krok ji stál nemalé prostředky – jen za zdravotní sestry zprostředkované agenturami, které pomáhaly zastat práci za neobsazená sesterská místa, zaplatila loni Národní zdravotní služba (NHS) 2,4 miliardy liber. Za stejnou částku by ovšem mohla nejen obsadit novými sestrami prázdné posty, ale ještě by jí značná částka zbyla. Data zveřejnila Open University.

 

„Když je řeč o zdravotních sestrách, lze říct, že se Británie nachází uprostřed dokonalé bouře. Napjaté zdravotnické služby, stárnoucí personál a hlas pro odchod z Evropské unie spolu s řadou dalších faktorů znamenají velký problém ohledně nabídky a poptávky – a očekává se, že bude hůř,“ píše v úvodníku zprávy Jan Draperová, profesorka Open University. Stárnutí populace, úspěchy medicíny vedoucí k delšímu přežití a rostoucí potřeba komunitní péče jsou přitom jen další část problému.

„Podstatné jsou dvě věci: nabírání sester nových a udržení těch stávajících. Od oznámení, že stipendia pro vzdělávání sester před registrací nahradí studentské půjčky, klesl počet přihlášek na službu zajištující přijímání na vysoké školy a univerzity o třetinu. To může znamenat, že přívod nových talentů do ošetřovatelství bude ohrožen, což může po Brexitu přinést další problém,“ říká Draperová.

Zatímco nové krve ubývá, stále více se odlévá, částečně kvůli stárnutí populace, i ta stávající. Míst, která se nemocnicím a dalším poskytovatelům péče nedaří obsadit, tak přibývá, a spolu s nimi i poptávka po službách agentur, které díry krátkodobě zalepí – za 2,4 miliardy liber ročně. Podle propočtů Open University by přitom z této částky ušetřila NHS při nabrání vlastních zaměstnanců stovky milionů liber. „Tyto peníze by bylo možno použít na zaplacení stálého profesního rozvoje zaměstnanců a zlepšení služeb,“ dodává Draperová.

Mohlo by vás zajímat

„Krátkozrakost zanechala v posledních letech k velké škodě péče o pacienty desítky tisíc neobsazených sesterských míst. Personální plánování bylo neefektivní a diktované stavem financí, ne potřebami pacientů. Je to další důkaz toho, že škrty žádné peníze neušetřily a místo toho navýšily výdaje na agentury, poplatky za nábor a nemocenskou kvůli rostoucímu stresu,“ uvádí dle The Guardian šéfka Royal College of Nursing Janet Daviesová.

Vláda sice v roce 2016 omezila množství hodin agenturních pracovníků poté, co v letech 2014/2015 zaplatila NHS za lékaře, sestry a další zaměstnance agentur tři miliardy liber, efekt se ale příliš nedostavil. Podle dat získaných Open University z 146 trustů stálo loni řešení neobsazených míst 1,46 miliardy liber. Pokud bychom číslo extrapolovali na celou NHS čítající 241 trustů, šlo by o 2,4 miliardy. Oněch 1,46 miliardy by přitom stačilo na 66 tisíc nově kvalifikovaných sester, což je více, než momentálně v Národní zdravotní službě chybí – v únoru nebylo v Anglii obsazeno 38 tisíc sesterských míst. Případně by NHS mohla za peníze obsadit stávající prázdná místa a ještě by jí zbylo 560 milionů.

„Platíte agentuře a ještě plat zdravotníka, takže je to mnohem dražší, než když někoho platíte přímo,“ vysvětlila podle The Telegraph na kongresu RCN v Belfastu Janet Daviesová.

„Dočasný personál je drahý. Za každou hodinu navíc odpracovanou dočasným personálem platí NHS průměrně o 61 procent víc než za hodinu práce nově kvalifikované registrované sestry pracující na plný úvazek. Jenže to není tak jednoduché. Poptávka po registrovaných sestrách daleko převyšuje nabídku. Počet nově vytvořených sesterských míst vzrostl mezi lety 2012 a 2015 o 8,1 procenta, zatímco množství nově registrovaných sester stouplo jen o 3,2 procenta – a s očekáváním dalšího růstu poptávky je zásadní řešit tento nedostatek udržitelnou cestou, která sníží další tlak na NHS,“ zdůrazňuje zpráva Open University.

Personální krize se ještě prohloubí, myslí si tři čtvrtiny sester

Vyhlídky přitom nejsou nijak optimistické, přinejmenším pokud se podíváme na názory samotných sester. Podle průzkumu provedeného mezi pětistovkou sester si totiž 76 procent respondentů myslí, že se nedostatek ještě zhorší. Celých 61 procent je pak toho názoru, že i využívání agenturního personálu bude častější. Téměř polovina dotazovaných už nyní potvrzuje zhoršení problému poté, co si Britové odhlasovali Brexit (o problému jsme psali zde). Více než třetina se pak obává, že tento propad bude trvat, a dvě sestry z pěti považují zahraniční pracovní síly za zcela zásadní pro to, aby se problém dařilo úspěšně řešit. Dle 71 procent bude profesi opouštět více stávajících sester, 55 procent se pak obává, že i uchazečů o studium na zdravotní sestru bude ubývat.

Jednou z hlavních bariér zlepšování personální situace je nastavení financování. Už v minulosti jsme informovali, že si Británie neškolí dostatek vlastních sester. Nedávno tomuto trendu nasadila korunu, když zrušila stipendia pro budoucí sestřičky (psali jsme také zde). Podle průzkumu by přitom jen tři sestry z deseti byly bývaly ochotny se alespoň částečně finančně podílet na svém vzdělávání. Pozitivnější zprávou je, že téměř tři čtvrtiny sestřiček vidí nadějně nové modely vzdělávání založené hlavně na praxi. Školení přímo na pracovišti trvající alespoň tři roky by se tak mohlo stát cestou pro novou krev, trusty NHS však mají jen dva roky na to, aby na vzdělávání začaly čerpat peníze.

Dalším velkým problémem je také to, že mnoho sester nemá tendenci na svém místě zůstat. 46 procent sestřiček je sice na současné pozici šťastných, 34 procent však spokojeno není a z nich polovina uvažuje o odchodu (zbytek pak o odchodu začne uvažovat, pokud se věci nezlepší). Velmi častý je odchod nově kvalifikovaných sester – zatímco čtvrtina opustí pracoviště okamžitě po kvalifikaci, dalších 43 procent odejde do roka. Důvodem jsou ve čtvrtině případů lepší příležitosti pro další vzdělávání a rozvoj, roli ale hraje také plat, pracovní zátěž nebo kultura na pracovišti.

Celá polovina dotazovaných sester přitom přiznává, že škrty měly na jejich pracoviště negativní dopad, 39 procent je dokonce pocítilo na vlastní kůži. Tři čtvrtiny sestřiček pak potvrzují, že velkým problémem celé profese je přetížení a syndrom vyhoření. 54 procent považuje své vlastní přesčasy a pracovní zátěž za největší komplikaci zaměstnání.

Ministerstvo zdravotnictví proto slibuje, že bude na situaci pracovat. „Od letoška budeme školit o 25 procent sester více a jsme odhodláni pomoci jim pracovat flexibilněji, aby se zlepšilo vyvážení jejich pracovního a osobního života. Zvýšíme také odměňování o 6,5 až 29 procent,“ uvedl mluvčí úřadu.

-mk-