Pfizer má průšvih. Charitou maskoval zdražení léků
Americká farmaceutická skupina využívala údajně nezávislou charitativní organizaci k tomu, aby legitimizovala rapidní zdražení svých léků. Informaci přineslo ministerstvo spravedlnosti USA. Pfizer se s americkými úřady dohodl na zaplacení pokuty necelých 24 milionů dolarů (528 milionů korun). Jeden z největších výrobců léků na světě také podle agentury Bloomberg souhlasil s tím, že bude v příštích pěti letech pod dohledem amerického ministerstva zdravotnictví a ministerstva spravedlnosti.
Jde o výsledek několikaměsíčního vyšetřování, během kterého americké úřady zkoumaly vazby mezi Pfizerem a charitativními organizacemi, které pomáhají pacientům zpřístupnit nákladnou léčbu. Závažná zjištění se týkají tří druhů léků. Sutent a Inlyta se užívají proti rakovině ledvin a Tikosyn na úpravu srdečního rytmu. Všechny tři uvedené produkty dohromady generují Pfizeru tržby kolem 650 milionů dolarů ročně (14,4 miliardy korun).
V případě Tikosynu Pfizer spolupracoval s nadací Patient Access Network Foundation na financování fondu, z něhož se léky některým pacientům zcela či částečně hradí. Ve stejné době ovšem Pfizer rapidně zvýšil cenu léku, a sice o 44 procent během posledních tří měsíců roku 2015.
„Pfizer časově zkoordinoval otevření nadačního fondu pro pacienty se zvýšením ceny Tikosynu,“ uvedla podle agentury Bloomberg americká vláda. Během následujících devíti měsíců však slevu prostřednictvím této nadace čerpali všichni pacienti, kteří lék užívali, tvrdí americké ministerstvo spravedlnosti. Podle něho je přinejmenším podezřelé, je-li taková podpora přiznána všem.
Mohlo by vás zajímat
Souslednost čistě náhodná
Ve stejném roce, tedy 2015, prý Pfizer poskytnul nadaci Patient Access Network Foundation dar přesahující deset milionů dolarů (přes 220 milionů korun). Není však jasné, jaká část z toho šla přímo do fondu, z něhož je přispíváno na produkty pro léčbu srdečních onemocnění. Podobný model byl uplatněn také u Sutentu a Inlyty, kde Pfizer spolupracoval s jinou farmaceutickou firmou na tom, aby byla pacientům přiznána finanční podpora opět z nadačních prostředků.
Na samotné spolupráci mezi Pfizerem a charitativními organizacemi není nic špatného. Ve Spojených státech je to v zásadě běžná praxe. Sami výrobci léků argumentují, že bez této kooperace by spousta pacientů neabsolvovalo terapie ve správném režimu nebo by se jich dokonce neměli šanci vůbec účastnit.
Problém spočívá právě v onom časovém souladu, kdy došlo k razantnímu navýšení cen dotčených léků. Jde o to, že slevy na léky neplatí farmaceutické společnosti ze svých vlastních kapes, ale platí je zdravotnický systém Medicare. A to prostřednictvím dotací nebo vratek adresovaných farmaceutickým společnostem.
Takto nastavený systém přímo vybízí ke zvyšování cen léků v momentě, kdy se příslušný výrobce domluví s tou či onou charitativní organizací, a může tak z veřejných prostředků inkasovat slušné peníze. Jen pro ilustraci. Měsíční léčba Inlytou vyjde na 14 tisíc dolarů (přes 300 tisíc korun), v případě Sutentu jde dokonce o 17 tisíc dolarů (374 tisíc korun).
Pfizer není sám
Pfizer však odmítá, že dohoda s ministerstvem spravedlnosti USA na zaplacení čtyřiadvaceti milionů dolarů je projevem přiznání viny. Dokonce nebyl potrestán nikdo z vedení společnosti. „Výsledek jednání jen odráží přání společnosti celou tuto záležitost co nejrychleji vyřešit a hodit za hlavu a soustředit se na potřeby pacientů,“ uvedla agentura Bloomberg s odkazem na vyjádření Pfizeru. „Usilujeme o podporování asistenčních programů pro pacienty nezávisle na vůli kterýchkoli našich dárců,“ komentovala případ nadace Patient Access Network Foundation.
Pfizer však není jedinou farmaceutickou firmou, která se kvůli sporným praktikám tohoto druhu dostala do křížku s americkým ministerstvem spravedlnosti. To již v prosinci loňského roku oznámilo, že uložilo poutu 210 milionů dolarů (4,6 miliardy korun) společnosti United Therapeutics, která vyrábí léky proti plicní hypertenzi.
Na seznamu hříšníků najdeme také Celkene nebo Aegerion Pharmaceuticals, jež byly potrestány také v loňském roce. V tomto měsíci začalo americké ministerstvo spravedlnosti prošetřovat peněžní toky mezi Jazz Pharmaceuticals a charitativními organizacemi. Ve hře je 57 milionů dolarů (1,3 miliardy korun).
Není Epipen
Jenže ani to nejsou veškeré problémy, se kterými se Pfizer v poslední době potýká. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv totiž nedávno přidal na seznam nedostatkových zdravotnických pomůcek jednorázové injekční pero EpiPen. Ačkoli je toto pero spojeno s jinou farmaceutickou společností – Mylan – , Pfizer zajišťuje jeho produkci.
Již nějakou dobu ale výrobu nestíhá v dostatečné míře zajišťovat, což se projevuje kritickým nedostatkem na trhu. A to nejen ve Spojených státech, ale už i v Kanadě. Mylan v reakci na zařazení EpiPenu na seznam nedostatkového zboží vyslal své zástupce do St. Louis, kde Pfizer injekční pera vyrábí. Mají dohlédnout na to, že se záležitost řeší, protože Mylan měl prý pocit, že Pfizer k tomu přistupuje příliš laxně.
Zástupci obou společností poté společným prohlášením ujistili, že vynakládají veškeré úsilí pro zjednání nápravy. „Spolupracujeme na tom, abychom zvýšili produkci i objem expedovaného zboží na trh tak rychle, jak to jen bude možné,“ tvrdí svorně Mylan a Pfizer.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
