Spotřeba běžných léků roste – a výskyt depresí také. Na to, že spolu tyto dva faktory mohou souviset, nyní poukázala nová studie publikovaná tento týden v časopise JAMA. Podle ní více než třetina Američanů užívá léky, které mají depresi jako jeden z možných nežádoucích účinků. Zdá se přitom, že riziko deprese s užíváním léčiv skutečně roste – a čím více takových přípravků člověk užívá, tím je vyšší.
Antikoncepční pilulky, nouzová antikoncepce, silný ibuprofen, betablokátory na vysoký tlak, kortikoidy typu prednison, antiepileptika jako gabapentin nebo inhibitory protonové pumpy na překyselení žaludku – to všechno jsou běžně užívané léky, které mají mezi svými nežádoucími účinky deprese. Zatímco u některých přípravků, jako jsou betablokátory či interferony, jsou tyto možné dopady dobře známy, nad celkovým seznamem čítajícím dvě stovky léků nad předpis jsou překvapeni i sami odborníci.
„Vzhledem k výskytu depresí a sebevražd v zemi pro nás bylo překvapující a zároveň znepokojivé vidět, kolik léků má jako nežádoucí efekt depresi či sebevražedné tendence,“ řekla podle New York Times vedoucí studie Dima Mazen Qatová, docentka a farmaceutka na Illinoiské univerzitě v Chicagu. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že výzkum pouze naznačuje korelaci, nemluví o jasné příčině a následku. „Nedokázali jsme, že by užití těchto léků vedlo u někoho jinak zdravého k rozvoji deprese nebo sebevražedných sklonů. Vidíme ovšem znepokojivý vzorec: čím více léků, které mají tyto nežádoucí příznaky, současně užíváte, tím vyšší je riziko deprese,“ dodává Qatová.
Tři a více léků s nežádoucím účinkem = trojnásobné riziko deprese
Aby odborníci mohli analyzovat medikaci užívanou od roku 2005 do roku 2014 u reprezentativního vzorku 26 tisíc dospělých, využili data z americké národní databáze o zdravotním stavu a výživě. Zaměřili se přitom na nežádoucí účinky běžně užívaných léků na předpis, přičemž sestavili seznam více než dvou stovek přípravků, které mohou mít nežádoucí účinky v podobě depresí a sebevražedných sklonů.
A jaké byly výsledky? Užívání léků na předpis s nežádoucím účinkem v podobě deprese stouplo z 35 procent v letech 2005 až 2006 na 38,4 procenta v letech 2013 až 2014. Dospělých, kteří užívají současně tři a více těchto léků, pak přibylo z 6,9 na 9,5 procenta. Zároveň vzrostlo i užívání léčiv, které mají mezi nežádoucími účinky sebevražedné sklony – zatímco v roce 2005 je bralo 17,3 procenta lidí, v letech 2013 až 2014 to bylo 23,5 procenta.
„Mnozí by asi byli překvapeni zjištěním, že jejich léky, navzdory tomu, že nemají co dělat s náladou, úzkostí nebo jiným stavem běžně spojovaným s depresí, mohou zvyšovat riziko symptomů deprese a vést k diagnóze deprese. Lidé přitom nejenže stále častěji užívají tyto léky sami, ale navíc je kombinují. Jen málokteré na sobě mají varování, takže dokud nebudeme mít systémové řešení, je na zdravotnících a pacientech, aby znali rizika,“ píše Qatová v tiskovém prohlášení.
Mezi pacienty užívajícími jeden lék, který jako nechtěný účinek může způsobit depresi, podle stude trpělo depresí 6,9 procenta, u lidí s třemi a více léky mohoucími způsobit depresi to bylo 15,3 procenta. Naopak mezi pacienty, kteří žádné takové léky nebrali, trpělo depresemi jen 4,7 procenta. Výzkumníci přitom zohlednili i další rizikové faktory, které jsou spojovány s depresí, jako je chudoba, nezaměstnanost, rodinný stav nebo jiné zdravotní problémy, například chronickou bolest.
Léky je třeba užívat s rozmyslem
Důvody zjištění mohou být různé. „Riziko deprese bylo vyšší u lidí, kteří užívají více druhů léků, což může být důsledkem lékových interakcí. Zároveň to však může být tím, že lidé s chronickým onemocněním užívají více léků a také mají větší sklon k depresi. Toto je observační studie, takže není možné rozlišení,“ říká podle časopisu Newsweak Andrea Ciprianiová, docentka psychiatrie na Oxfordu.
Každopádně však výzkum opět podtrhává důležitost uváženého užívání léčiv. „Studie je připomínkou, že všechny léky mají svá rizika, a mnohé z nich mohou vzácně způsobit i závažné problémy. Je to další důvod k tomu, aby se ani běžné léky jako betablokátory nebo inhibitory protonové pumpy neužívaly bez rozmyslu,“ zdůrazňuje Caleb Alexander z Centra pro bezpečnost a účinnost léků při Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health.
Podle profesora psychiatrie na Columbijské univerzitě a tajemníka Americké psychiatrické asociace Philipa Muskina musí lékaři při předepisování léků na tyto nežádoucí účinky myslet a ptát se pacientů, zda oni nebo někdo z jejich rodiny netrpí depresemi. Na druhou stranu je však podle něj obtížné říci, jestli mají zvýšené užívání léků, jejich kombinace a nežádoucí účinky dopad na společnost. „Víme, že přibylo sebevražd. Koreluje to s užíváním těchto léků? Upřímná odpověď je, že nevíme. Může to hrát roli? Upřímná odpověď je, že samozřejmě může,“ uzavírá Muskin.
-mk-
