Rozdělení tzv. tvrdého hazardu a loterie, odklon od plné prohibice rekreačního užívání konopí, založení Národní agentury pro prevenci a léčbu či posílení role národního protidrogového koordinátora – to jsou některé z návrhů, s nimiž přichází draft národní strategie určující směr protidrogové politiky v nadcházejících osmi letech. Hlavním mottem přitom je harm reduction, tedy minimalizace rizik a škod. Teze navržené národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem by nyní měly být projednány v pracovních skupinách a připomínkovém řízení tak, aby na konci roku byla k dispozici finální podoba strategie, kterou bude moci schválit vláda. Odcházející Vobořil zároveň nabídl premiérovi i ministru zdravotnictví další spolupráci formou externího poradce.

 

„Základním leitmotivem strategie je minimalizace škod a rizik. Tedy ne plán, jak nebude tabák a alkohol, ale co uděláme pro to, abychom minimalizovali škody a rizika, což by se mělo promítnout do státního rozpočtu i legislativy,“ říká Jindřich Vobořil s tím, že nově se proto strategie nemá jmenovat protidrogová, ale ponese název Národní politika pro oblast prevence škod a rizik spojených s onemocněním návykového chování. Už z toho je patrné, že strategie neřeší rozdělení drog na legální a nelegální. Integrovaný přístup u nás máme díky společnému zákonu už od roku 2014, do budoucna by se ale měl ještě prohlubovat v tom smyslu, že se akční plány na strategii navazující již nebudou dělit na tabák, alkohol, hazard a nelegální drogy. Místo toho bude celá problematika zahrnuta ve tří na sebe navazujících tříletých akčních plánech, které budou stanovovat cíle a jejich gestory a po skončení platnosti bude následovat analýza naplňování.

Nutno ovšem poznamenat, že Jindřich Vobořil, který teze strategie připravil, na konci tohoto měsíce končí ve funkci. V tuto chvíli běží výběrové řízení, do kterého se přinejmenším na Vobořilovo doporučení přihlásili dva uchazeči.

„Je to ale moje strategie, kterou navrhuji já. Byl jsem u toho osm let, a tak jsem už v osobním rozhovoru nabídl premiérovi, že můžu spolupracovat externě jako poradce. Mluvili jsme o tom i s týmem poradců tady na odboru. Stejně tak jsem to nabídl ministru zdravotnictví. Bude tedy na politické reprezentaci, jestli bude ochota a chuť Vobořila znovu zaangažovat, byť externě, protože ve státní službě určitě nechci zůstávat,“ říká končící koordinátor. „Myslím si, že v prvním roce, kdy se bude prosazovat první akční plán, bude užitečné, když tomu já osobně odborně pomůžu,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Lidé budou vždycky hrát. Ale mohli by méně rizikově

Jaké jsou tedy vedle harm reduction hlavní myšlenky, s nimiž návrh přichází? Důležitým principem tvořené strategie je hledání zlatého středu. „V oblasti nelegálních drog to nějak vnímáme, ale totéž se musí vtělit do celé oblasti hazardu, alkoholu a tabáku. Například v oblasti hazardu ve strategii navrhuji, abychom přemýšleli nad tím, jak má vypadat zákon a zda se třeba nemá oddělit zákon loterijní od hazardního. Máme tu diskrepanci oproti zbytku Evropy,“ poukazuje Jindřich Vobořil s tím, že „tvrdý“ hazard by měl být postihován více. „Lidé budou hrát, ale udělejme všechno proto, aby hráli co nejméně rizikově. Stejně tak v oblasti tabáku víme, že zafungovaly některé regulace. Ve strategii tak opět mluvíme o ceně, například každoročním nebo skokovém zvyšování daní u tabákových produktů, které se užívají kouřením, oproti těm výrazně méně rizikovým,“ vysvětluje Jindřich Vobořil. Všechna rozhodnutí, která se budou v návaznosti na strategii dělat, by přitom zároveň měla být evidence-based.

Strategie nezapomíná ani na mezinárodní kontrolu. „Svět se v oblasti nelegálních drog polarizuje. Zatímco na jedné straně kanadský parlament schválil v uplynulém týdnu legální dostupnost konopí pro rekreační účely, včera v některých zemích proběhly popravy lidí, kteří mají v oblasti drogové delikt. Je otázka, co se bude dít dál, a měli bychom se na to připravit,“ poukazuje Jindřich Vobořil s tím, že bychom se měli přidat na stranu racionálních a méně represivních států. Je proto na místě hledat přísně regulované a striktně kontrolované cesty k dostupnosti konopí k rekreačnímu užívání, v podobném smyslu bychom se ale měli zamýšlet také například nad kokovými listy, opiovými tinkturami nebo extází. „Ukazuje se, že slepá prohibice přináší tzv. balónový efekt. To znamená, že po úspěšném tlaku represe se problém zvedne jako balón a přenese se, lépe se zorganizují zločinecké skupiny, na trhu se objeví pouze nebezpečnější drogy a výsledkem je mnoho mrtvých lidí, mnoho vážněji nemocných lidí a mnoho peněz koncentrovaných ve zločineckých organizacích,“ uvádí Vobořil. „Neměli bychom ale jít ani cestou volného trhu, ale hledat cesty minimalizující rizika,“ dodává s tím, že za příklad bychom si neměli brát ani Colorado, které má sice zakázanou reklamu na tabák a alkohol, ale s legalizací se takto může propagovat konopí.

Dění okolo legalizace konopí ve světě přitom anticipuje, že bude třeba buď zrevidovat mezinárodní úmluvy ve smyslu přeřazení konopí do nižší kategorie, nebo od nich státy začnou ustupovat (potažmo přestanou být zcela respektovány). Podle Vobořila je ovšem neakceptovatelné sedět na půdě OSN bez připomínek u jednoho stolu například s Filipínami, které se při příležitosti úterního mezinárodního dne proti zneužívání drog a jejich obchodu chlubí svou protidrogovou politikou spočívající v popravě 15 tisíců lidí, obvykle bez soudu, zatímco některé státy kritizují Kanadu za její přístup ke konopí.

Podobně je třeba neignorovat to, co se děje na hranicích EU, kde se šíří epidemie HIV a hepatitid mezi nitrožilními uživateli drog. „Nám se to zatím daří držet pod neuvěřitelnou rovinou jednoho procenta, nicméně se bojím, že to není dlouhodobě udržitelné. Česká republika musí na mezinárodní scéně razantně vystupovat proti nepochopitelným trendům některých zemí, které odmítají jasné důkazy o tom, jak epidemii zastavit,“ zdůrazňuje Vobořil.

Podaří se prosadit konec závislosti na dotacích?

I u nás by se přitom měla dle Vobořila více vyrovnat prevence a represe, protože dnes jde do prevence jen třetina všech prostředků. Zároveň by mělo dojít také ke změně systému financování tak, aby preventivní programy nebyly závislé na dotacích, ale měly by být zajištěny smluvně. Vedle toho by měla vzniknout Národní agentura pro prevenci a léčbu s tím, že na tuto oblast by mělo jít jedno procento spotřební daně z tabáku, alkoholu a hazardu (cca 550-700 milionů ročně, což je zhruba dvojnásobek částky, kterou stát dává dnes). Celkové finanční prostředky, které by během devíti let trvání strategie měly na prevenci a léčbu putovat, vyčísluje koordinátor na 4,5 až 6,75 miliardy (zhruba osm miliard pak zřejmě půjde na represi).

Podle Vobořila by také měla být posílena role národního protidrogového koordinátora. „Měl by to být zmocněnec vlády nebo minimálně člověk na úrovni sekčního náměstka, stále tak jako v tuto chvíli přímo podřízeného pod premiérem země,“ vysvětluje Vobořil.

A co se nyní bude s rozpracovanou strategií dít? „Čeká nás práce v pracovních skupinách, kde budeme dopracovávat strategii do podoby, v jaké bude předložena vládě do konce tohoto roku. V návaznosti na strategii by měl být zpracován akční plán, který bude integrovat všechna témata a měl by být schválen asi začátkem příštího roku,“ uvádí Lucie Kiššová, vedoucí oddělení koordinace a financování protidrogové politiky.

Nyní představené teze by tedy měly odstartovat diskuzi s dalšími resorty a zapojenými stranami. Už během léta by se měly scházet menší pracovní skupiny tak, aby na konci léta byla hotová draftová tabulka. Po prázdninách by se měla diskuse rozjet naplno, načež materiál čeká připomínkové řízení. Hotovo by mělo být ke konci roku.

Podrobnějšímu rozboru deseti hlavních tezí a dostupného draftu strategie se budeme věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Michaela Koubová