Ačkoliv první rok od zavedení povinného eReceptu zůstává bezsankční, vydává se po necelých šesti měsících v této formě už 80 procent všech receptů. Na druhou stranu je pravda, že z terénu zaznívá nejedna výtka, na které se ministerstvo i SÚKL snaží reagovat a nastavit systém tak, aby běžel co možná nejhladčeji. Snad největší problém, pokud pomineme nedostatečně přizpůsobené lékárenské softwary, přitom nyní způsobuje oprava chyb v eReceptech. Některým chybám již automaticky zabraňuje nová verze eReceptu, u dalších bude třeba větší osvěta lékařů.
„eRecept je revoluční v tom, že je to první skutečná vlaštovka elektronizace českého zdravotnictví. V této oblasti jsme spíše na chvostu Evropy, zatím neumíme sdílet data a zdravotnickou dokumentaci. Na eRecept proto chceme navazovat – pracujeme na zákoně o elektronizaci zdravotnictví, jehož věcný záměr má být hotov do září. Cílem je, abychom do dvou, tří let mohli sdílet zdravotnickou dokumentaci pacienta, informace o provedených vyšetřeních a tak dále – zkrátka aby se české zdravotnictví elektronizovalo, jak je to běžné v rozvinutých státech na západ, na sever i na jih od nás,“ přiblížil na pondělním odborném semináři k eReceptu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Elektronický recept se přitom přes úvodní hlasitý odpor řady doktorů i lékárníků povedlo úspěšně nastartovat. „Počet předepisujících lékařů, lékáren i celkový počet elektronických receptů každým měsícem stoupá. V květnu jsme měli rekord – kolem pěti milionů elektronických receptů. Stejně tak roste i počet vysloveně elektronických receptů ve smyslu elektronického identifikátoru, kdy výrazně stoupá zejména počet SMS zpráv. V lednu to bylo 18 tisíc, v květnu jsme už na 208 tisících,“ poukazuje Adam Vojtěch.
Mohlo by vás zajímat
Z celkového počtu eReceptů jich je v mailové nebo SMS formě zhruba pět procent – čtyři procenta chodí formou SMS a necelé procento mailem. „Nemysleli jsme si, že to bude tak využíváno,“ přiznává zastupující ředitelka SÚKL Irena Storová. Otázkou ovšem je, nakolik je to dobrá zpráva, a to zejména co do SMS formy. V ní totiž dostává pacient 12místný alfanumerický kód, z čehož nejsou moc nadšeni lékárníci, kteří ho následně musí přepisovat do počítače. „Vycházeli jsme z požadavku, že to nemůže být jen na chytré telefony – spousta pacientů má ještě ty klasické tlačítkové. Troufám si ale říct, že to není definitivní řešení,“ dodává Storová. „Rádi bychom informovali mediální kampaní spojenou například s lékovým záznamem příští rok více promovat používání mobilní aplikace pro chytré telefony, kde je identifikátor čitelný elektronickým snímačem. I ti, kdo dostanou SMS, si tak mohou eRecept najít v mobilní aplikaci,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.
Nečekaná obliba SMS formy s sebou ale nese ještě jeden otazník. „Mám čím dál tím víc podnětů od kolegů z regionů i venkova, že to není ze strany pacientů, ale lékaři je do toho nutí, protože je to nejlevnější. Bylo by tedy dobré ověřit, proč popularita roste. Jako komora jsme od počátku navrhovali, aby to bylo řešení, když nebudou jiné cesty možné,“ říká prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
V tuto chvíli každopádně eRecepty tvoří čtyři pětiny všech receptů a pokud by lékaři, kteří je ještě nepoužívají, nezačali do konce roku, budou jim od 1. ledna hrozit pokuty. „Sankce budou, ale nižší, než jsou nyní v zákoně. Dva miliony považuji za drakonickou sankci, byť je jasné, že nebude nikdy udělena. Chceme ji proto snížit na 300 tisíc, i to si ale umím představit jen v případě, že půjde o recidivu – někoho, kdo systém bude systematicky bojkotovat. Jinak se ale určitě lékaři nemusí bát, že by tuto sankci dostali, pokud se jednou za čas stane, že předepíšou listinný recept,“ slibuje Adam Vojtěch.
I pod pohrůžkou sankcí ale ministerstvo nepočítá, že by v budoucnu byly všechny recepty elektronické. „Ke stoprocentnímu elektronickému předepisování nikdy nedojde – výjimky, které dnes k předepisování eReceptů jsou, chceme zachovat. Dostaneme se možná k 98 procentnímu naplnění eReceptů,“ konstatuje náměstek Vrubel.
Větší bezpečnost a menší riziko pochybení
Jak opakovaně zdůrazňuje ministerstvo i SÚKL (a problematiku v řadě textů projednával také Zdravotnický deník), má eRecept přínosy pro pacienty, lékaře i lékárníky. Například podle diabetoložky a endokrinoložky Lenky Džmurové z EUC Kliniky Praha je výhoda, že lékař vidí, zda si pacient recept skutečně vyzvedl. „Také se nemusí bát, že mu někdo odcizí papírové recepty. Spousty lékařů je mělo v ordinaci už dopředu orazítkované a podepsané, a pak byl velký poprask, když někdo ordinaci vykradl a recepty zcizil,“ poukazuje na další výhodu Storová.
Zatímco ale stát zdůrazňuje zvýšení bezpečnosti, například Česká lékařská komora opakovaně akcentuje otazníky nad bezpečností dat v centrálním úložišti. Šéfka SÚKL proto zdůrazňuje, že centrální úložiště je zařazeno mezi tzv. kritické informační systémy veřejné správy, kterých je v Česku necelých padesát a jenž podléhají přísným bezpečnostním pravidlům podle kybernetického zákona. Zároveň úložiště splňuje všechny požadavky kladené GDPR a každý rok podléhá auditu. „V tomto ohledu není třeba se něčeho obávat,“ dodává Storová.
Pro lékárníky pak eRecepty znamenají například konec luštění škrabopisu či nutnosti vést si skladovací prostory na archivaci receptů. „Pokud všechno funguje, tak přináší rychlejší výdej a snižuje riziko pochybení,“ říká farmaceutka z lékárny při pražské VFN Martina Lisá. Výhodou je také jednorázové načtení více položek, odpadá nutnost zadávat rodné číslo a IČZ plus je rychlejší retaxace a vkládání do dávek. Navíc recepty není možné falšovat, i když zpočátku se o to pacienti podle Lisé velmi snažili. „Třeba si také opakovaně z mailu vytiskli průvodky a než jsme se naučili, že když přijdou s objednáním nebo přípravou receptu, musíme eRecept okamžitě označit jako připravovaný, několikrát se nám stalo, že ho uplatnili ve více lékárnách – a kdo měl dřív připraveno, ten zvítězil. Duplicity pak šly na vrub méně rychlé lékárny,“ přibližuje Lisá.
Papír leccos snesl, eRecept dává jasná pravidla
Lékárníci ovšem mají s eReceptem také řadu komplikací. Problémy mohou způsobit lékárenské softwary, které nejsou eReceptu zcela přizpůsobeny, či nekvalitně vytisknutá průvodka, nepříliš pohodlné jsou pak pro lékárníky zmíněné kódy zaslané v SMS. Například v lékárně VFN si kvůli tomu pořídili pistolové čtečky, díky nimž si lékárníci nemusí brát od pacientů do ruky mobilní telefon.
Další věc je platnost eReceptu. „Velmi často se setkáváme s dotazem, jak dlouho platí elektronický recept. Je to stejné jako u listinného receptu – platí tak dlouho, jak určí lékař. Nepsané pravidlo, které se předvyplňuje, je 14 dní, ale lékař ho může kdykoliv změnit,“ uvádí IT specialista SÚKL Petr Koucký.
Problém ale je, že lékaři mnohdy nejsou zvyklí pracovat s délkou platnosti, a to ani u přípravků, kde je doba objednání delší (např. vakcíny). Jenže zatímco u papíru se s prošlou platností lékárníci obvykle nějak popasovali, u eReceptu to není možné. „Navrhovali jsme k úvaze, jestli by v situaci, kdy je lék ve výpadku a pacient na něm trvá, nemohla být kompetence prodloužení na lékárníkovi. Může to zdůvodnit do poznámky a dát na vědomí lékaři, ale jsou zkrátka situace, kdy ani s prodloužením nejsme lék schopni sehnat. Pokud to lékař primárně nezadá, připadá nám zbytečné za ním pacienta posílat zpátky,“ uvádí Lubomír Chudoba. Komplikace platnost působí také u individuálně připravovaných léčivých prostředků, které si pacient nevyzvedne včas, následně eRecept nelze prodloužit o více než dva týdny (vždy dvojnásobek původní platnosti receptu) a škoda jde na vrub lékárny.
Stížnosti lékárníků směřují také ke kompetencím. „Pokud dělám technologickou úpravu u individuálně připravovaných léčivých přípravků, může ji do úložiště do poznámek označit jen vysokoškolák s tokenem. Tyto přípravy ale velmi často dělají středoškoláci, kteří jsou k tomu oprávněni. My jim tedy musíme tisknout složení přípravku z úložiště,“ popisuje Lisá. Podobný problém je s dohledáváním dlužníků a opravami chyb, které taktéž může dělat jen vysokoškolák, což prodražuje pracovní sílu. Lisá by proto byla pro, aby farmaceutičtí asistenti měli alespoň částečný přístup k centrálnímu úložišti a mohli tak zaznamenávat taxace či opravy. Zatím to ale vypadá, že v tomto mají lékárníci smůlu. „Dnes zákon umožňuje přístup do centrálního úložiště jen farmaceutovi, žádná jiná pracovní síla tam nemá přístup. Je to z důvodu ochrany osobních údajů,“ reaguje Koucký.
Některým chybám zabrání nová verze eReceptu
Komplikace oproti dřívějšímu stavu nastávají také ve chvíli, když je třeba recept opravit. „Dříve běžnou opravu chyb po telefonické dohodě s lékařem si teď nedovolíme kvůli plátcům, protože nevíme, jak na to zareagují. Stává se nám tedy, že pacienty vracíme k lékaři, kteří musí provést opravu v centrálním úložišti. Týká se to například zvýšené úhrady, která je použita tam, kde by být neměla, nebo delegované preskripce, kterou lékaři neumějí do průvodek správně umístit a píší ji různě do poznámek. Jde také o množství – dříve jsme po dohodě s lékařem upravili, pokud se spletl a chtěl velké nebo naopak malé balení. Dnes si to nedovolíme,“ říká Lisá, podle které je také problém s opravou rodného čísla u cizinců či novorozenců.
„Papírový recept leccos snesl a různě se upravoval, i když to nebylo úplně legální. eRecept to nesnese,“ reaguje Storová. „Všechny kontroly, které v eReceptu jsou, byly i na papíru, jen je dělal člověk. Je to o tom vychovávat lékaře, aby tam údaje byly správně,“ dodává Koucký.
Usnadnit práci v tomto směru má nová verze eReceptu, která byla nasazena 8. června a reaguje na připomínky z terénu. „Přidávaly se tam některé kontrolní mechanismy, které usnadňují vyplňování údajů a které jsou nutné pro správné vydání a vyúčtování pojišťovnou. Doplnily se i další funkcionality vzešlé z diskuse,“ říká Storová. U funkcionalit byl doplněn počet opakování do PDF průvodky a párování výdeje s předepsanými položkami, druh pojistného vztahu s možností vložení kódu pro evropské pojištěnce, možnost storna a vytvoření kopie eReceptu v mobilní aplikaci lékaře, rozšíření textů chybových hlášek týkajících se jednotlivých položek, možnost zpětného provedení výdeje, pokud je předpis ve stavu PRIPRAVOVANO či samostatná služba pro aktivní deblokaci předpisu po načtení v lékárně.
Mezi nové kontrolní mechanismy patří kontroly možnosti úhrad (základní a zvýšená) u předpisu včetně využití číselníku SCAU, kontrola na povinnou diagnózu u zvýšené úhrady, VILP a LIM E/L ve SCAU či kontrola na povinnost uvedení kódů konopí ve složkách u výdejů, pokud měl předpis kód konopí ve složkách s tvrdou chybou. „Jednou z podstatných změn je kontrola toho, že lékař nepředepisuje úhradu u léku, který ji nemá. To se mu nově nepovede. Podobně pokud bude chtít předepsat lék se zvýšenou úhradou, ale ta není v číselníku uvedená. Je pravda, že tuto chybu dělalo strašně moc lékařů, což vidíme, když chybu statisticky vedeme. Řada z nich tak nyní zjišťuje, že předepisovali špatně,“ říká Petr Koucký.
Na problém s chybami se zaměřilo i ministerstvo, které se snaží, aby nezůstávaly k tíži lékárnám. „Domluvili jsme se, že v některých případech zdravotní pojišťovny přestanou uplatňovat příliš direktivní požadavky. Navíc jsme se dohodli, že v některých věcech, kde nás blokuje legislativa, se do budoucna upraví prováděcí vyhlášky. Položky na eReceptu, které byly zjevně špatně napsány, přesto byl ale na jejich základě eRecept vydán, by tak bylo možné i po výdeji opravit. V legislativě jsme proto připravili novou fázi eReceptu, takže nekončí jeho život výdejem, ale je umožněna dodatečná fáze opravy tak, aby byl v souladu s vyúčtováním na zdravotní pojišťovně,“ vysvětluje Vrubel. Oprava přitom bude možná do doby proplacení pojišťovnou. „Diskutuje se ještě o tom, jaké úpravy a za jakých podmínek by byly možné. Nelze to samozřejmě otevřít úplně, protože bychom popřeli, že to má být bezpečnější a nefalšovatelné. Úpravy je třeba dělat velmi kontrolovaně,“ dodává Koucký. Do budoucna pak bude snaha odstranit v rámci eHealth také chyby způsobené rozdílnými systémy.
eRecept by mělo jít uplatnit v celé EU. A také na něm přibydou položky
A jak to bude s eReceptem do budoucna? Jak už jsme opakovaně informovali, od příštího roku by měli mít registrující a ošetřující lékaři plus vydávající nebo konzultující lékárníci k dispozici sdílený lékový záznam. „V tuto chvíli máme připravenu legislativu, která v létě půjde do parlamentu,“ uvádí Filip Vrubel. Počítá se přitom s automatickým souhlasem pacientů, přičemž ti, kdo nebudu chtít, aby měli zdravotníci možnost do jejich lékového záznamu nahlížet, mohou vyslovit nesouhlas během šestiměsíčního přechodného období (tuto možnost ovšem budou mít i po přechodném období, stejně jako mohou vzít své rozhodnutí zpět, podrobně jsme psali zde).
Jak už ale bylo uvedeno výše, nedělá si ministerstvo iluze, že by všechny recepty byly do budoucna elektronické. „Pokud chceme, aby naplnění lékových záznamů bylo kompletní, počítáme s tím, že by se papírové recepty na úrovni lékárny digitalizovaly. V lékovém záznamu by tedy měl být i lék vydaný na papírový recept,“ poukazuje Vrubel s tím, že by k digitalizaci dostali lékárníci separátní výkon.
Po zavedení sdíleného lékového záznamu, díky němuž budou lékaři upozorněni také na duplicity, eventuálně i lékové interakce, ale ministerstvo čekají další úkoly. „Už nyní uvažujeme o dalších nadstavbových funkcionalitách typu eRecept s modrým pruhem, digitalizace opiátových knih v lékárně a tak dále,“ říká Vrubel. Do práce se chce ministerstvo pustit příští rok, předpokládá ale, že řešení bude složitější. „Pokud by šlo jen o převedení receptů s modrým pruhem do elektronické formy, bylo by to hned. My to ale nechceme dělat napůl – chceme také odstranit administrativu v lékárně s opiátovými knihami. Chceme je digitalizovat a centralizovat, což bude trochu víc práce, nehledě na to, že tam bohužel máme roztříštěné kompetence mezi krajskými úřady. V druhé polovině roku to tedy se všemi dotčenými úřady začneme řešit a chtěli bychom legislativu připravit během příštího roku,“ doplňuje náměstek.
Změny by pak mohl dočkat ještě další bod, a to limitace dvěma položkami na eRecept. „Pravděpodobně to odstraníme. Umím si tedy představit, že bude devítipoložkový recept,“ dodává Vrubel, podle kterého nyní ministerstvo s pojišťovnami jednalo o tom, že by se signální kód transformoval z výdeje za recept na výdej za položku.
Elektronický recept ale čeká nejen rozšíření, co se týče délky, ale také do šířky – té územní. „Evropa směřuje k tomu, aby spolu členské státy spolupracovaly a výhledově byla možná přeshraniční výměna elektronických receptů, případně zdravotnické dokumentace a tak dále. V rámci SÚKL evropský rozměr vnímáme a v tomto roce jsme zareagovali na výzvu EU o přeshraniční zdravotní péči. Cílem by mělo být vytvoření, testování a nasazení služby elektronické preskripce. To znamená, že by si pak pacienti mohli vyzvedávat elektronické recepty napříč členskými státy. Dobrou zprávou je, že EU bude hradit 75 procent nákladů,“ uzavírá Irena Storová s tím, že by měl projekt běžet do června 2022.
Michaela Koubová
