Prvních pět center duševního zdraví budou fungovat od července

Prvních pět z plánovaných 30 Center duševního zdraví začne fungovat od začátku července. Budou sídlit v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně a dvě v Praze, na Proseku a ve Strašnicích. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Centra nejsou budovy, ale specializované týmy, které mají přenést péči o psychiatrické pacienty do ambulancí a jejich domácího prostředí. (Toto je nová verze původního článku ČTK, který agentura den po zveřejnění opravila – poznámka redakce ZD)

Ministerstvo podpořilo vznik center, která jsou základem reformy psychiatrické péče, z evropských fondů. Přihlásilo se deset žadatelů s pěti projekty. Počítá se s tím, že až polovinu času budou týmy jezdit v terénu, mohou proto žádat o další dotace z ministerstva pro místní rozvoj například na auta. Roční náklady na provoz jednoho centra se odhadují na deset milionů korun.

Cílem reformy je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben blíž k přirozenému prostředí pacientů. Týmů složených z psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků by mělo být do tří let 30. Později by měly působit nejprve v každém okrese, poté by jich mohla být až stovka.

Kvůli nadbytečným a dlouhým hospitalizacím a nedostatku dalších služeb jsou pacienti podle ministerstva často obtížně začlenitelní do společnosti. Klíčovou roli v reformě tak budou hrát i kraje a obce. Vzniknout mají kromě terénních týmů nové psychiatrické ambulance i akutní lůžka.

Mohlo by vás zajímat

Nemocnice bojují s výpadky léků. Pomáhá příprava ve vlastních lékárnách, možnosti jsou ale omezené

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun.

S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.

-čtk-