Onemocnění spalničkami se znovu stalo reálným rizikem, a to má vliv na rozhodování rodičů o tom, zda nechají své děti očkovat či nikoliv. Až donedávna měli slovenští neočkující rodiče větší strach z možných nežádoucích účinků vakcín než z infekcí samotných, protože se s nimi nesetkali. To se ale začíná měnit. Od začátku roku se na Slovensku objevilo 33 případů spalniček. Onemocnění hlásí také sousední Rakousko, Polsko, Maďarsko a Ukrajina.
Spalničky se stále šíří napříč Evropou a vrátily se znovu i na Slovensko. Od začátku letošního roku se touto infekcí na východě země nakazilo 33 osob. V naprosté většině případů se jedná o děti a mladistvé. Počet nemocných bude pravděpodobně ještě narůstat. Navíc se Slovensko stejně jako řada jiných evropských zemích, včetně Česka, potýká s poklesem proočkovanosti proti spalničkám. Naplnilo se tak loňské varování hygieniků, že právě spolu s poklesem proočkovanosti roste pravděpodobnost návratu takřka zapomenuté infekce. „Množství epidemií spalniček je důkazem, že onemocnění neustále cirkuluje v populaci. Vzhledem k poklesu proočkovanosti proti spalničkám ve Slovenské republice je teoreticky možný vznik malých epidemií, pokud dojde k importu spalniček do neočkované komunity,“ varoval Ján Mikas, slovenský hlavní hygienik loni v březnu. Podle analýzy Úřadu veřejného zdravotnictví v 34 z celkem 79 slovenských okresů klesla proočkovanost proti spalničkám pod kritickou hranici 95 %, což znamená, že se zde infekce může šířit.
Povinné očkování pro zdravotníky v nemocnici Michalovce
Jak uvádí slovenský deník Pravda, v letošním roce byla infekce spalniček na Slovensko importována z Velké Británie. Konkrétně se objevila v obci Drahňov v michalovském okrese na východě země, odkud pocházeli tři lidé, kteří pobývali v zahraničí, kde se pravděpodobně nakazili. „Infekce se začala šířit kvůli tomu, že lidé nebyli očkovaní. Během května se ve vesnici nakazilo 13 lidí, nejstaršímu z nich je 19 let. Za posledních dvacet let jde o první vážnější lokální epidemii spalniček,“ informuje deník. Šíření infekce napomáhá i to, že nemocní a jejich blízké okolí nedodržují hygienická opatření. „Jedná se o osoby žijící v problémové komunitě ve špatných hygienických podmínkách bydleni. Pacienti z této komunity nejsou dostatečně zodpovědní, aby dodržovali protiepidemická opatření,“ cituje slovenský Denník N z prohlášení Úřadu veřejného zdravotnictví. Situaci se snaží řešit také slovenské ministerstvo zdravotnictví s tím, že v obci od letošního března působí „asistenti osvěty zdraví“, jejichž současným úkolem je vysvětlovat význam očkování a také povinnosti s ním spojené. Informace pak tito asistenti předávají nejen ve slovenštině, ale i v romštině, tedy v rodném jazyce komunity. „Ministerstvo se snaží, aby lidé pochopili, proč mají dávat očkovat své děti, zejména pokud žijí s nižším hygienickým standardem,“ popisuje Denník N s tím, že se v těchto případech nejedná o „principiální odmítání očkování“, ale mnohdy o nedodržení očkovacího kalendáře a zanedbání povinnosti dostavit se s dítětem v daném termínu na očkování.
Mezi protiepidemická opatření patří zajištění odběru biologického materiálu od nemocných, osob, u nichž je podezření, že onemocněly spalničkami, a také od těch, kteří s nemocnými přišli do styku. Nařízená byla také karanténa, což znamená vyloučení dětí ze školního kolektivu po dobu 21 dní od posledního kontaktu s nákazou, zákaz návštěv kulturních, sportovních a jiných hromadných akcí a současně zajištění post-expoziční profylaxe pro vnímavé osoby. Mezi ně patří děti, které nemají ve zdravotnické dokumentaci záznam o očkování podle platného očkovacího kalendáře nebo prodělání onemocnění, a také dospělí, kteří nemají potvrzeno, že spalničky prodělali nebo byli očkováni dvěma dávkami. „V souvislosti s výskytem spalniček bylo očkovaných 102 dětí v obci Drahňov (86 v rámci nařízených protiepidemických patření v ohniscích nákazy a 12 v rámci pravidelného povinného očkování dětí, které dosáhly určitý věk pro očkování),“ uvádí úřad s tím, že očkování znamená vysoce účinnou prevenci před onemocněním spalničkami. Dvě dávky zabezpečí zhruba 97 % účinnost, účinnost jedné dávky je pak zhruba 93 %.
Současná situace v okrese Michalovce má vliv i na provoz nemocnice v okresním městě. V celém areálu platí zákaz návštěv a všichni zaměstnanci narození před rokem 1985 jsou plošně přeočkováni proti spalničkám. Nemocnice tak ještě zpřísnila hygienická opatření. „S okamžitou platností musí být proti spalničkám očkováni všichni zaměstnanci nemocnice, kteří se narodili před rokem 1985 a neprodělali spalničky. Ti, kteří odmítnou, dostanou nařízenou dovolenou,“ uvedl pro deník SME Tomáš Kráľ, mluvčí společnosti Svět zdraví, pod níž michalovská nemocnice spadá. Do poloviny června bylo očkovaných 291 zdravotnických pracovníků nemocnice. Pro zaměstnance je pak očkování bezplatné. „I když má naše legislativa v případě očkování proti spalničkám pouze doporučujících charakter, je na zvážení, zda by toto nemělo být závazné celonárodně,“ dodal Kráľ.
Mohlo by vás zajímat
Mezi osobami, které onemocněly spalničkami, jsou i dvě zdravotní sestry působící na infekčním oddělení nemocnice. U dalších dvou je podezření na nákazu, jež ale zatím nebylo potvrzeno. Podle mluvčího nemocnice je velmi pravděpodobné, že k infekci došlo mimo prostory nemocnice. „Stejně jako dvě nakažené zdravotní sestry z minulého týdne, obě byly očkované v dětství podle tehdy platného očkovacího kalendáře. Mezi lety 1968 až 1985 se však na základě informací, které máme z Úřadu veřejného zdravotnictví, používala vakcína, která byla méně stabilní a po očkování se nemuselo u člověka vytvořit dostatečné množství protilátek,“ vysvětlil mluvčí s tím, že nemocnice současně spustila letákovou kampaň pro veřejnost, jejímž cílem je vysvětlit závažnost infekce i možnosti ochrany proti ní v podobě spalniček.
Očkování je zcela na místě, doporučuje hlavní hygienik
Slovenský Úřad veřejného zdravotnictví se problematice významu očkování proti spalničkám věnuje intenzivně od loňského roku, kdy také opakovaně vysvětluje veřejnosti, proč je toto očkování důležité. „V loňském roce začali hygienici více než jindy upozorňovat na to, že odmítání očkování oslabuje kolektivní imunitu, což může vést k šíření onemocnění. Při volném pohybu osob po Evropě bylo proto jen otázkou času, kdy tato infekce přijde také na Slovensko. Epidemie zuří v evropských dovolenkových destinacích, ale také u naších sousedů v Rakousku, Česku a na Ukrajině,“ popisuje situaci deník Pravda.
Analýza Úřadu veřejného zdravotnictví z března letošního roku ukázala, že v 34 slovenských okresech z celkem 79 už došlo k poklesu proočkovanosti pod kritickou hranici 95 %. Okres Michalovce však mezi těmito okresy nebyl. Nicméně Košický kraj, pod kterých okres spadá, se potýká s vysokým podílem rodičů odmítajících očkování. Od září 2016 do srpna 2017 očkování v kraji odmítli rodiče u 3 784 dětí, což je po Bratislavském kraji, kde rodiče odmítli očkování u 4 012 dětí, druhý nejvyšší počet v zemi. Pravděpodobnost nákazy je přitom reálná, zvlášť v období dovolených. „Hygienici upozorňují, že zvláště nyní v dovolenkovém období je každá osoba cestující do země postižené spalničkami, která není řádně očkovaná dvěma dávkami vakcíny, je v riziku, že při kontaktu s nemocným také onemocní,“ shrnuje deník Pravda.
Úřad veřejného zdravotnictví pak v rámci svých 36 regionálních poboček zřídil Poradny očkování, v nichž radí odborníci z oblasti epidemiologie rodičům a poskytují jim bezplatné konzultace v souvislosti s očkováním. Také je informují o rizicích spojených s tím, že očkování u dítěte odmítnou a ono bude vystaveno nákaze. „V minulosti byla na Slovensku úroveň proočkovanosti dětské populace na úrovni 98 až 99 % a patřili jsme mezi země s nejvyšší úrovní proočkovanosti,“ uvedl pro Denník N Ján Mikas, slovenský hlavní hygienik. Nyní však vlivem odpůrců očkování přibývají děti, které očkované nejsou, a tak se spalničky opět mohou šířit.
Když je strach z očkování větší než strach z infekce
Podle Úřadu veřejného zdravotnictví se však situace začala měnit už v loňském roce, kdy se spalničky objevily v sousedních zemích, včetně Česka. Najednou se pro slovenské rodiče staly reálnou hrozbou, nikoliv infekcí, která se už roky nevyskytuje, a tedy z pohledu neočkujících rodičů nemůže jejich dítě ohrozit. Blízkost epidemií spalniček měla vliv na to, že se někteří tito rodiče začali sami aktivně zajímat o možnost očkování a následně své děti nechali naočkovat, i když toto rozhodnutí před tím odkládali nebo očkování odmítali úplně.
Právě na postoje neočkujících rodičů se zaměřil loni publikovaný výzkum Márie Hatokové z Ústavu experimentální psychologie Slovenské akademie věd a Radomíra Masaryka z Fakulty sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského. „Při diskusi o očkování je důležité si uvědomit, že dnešní generace rodičů nezažila žádnou chorobu, proti které se dá očkovat, v takové míře, aby je to vystrašilo. Na začátku minulého století bylo mnoho onemocnění, na které lidé umírali a nebylo možné je léčit,“ popsala Hatoková v rozhovoru pro Denník N. To podle ní má vliv na to, že se mění strach rodičů. Pokud jsou infekce potlačené a „daleko“, nevnímají je jako hrozbu. Zatímco různé informace o údajných závažných nežádoucích účincích očkování jsou pro ně i díky sociálním sítím „blízko“. „Pokud rodič prožívá velkou úzkost, nepřečte si, že 99,2 % dětí nemá vedlejší účinky, ale přečte si, že 0,8 % dětí reaguje na vakcínu závažným způsobem,“ dodává.
Zásadní vliv na to, jak se o očkování rodiče rozhodují, mají právě internet sociální sítě, které obratně využívají odpůrci očkování. Příkladem je Marián Fillo, který vytváří webové stránky Slobodavockovani.sk. Mimo jiné tvrdí, je právě povinné plošné očkování může za to, že se dnes opět potýkáme s epidemiemi spalniček. „Můžeme to uzavřít, že většina z těch, kteří v Rumunsku za poslední dva roky zemřeli na spalničky, nemuseli zemřít, pokud by plošné očkování nikdy nebylo zavedené a kdyby matky kojily své děti alespoň dva roky. Důvodem těchto úmrtí je tedy plošné očkování, ne odmítání očkování,“ píše na svých webových stránkách, kde mimo jiné doporučuje také použití homeopatie místo očkování. Pro upřesnění, podle údajů European Centre for Disease Prevention and Control onemocnělo v Rumunsku spalničkami 5 608 osob a zemřelo 26 nemocných. Proočkovanost proti spalničkám je pak v zemi nižší než 84 %. Další hlasitý slovenský odpůrce očkování Peter Tuhársky, zastupující Iniciativupro uvědomění si rizik očkování, pak spalničky doporučuje jako běžné dětské onemocnění „přirozeně prodělat“ s tím, že jeho nekomplikovaný průběh je možný. Statistiky upozorňující na skutečnost, že spalničky mohou mít velmi závažné komplikace, pak hodnotí jako „obyčejné zastrašování“. Pokud dítě na spalničky zemře, je to podle něj zejména vinou špatné léčby a nedostatkem vitamínů. Očkování Tuhársky označuje za „masový experiment“. V roce 2015 v časopise Dieťa vyšel jeho článek, v němž tvrdil, že děti, které prodělaly spalničky ve srovnáním s těmi, které byly proti spalničkám očkované, mají nižší riziko alergií, některých nádorů a leukémie.
Právě tyto nesmysly pak posilují strach rodičů z očkování. Jenže rozhodnutí neočkovat není jen o konkrétním jedinci. „Očkování je trochu jako placení daní. Je to něco, co nikdo nedělá s radostí. Když se jeden člověk rozhodne, že nebude platit daně, stát to vydrží. Když se na to nepřijde, nic se nestane. Nadále bude mít záchrannou službu, policisté budou v ulicích, budou se stavět silnice. Pokud to udělá deset procent lidí, služby státu se zhorší, ale stále to nějak přežijeme. Pokud by se však všichni rozhodli, že vůbec nebudou platit daně, tak máme problém. Očkování je něco podobného. Není lehké přijmout, že má krátkodobá rizika pro jednotlivce, ale z pohledu společnosti je to přínosná technologie, která funguje,“ shrnul Radomír Masaryk v rozhovoru pro Denník N.
Ludmila Hamplová
