Zaměstnancům ve zdravotnictví se od ledna příštího roku mají zvýšit platy, sestrám se má zvýšit příplatek za směny o pět tisíc korun, takže ze dvou tisíc na sedm tisíc korun. Prohlásil to 12. června premiér Andrej Babiš. Jenže zdravotnické odbory by každopádně chtěly nejen navýšení příplatku pro sestry, ale i plošné desetiprocentní zvýšení tabulkových platů. Podle nich to Babiš slíbil koncem května a pak z tohoto svého slibu nepochopitelně couvl. „Nesmíříme se s tím. Další jednání s premiérem za všechny odborové svazy veřejných služeb máme 9. července a náš požadavek dál trvá,“ reaguje na to šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. „Je to zjištění, že slovo premiéra v civilizované zemi neplatí ani tři týdny! Na podzim k tomu všemu vydáme stanovisko,“ přidává předseda LOK Martin Engel, který navíc vyčítá ředitelům nemocnic, že z požadavku plošného přidání nakonec couvli. „Ředitelé nemocnic nás podtrhli,“ zlobí se.
Odbory veřejného sektoru 12. června ohlásily, že jsou připraveny k protestům, pokud s nimi vláda nezačne vyjednávat o růstu platů. Požadují pro učitele na výdělky o 15 procent víc a pro ostatní pracovníky zvýšení platových tarifů o deset procent, a to už od října. Premiér Andrej Babiš těsně před odborářskou akcí totiž oznámil, že se výdaje na platy proti letošku zvednou celkem o deset procent, přidávání ale plošné nebude. Babiš ovšem tím podle předáků nedodržel slib, který dal zdravotnickým odborům 4. května, kdy jim za přítomnosti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) přislíbil, že vláda v demisi dodrží slib předchozího kabinetu a navýší od příštího roku tarifní platy a mzdy zdravotníků o slíbených deset procent. Premiér ale později na to reagoval tak, že žádný slib nedal a požadavek jen podpořil.
„Přístup, že budeme všem navyšovat stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Ty nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé,“ řekl 12. června Babiš a odboráře za jejich protestní shromáždění kritizoval. Doslova poznamenal, že „komunikace odborů je zbytečně agresivní“.
Podle Babiše by se výdělky měly zvyšovat nejhůře placeným pracovníků a tam, kde zaměstnanci chybí. O odměňování by měli rozhodovat nadřízení. S tím však odboráři nesouhlasí a chtějí plošné přilepšení pro všechny. „Když to nemáte v tarifech, není jistota, že to dostanete,“ podotkla před nedávnem šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Zdravotnické odbory tak podle ní dál trvají na přidání o deset procent.
Zdravotnický deník se nyní otázal dvou zástupců odborů – Lékařského odborové klubu a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče – jak na toto hodlají reagovat do budoucna a jak dalece se jich postoj Andreje Babiše dotkl. Dotaz také směřoval na to, kolik peněz navíc by vlastně navýšení platů dle představ odborů obnášelo, kolik miliard by to ve skutečnosti bylo.
Další jednání s premiérem bude 9. července
„Nesmíříme se s tím. Další jednání s premiérem za všechny odborové svazy veřejných služeb máme 9. července a náš požadavek dál trvá. V kontextu toho, že je velký problém se zajištěním výplaty příplatku za směnnost v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi, si myslím, že je to na další řešení. V těchto zařízeních přitom pracuje třetina celkového počtu sester. Dvě třetiny sester by tedy měly navýšení nárokové, zatímco třetina ne,“ uvádí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Přesná čísla, kolik sester v obchodních společnostech dnes příplatek za směnnost ve výši dvou tisíc nedostává (a lze tak předpokládat, že i s dalším zvýšením o pět tisíc korun bude problém), ovšem odbory nemají – údaje by podle nich měl snad dodat ÚZIS.
Odbory by každopádně chtěly jak desetiprocentní zvýšení tabulkových platů, tak navýšení příplatku, a to nejen pro sestry. „Navíc nejsou vyřešeny sestry na anesteziích či operačních sálech v jednosměnných provozech, kde ale slouží služby,“ poukazuje Žitníková.
To, kolik peněz navíc by vlastně navýšení platů dle představ odborářů obnášelo, není zcela jasné. „V současné chvíli je dohoda mezi zaměstnavateli a ministerstvem zdravotnictví, že úhradová vyhláška by měla navýšit o pět procent příjmy nemocnic a finance na úhradu příplatku by měly jít zvlášť. U příplatku jsme dostali různé informace – jednou že je to okolo tří miliard, pak že čtyři miliardy. Podle našeho původního propočtu by na desetiprocentní navýšení platů a zachování příplatku ve výši dvou tisíc, ovšem s rozšířením na všechny, bylo potřeba 13 miliard. Zaměstnavatelé předložili svůj propočet na desetiprocentní navýšení a navýšení příplatku o pět tisíc ve výši 20 miliard. Zde se ovšem počítalo s tím, že nemocnicím zůstane něco na pokrytí inflace a rozšíření provozu. Pokud bychom se bavili o tom, že dostanou pět procent navýšení na provoz, tak to pokrývá možnost nárůstu tarifů o sedm až osm procent. Kdyby nemocnicím měly zůstat i peníze na další rozvoj, tak by se to dle mého názoru mělo dofinancovat asi sedmi miliardami,“ počítá Žitníková. Pokud přitom premiér Babiš na požadavky zdravotnických odborů nepřistoupí, budou další kroky plánovat v součinnosti s Lékařským odborovým klubem.
Engel: Pro nás to je zjištění, že slovo premiéra neplatí ani tři týdny
Předseda Lékařského odborového svazu (LOK-SČL) Martin Engel s tím vším souhlasí. K platům se dle něj LOK staví podobně jako Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.
„Není to v kategorii, jestli nás něco ´zlobí´, ale je to zjištění, že slovo premiéra v civilizované zemi neplatí ani tři týdny! A ještě daleko smutnější je, že se Andrej Babiš snaží vyvinit z toho, že něco slíbil. Tehdy (4. května), když to řekl, tak bylo v sále přes sto padesát lidí a všichni jsme jeho vyjádření vnímali stejně. Později byla tisková konference, kde se jej paní Žitníková explicitně tázala: ´…takže souhlasíte s tím?´´ Pan premiér k tomu neřekl jediné slovo, nenamítal, že by to takto neřekl, neodvětil, že něco neslíbil. Takže jsou na to i dokumenty jasně a zřetelně objektivizující tento fakt,“ říká Engel.
„Druhou nedílnou součástí této situace je postoj ředitelů, kteří mne osobně říkali, že s plošným přidáním nemají žádný problém, že jenom chtějí, aby to bylo finančně kryté, což je legitimní požadavek z jejich strany. Jenže pak všichni otočili a 24. tam plédovali zásadně proti tomu. A další podraz ze strany ředitelů byl ten, že za všechny asociace přinesli požadavek na navýšení do nemocničního segmentu meziročně o 18, 19 a 20 miliard a potom podepsali v dohodovacím řízení o úhradách s pojišťovnami 13 miliard. Když máte kolem sebe takové lidi, tak co asi můžete jednáním vyřešit?“ táže se Engel a pokračuje:
„Takže se s tím vším smířit nehodláme. Je nešťastné, že teď následují dva měsíce prázdnin, kdy je jasné, že se s tím nic moc nedá dělat, ale určitě na podzim nějaké stanovisko a zformulované věci vyjdou“.
Ani podle Engela ale prozatím není zcela jasné, kolik peněz navíc by vlastně navýšení platů obnášelo. „Navýšení pro lékaře by se ale mělo rozhodně počítat bez navýšení pro sestry. Teď je tam dohoda, že sestry u lůžka dostanou dalších pět tisíc a bez toho by to dělalo asi deset nebo jedenáct miliard. Pan premiér tuhle částku ale znal,“ podotýká.
Šéf LOK kývl i na to, že pokud premiér Babiš na požadavky zdravotnických odborů nepřistoupí, bude LOK další kroky plánovat v součinnosti se zdravotnickými odbory. „My jsme s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče postupovali v tomto vždy synergicky a nechtěli jsme dopustit, aby lékaři chtěli něco a sestry něco jiného – zatím jsme tu společnou linku drželi. I teď věřím tomu, že scénář bude společný. Máme nějaké obrysy v hlavě, ale musíme to projednat se členskou základnou. Před prázdninami ovšem už nebyl prostor lidi svolat, takže využijeme kanálů, které máme, abychom to mezi lidi dostali a abychom mohli už v září naše stanovisko vůči vládě formulovat. Ale samozřejmě i vůči ředitelům, protože ti nás podtrhli taky,“ dodává Martin Engel.
Asociace nemocnic ČR s pojišťovnami totiž začátkem června podepsala dohodu o tom, že k plošnému zvyšování platů nedojde. Podle dohody se tak zvýší jen příplatek za směny.
U sester činí tarif asi 65 procent mzdy
Odbory dlouhodobě kritizují rozdíly mezi odměňováním ve státním nemocnicích a nemocnicích jiných zřizovatelů. Zatímco platy prvních se řídí tarifními tabulkami, druzí pobírají smluvní mzdy, které se někdy nezvyšují tak, jak vláda deklaruje. Rozdíly jsou až desítky procent. Žitníková k tomu nedávno připomněla, že bude připraven pozměňovací návrh zákona, který odměňování sjednotí.
Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky. U sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy.
Průměrná hrubá mzda všeobecných sester je podle odborů od 21 080 do 29 570 korun měsíčně podle délky praxe. Plat zaměstnanců ve státních zařízeních je od 25 700 do 34 160 korun. Smluvní mzdy pobírají zaměstnanci krajských, městských či soukromých nemocnic.
Olga Böhmová, Michaela Koubová
