Na nové plíce čeká v Česku 60 lidí, letos je dostalo už 21
Na transplantaci plic čekalo na začátku července v Česku 60 lidí. Nové plíce letos dostalo 21 nemocných, loni 44 za celý rok. Od první operace v roce 1997 to bylo 386 lidí. První transplantaci jedné plíce v Česku provedl tým profesora Pavla Pafka v prosinci 1997, v červenci 1998 se uskutečnila první úspěšná oboustranná transplantace plic.
Transplantace je v současnosti běžnou léčebnou metodou. Pomáhá pacientům například s cystickou fibrózou či plicní hypertenzí, u nichž byly už vyčerpány všechny možnosti léčby.
V Česku má první stovku transplantací plic na kontě emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky Pavel Pafko, který program v pražské Fakultní nemocnici v Motole zavedl. Prvním pacientem byl muž, který po transplantaci žil šest let, zemřel na infekci. V současné době měsíc po transplantaci přežije 95 procent pacientů, jednoroční přežití je 85 až 88 procent, pětileté přežití kolem 60 procent.
Po Pafkovi v programu pokračuje jeho žák a nynější přednosta kliniky profesor Robert Lischke. Původně byly plíce při oboustranné operaci transplantované zároveň, v současnosti je postup jiný, uvedl Lischke k transplantacím na webu nemocnice. “Bilaterální operace je provedena postupně jako jednostranná levostranná a pravostranná transplantace,” uvedl. Nejprve lékaři vyjmou plíci, která funguje hůř, a tu připojí na ventilaci. Poté vymění druhou plíci. Tato metoda umožňuje méně časté využívání přístroje pro mimotělní oběh, který je pro pacienta zatěžující.
Mohlo by vás zajímat
Při transplantaci umí lékaři vyměnit také jenom plicní laloky, což umožňuje zachránit menšího příjemce plícemi od většího dárce. Další novou metodou je takzvaný split-lung, při kterém je levý dolní lalok implantován příjemci vlevo a levý horní lalok lékaři otočí o 180 stupňů a vloží ho vpravo.
“V posledních letech byla vypracována a zavedena metoda transplantace plicních laloků od živých dárců, který bývá využívána výhradně u dětí s mukoviscidózou, kdy dva příbuzní poskytnou dva plicní laloky,” uvedl.
Mukoviscidóza neboli cystická fibróza je nevyléčitelná nemoc, při níž se plíce pacientů plní hustým hlenem, který je postupně ucpává. Časté jsou infekce a zápaly plic komplikované rezistencí na antibiotika. Žije s ní nyní asi 500 Čechů, ročně se narodí 20 až 25 nemocných dětí.
Pro transplantaci je nutná shoda v krevní skupině dárce a příjemce a podobná velikost plic. Plíce jsou velmi citlivé, protože jsou spojeny s vnějším prostředím. Transplantace stojí kolem půl milionu korun, spolu s potřebnou léčbou a další péčí vyjde první rok na dva miliony, hradí je zdravotní pojišťovny.
Transplantací se člověk nevyléčí. Musí brát doživotně léky snižující přirozenou imunitu a odmítavou reakci organismu na nový orgán. Tím však stoupá citlivost na infekce.
Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Na čekací listině na transplantaci různých orgánů je aktuálně asi 800 lidí. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.
-čtk-
Michaela Koubová
