Farmaceutické společnosti začínají zveřejňovat své pololetní hospodářské výsledky. AstraZeneca a Merck příjemně překvapily. GlaxoSmitKline bude příští čtyři roky vyvíjet léky pro genetickou terapii.

 

Na výsledky britsko-švédské farmaceutické skupiny AstraZeneca je nutné pohlížet ze dvou úhlů. Její celkové tržby z prodeje všech léků se v prvním pololetí meziročně snížily o dvě procenta na deset miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun), provozní zisk klesl o třetinu, ale investorům to příliš vrásek na čele nedělalo.

AstraZeneca má budoucnost, myslí si investoři

Důležitější byl pro ně výsledek za druhý kvartál, kdy prodeje AstraZeneky naopak meziročně posílily o dvě procenta. K tomu je třeba ještě přičíst masivní růst tržeb u nových léků, který dosáhl téměř sedmdesáti procent. Nejvíce se na tom podepsaly produkty pro léčbu různých typů rakoviny, Lynparza, Tagrisso a Imfinzi.

Tagrisso přitom překonal všeobecná očekávání, čemuž pomohlo i nedávné zařazení v Evropě coby léku první instance při léčbě rakoviny plic. „To ukazuje důležitost velkých výzkumných programů, jež přinášejí výsledky v podobě konkrétních a účinných léků. V tom AstraZeneca exceluje,“ píše Megan Boxallová, analytička portálu Investorschronicle.co.uk.

Investoři proto AstraZenece věří, čehož důkazem je posílení jejích akcií o čtyři procenta bezprostředně po oznámení čtvrtletních a pololetních výsledků. Vedení společnosti zůstává optimistické ve výhledu na druhou polovinu tohoto roku a věří, že prodej nových léků opět výrazně převýší růst celého byznysu britsko-švédské skupiny. Podle analytiků portálu Marketwacht.com udrží AstraZeneca celoroční vývoj tak, jak byl předpovídán již v průběhu prvních šesti měsíců letošního roku.

Mohlo by vás zajímat

Merck překonal konkurenta

Investoři rovněž ocenili výsledky za druhý kvartál americké farmaceutické společnosti Merck. Ta totiž předčila očekávání ohledně zisku, když jí k tomu výrazně pomohl růst tržeb jdoucí na vrub zejména Keytrudě. Jde o lék vybuzující imunitní systém k tomu, aby se bránil před tumory. Keytruda dokonce v prodejích překonala svého hlavního rivala Opdivo, který pochází z dílny americké společnosti Bristol-Myers Squibb.

Tržby z Keytrudy podle agentury Reuters meziročně poskočily téměř o devadesát procent na 1,67 miliardy dolarů (necelých 37 miliard korun). Přitom trh očekával výsledek o 800 milionů dolarů horší. „Merck jde správným směrem, ačkoli to trvá možná trochu delší dobu, než se původně předpokládalo,“ uvedl Jeff Jonas, portfolio manažer společnosti Gabelli Funds, která také vlastní akcie Mercku.

Celkové tržby Mercku se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšily o 5,4 procenta a dosáhly bezmála 10,5 miliardy dolarů (přes 220 miliard korun). Skupina také upravila celoroční výhled. Letošní zisk na akcii by se měl nacházet mezi 4,22 a 4,30 dolary. Původní odhad činil 4,16 až 4,28 dolaru.

Merck však nespoléhá jen na Keytrudu. Již dříve oznámil růst tržeb o více než čtrnáct procent ve svém segmentu s veterinárními léky. Ve druhém kvartále překonaly hranici jedné miliardy dolarů (22 miliard korun). „Veterinární péči vnímáme jako jeden z našich strategických zájmů,“ uvedl Kenneth Frazier, výkonný ředitel společnosti Merck.

GSK vstupuje do 23andMe

Strategicky se zachovala také britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline. Minulý týden podepsala čtyřletou spolupráci s jednoletou opcí s kalifornskou biotechnologickou společností 23andMe. Cílem je hledání nových léků, které by využívaly lidskou genetiku. GlaxoSmithKline investovala do 23andMe 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun) výměnou za získání blíže neurčeného podílu.

„Jsme touto jedinečnou spoluprací nesmírně potěšeni, jelikož víme, že léky vycházející z genetiky mají daleko větší šanci být skutečným přínosem pro pacienty. Společný podnik s 23andMe nám pomůže dostat výzkum na novou úroveň a celkově zvýšit pozitivní dopad, který GSK na pacienty může mít,“ uvedl v tiskovém prohlášení Hal Barron, šéf výzkumné divize společnosti GlaxoSmithKline.

„Tato spolupráce umožní pacientům získat to, co po nás chtějí – léky na jejich nemoci. Věříme, že s GSK jsme schopni převést objevy nových léků do léčebné reality daleko rychleji,“ pochvaluje si vstup do společného podniku Anne Wojcicki, výkonná ředitelka a zakladatelka 23andMe.

Všechny výzkumné aktivity mají být oběma společnostmi financovány rovným dílem, stejně jako se partneři budou dělit o případné výnosy. GSK bude mít mimo jiné právo analyzovat dosavadní portfolio již existujících léků 23andMe. „Očekáváme, že spolupráce přinese znatelný pokrok a mnoho výsledků,“ stojí také v prohlášení společnosti GlaxoSmitKline.

Petr Musil