Vojenské nemocnice fungují jako civilní a mají úkoly od armády
Tři vojenské nemocnice v ČR fungují stejně jako civilní, pražská se navíc věnuje výuce jako fakultní nemocnice a stará se o veterány. Jejich zřizovatelem je ministerstvo obrany, nemocnice tak navíc plní i úkoly armády, například přípravu vojenských zdravotníků na mise nebo se podílí na letecké záchranné službě. Ročně vyšetří také více než 5000 žadatelů o vstup do armády nebo o studium na vojenských školách. První vojenská nemocnice, tehdy Masarykova, dnes Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN), začala fungovat před 80 lety.
“Ačkoliv se primární účel vojenských nemocnic již vytratil, fungují dnes jako standardní civilní nemocnice a jsou právoplatnou součástí sítě zdravotní péče v České republice. Podle mého názoru to není třeba nijak měnit,” řekl ČTK ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Tři vojenské nemocnice, které jsou v Praze, Olomouci a Brně, společně každý rok vyšetří tisíce uchazečů o studium nebo vstup do armády. Zatímco v roce 2016 jich podle statistik bylo více než 8600, loni kolem 5500.
Ústřední vojenská nemocnice v Praze má největší spádovou oblast ze všech pražských nemocnic. V roce 2016 se v ní uskutečnilo 1,18 milionu vyšetření a 26.500 hospitalizací. Zdravotníci ÚVN se podle ředitele nemocnice Miroslava Zavorala podílejí na odborném výcviku, ale také se aktivně účastní zahraničních misí a od roku 2015 na činnosti vojenské letecké záchranné služby. Podílí se také na armádním výzkumu.
Mohlo by vás zajímat
Posledních šest let se nemocnice věnuje i výuce mediků. “K dispozici jsou čtyři desítky akreditovaných specializačních oborů vojenských lékařů,” uvedl Zavoral. Kromě vojáků učí i mediky z jiných lékařských fakult, ročně jich je kolem 2000.
Nemocnice také pečuje o desítky válečných veteránů, provozuje pro ně domov Vlčí mák. Nové zázemí pro ně a paliativní péči obecně vznikne v několika patrech pavilonu B nemocnice, která v současné době procházejí rozsáhlou rekonstrukcí.
V následujících letech také nemocnice plánuje opravy a přístavbu pavilonu CH. Umístí do něj přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku. Může stát až 160 milionů korun.
-čtk-
Michaela Koubová
