Zdravotnický výbor podpořil vyřazení tradiční čínské medicíny ze zákona o vzdělávání nelékařských zdravotníků

Sněmovní zdravotnický výbor dal včera zelenou vyřazení terapeutů a specialistů tradiční čínské medicíny ze zákona 96/2004 o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Přišel s ním senátní návrh předložený Alenou Dernerovou. Důvodem je mimo jiné scházející návaznost dalších pravidel a také to, že ministerstvo zdravotnictví chystá nový zákon ošetřující oblast léčitelství. Jeho první nástřel by přitom měl mít ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v ruce už příští týden, do schvalovacího procesu by pak mohl jít za půl až tři čtvrtě roku. I diskuze na výboru ovšem naznačila, že má ministerstvo před sebou velký úkol. Řada poslanců totiž považuje například akupunkturu za činnost, kterou by měli provádět jen vyškolení lékaři. Zákon ovšem, jak to tak zatím vypadá, neplánuje separátně řešit jednotlivé typy léčitelství, ale chce pacientům hlavně zajistit právní ochranu.

„Povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny byla do zákona zařazena na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu novelou z roku 2017, která podle předkladatelů nesystematicky vyčleňuje a zvýhodňuje čínskou medicínu oproti jiným léčitelským metodám. Povolání byla do zákona vložena bez vyhodnocení dopadů novely a vyjasnění, jak mají být zařazení do systému služeb. Chybí zde například uvedení podmínek pro udělení oprávnění poskytování služeb podle zákona o zdravotních službách. Čínskou medicínu považuji za obor spíše léčitelský nežli zdravotní a není tedy důvod ji regulovat jako jedno ze zdravotnických povolání,“ uvádí zpravodajka návrhu Jana Pastuchová (Ano).

K návrhu zaujala neutrální stanovisko vláda a MPSV, zatímco ministerstvo zdravotnictví včera změnilo své předchozí neutrální stanovisko na doporučující. Proti návrhu se nakonec nepostavil ani Rostislav Vyzula (Ano), který loni na jaře přišel s návrhem ony dvě „čínské“ odbornosti do zákona zařadit. „Vzhledem k tomu, že vznikla ve společnosti negativní nálada – postavily se proti tomu odborné společnosti, děkani a komora, myslím si, že je to nakonec dobře. Alespoň se tím vyvolala diskuze na toto téma, protože náš stát nemá jako jeden z mála v Evropě tuto problematiku ošetřenou,“ konstatuje Vyzula. Podle něj by přitom bylo na místě jím navržený krok zrušit, ovšem až když budeme mít zákon ošetřující problematiku léčitelství. „Nebylo by lepší počkat, aby nevzniklo vakuum? Pacienti jsou alespoň nějak chráněni – mohou se na vzdělání zeptat. Když to nebude, budou vydáni napospas těm, kdo na nich parazitují a zneužívají jejich těžké situace,“ myslí si Rostislav Vyzula.

S jeho názorem však ministerstvo nesouhlasí. „Nemůžu souhlasit, že současná úprava nějak chrání pacienta. Je vyprázdněná – daly se tam profese, ale není ani stanoveno vzdělávání, propojení na zákon o zdravotních službách a je otázkou, zda je to zdravotní služba ve smyslu zákona 372/2011 či nikoliv. Současná právní úprava nedává úplně smysl,“ reaguje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

Eli Lilly vykoupí část svých akcií, Novo Nordisk dostal zelenou od regulátora k převzetí biotechnologického obra

Klient bude muset dostat dokumentaci služby, kterou obdržel

Ministerstvo proto plánuje vznik nového zákona ošetřujícího problematiku léčitelství. Beztak náročnou práci má ovšem ještě ztíženu tím, že každý evropský stát upravuje věc zcela jinak, takže ani hledání inspirace není jednoduché.

[mn_protected]

„Proto jsme se dohodli na několika základních principech. Jeden z nich je respektování lidské svobody – lidé se mohou rozhodnout, komu se svěří se svými zdravotními problémy. Fungovalo to tak celá léta a nadále to fungovat bude. Snažíme se nastavit pouze ochranná opatření ve vztahu k pacientům. Nijak nemůžeme regulovat a předepisovat, jak konkrétně má být ta která věc poskytována, když je jich skoro nekonečné množství a každý den budou přibývat nové. Není úlohou státu se do oblasti, která není založena na evidence-based medicine, nějak vrhat. Základní princip je regulační. Tím je, kdo to poskytuje – tato informace by měla být transparentně dohledatelná jak vůči pacientovi, tak vůči státním orgánům, které mohou ve věci následně hrát roli. Dále považujeme za naprosto zásadní, aby poskytování služeb léčitelů bylo dokumentováno a pacient si odnesl důkaz o tom, co se dělo. Pokud to nebude naplňováno, jde o porušení povinností zákona, které by bylo možno stíhat jak v soukromoprávní rovině, tak sankčně ze strany veřejné správy. To je jeden z nových prvků, které by měly být vneseny,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Radek Policar. Dále by mělo dojít k jasnému oddělení a zdůraznění, že nejde o zdravotní služby v režimu zákona o zdravotních službách, ale že jde o poskytování služeb, kde není garantován přístup na náležité odborné úrovni.

Náměstek Policar plánuje předložit návrh ministrovi v příštím týdnu, načež odstartují standardní připomínková řízení. „Je to něco zcela nového, takže očekáváme, že přijde řada připomínek, které budeme pečlivě vyhodnocovat a dobré nápady do návrhu zapracujeme. To zabere nějaký čas, takže to nebude v krátkém čase. Mám-li ale říct nějaký rámcový termín, mohli bychom návrh předložit během šesti až devíti měsíců,“ dodává Policar.

Vymůžou si poslanci výjimky?

Že lze během tvorby a následného schvalování nového zákona očekávat značnou kreativitu, přitom včera potvrdili i poslanci zdravotnického výboru. „V naší republice je tisíc lékařů, kteří se akupunkturou zaobírají a v Evropě jsou renomovaná pracoviště, která akupunkturu vyučují. Tady je to házení k šarlatánům, léčitelům a tak dále. S profesorem Špičákem jsme se bavili, že takovýto zákon je potřeba, ale o této složce se musíme bavit také, aby to bylo jednoznačně dáno,“ říká David Kasal (Ano). „Akupunkturu by měli dělat pouze lékaři, protože tam dochází k porušení integrity kůže,“ dodává Kamal Farhan (Ano).

„Tradiční čínskou medicínu je potřeba stratifikovat. Pro část České lékařské komory se z toho stalo téma a je to zbytečné. Tradiční čínská medicína se v Číně studuje osm let, tak abychom si nemysleli, že je to nějaká léčitelská ptákovina. Problém je složitější a je třeba říct, jestli z toho chceme něco vytrhnout,“ poukazuje Jiří Běhounek (ČSSD).

Julius Špičák (Ano) pak apeluje, aby byl zákon pokud možno minimalistický. Podle Ilony Mauritzové (ODS) je také možno řešit některé postupy formou certifikovaných kurzů určených stávajícím zdravotnickým povoláním.

Senátní návrh byl schválen 16 hlasy, proti byl Jiří Běhounek, zdržel se David Kasal (Ano) a Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Jana Pastuchová chce navíc ještě k novele předložit pozměňovací návrh, který by měl mimo jiné umožnit zdravotnickým záchranářům dlouhodobě řídícím sanitku, aby nemuseli na rok k lůžku na praxi.

Michaela Koubová

[/mn_protected]