O několik minut zkrátit dobu do podání správně provedené srdeční masáže či defibrilace a zvýšit tak naději na kvalitní přežití – to dokáže mobilní aplikace, která využívá vyškolených dobrovolníků. Pokud se tak v blízkosti člověka, který absolvoval kurz nebo působí v integrovaném záchranném systému, vyskytne pacient se zástavou srdce, dobrovolník, tzv. First Responder, je prostřednictvím aplikace informován a může na místě pomoci dřív, než dorazí záchranka. Aplikaci KISS SHARP už skoro dva roky využívají v Královéhradeckém kraji, letos ji ale chce mobilní operátor pod názvem O2 SOS bezplatně rozšířit v dalších šesti krajích.
„Konečně se vrací to, že se komunita zapojuje do pomoci svému bližnímu. A máme tu možnost, že pomáhá sofistikovaně, nikoliv zmatečně. Potřebujeme, aby se lidé naučili žít spolu a neignorovat se,“ říká prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Dojezdové doby k pacientovi se v Česku pohybují mezi sedmi až 15 minutami, do deseti minut je přitom pokryto minimálně 85 procent území. U srdečních zástav však hraje každá minuta roli. „Systém First Responder není o tom, že bychom neměli pokrytí nebo trpěli nedostatkem personálu. Je to o tom, že vytváříme systém, který umožní při zástavě oběhu, že je u postiženého člověk mnohem, mnohem dříve, a začne nejdůležitější úkony. Pokud má dotyčný třeba defibrilovatelný rytmus, je možné využít už v prvních minutách, které jsou naprosto nejdůležitější pro kvalitní přežití, automatický externí defibrilátor nebo zahájit přímou srdeční masáž. Jde tedy o systém laiků, který doplňuje profesionální síť a zkracuje dobu, kdy je započata první pomoc či neodkladná resuscitace, na absolutně možné minimum, které přitom není následováno organizační složitostí,“ vysvětluje Marek Slabý.
Na Královéhradecku funguje 480 First Responderů
Jako první s aplikací přišel Královéhradecký kraj, který s ní má již téměř dvouleté zkušenosti. „Naše záchranka se inspirovala na mezinárodním kongresu v zahraničí v roce 2014, a začala jednání o tom, že bychom něco takového mohli pořídit. Povedlo se – aplikace byla spuštěna na podzim 2016,“ popisuje Lukáš Benetka, záchranář ze ZZS Královéhradeckého kraje.
Na Královéhradecku využívá aplikaci kolem 480 First Responderů, z nichž 270 jsou vyškolení laici, zatímco zbytek tvoří členové jiných záchranných složek jako hasiči či horská služba, kteří momentálně nejsou v práci. Zapojena je také městská policie z pěti měst, která je díky aplikaci kontaktována rychleji než při běžně užívané výzvě telefonním hovorem. Podle Benetky je přitom skoro pořád na příjmu zhruba polovina First Responderů.
Mohlo by vás zajímat
Jak systém funguje? Dobrovolníci, kteří podstoupí buď šestihodinový certifikovaný kurz Evropské resuscitační rady, nebo podobné školení poskytované záchrannou službou (platnost je po dobu pěti let), dostanou mobilní telefon s aplikací. Pokud jsou přihlášeni, může je aplikace kontaktovat, že právě oni se nacházejí nejblíže člověku se zástavou srdce a mohou mu svým rychlým zásahem pomoci zachránit život. Když potvrdí, že na místo vyráží, aplikace je začne automaticky navigovat. Operátor na středisku zdravotnické záchranné služby zároveň člověka volajícího 155 upozorní, že na místo dorazí First Responder. Aplikace tak umožňuje smysluplné vyslání jednoho First Respondera, který může zareagovat dříve, než přijede záchranná služba. Vedle toho navíc aplikace monitoruje, kde se nachází nejbližší defibrilátor. A protože aplikace doplňuje způsob, jakým se požaduje zásah First Responderů ze složek integrovaného záchranného systému, které obvykle bývají vybaveny automatizovaným externím defibrilátorem, oba systémy se vzájemně prolínají.
Doba do podání pomoci je kratší o 3,5 minuty
Jen loni záchranáři v Česku vyjížděli k devíti tisícům srdečních zástav. Hradecká záchranka řeší průměrně 450 srdečních zástav ročně, přičemž First Respondeři se podílejí skoro na třetině zásahů. Ve finále tak během necelých dvou let fungování pomohla aplikace při více než dvou stovkách zásahů, kde vypomáhalo téměř tři sta dobrovolných zachránců. Díky tomuto kroku se povedlo zkrátit dobu poskytnutí první pomoci o tři a půl minuty, což dává pacientům větší šanci na přežití.
Využití First Respondera pomohlo před několika dny také na Plešném jezeře na Šumavě. „Dojezd záchranky minimálně 15 minut, nikde nikdo, jen Plešné jezero a srnky. Ale do tří minut tam byli strážci parku a horská služba, kteří jsou našimi First Respondery. Účinně zahájili pomoc, podali několik výbojů defibrilátorem a dá-li bůh, pacient kvalitně přežije,“ popisuje Marek Slabý.
O2 se přitom letos rozhodlo spustit aplikaci v dalších krajích – Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Plzeňském a Karlovarském; realizace už podle manažerky společenské odpovědnosti v O2 Marie Mališkové probíhá také v Moravskoslezském kraji. Celkem by tak měla aplikace brzy pomáhat v sedmi krajích. Jednotlivé záchranky pak mohou v médiích, na Facebooku nebo prostřednictvím vlastního webu informovat, že do projektu shání dobrovolníky (za Královéhradecký kraj viz zde).
„Každý kraj to má nastavené trochu jinak a má jinak směřované kvórum First Responderů. Postupně se při spolupráci záchranných služeb po celé České republice snažíme dát tomu jednotný řád a systém tak, aby v budoucnu uměla každá záchranná služba aktivovat First Respondery víceméně stejným způsobem a abychom mohli využívat navzájem First Respondery v různých krajích,“ přibližuje Marek Slabý. Sdílení First Responderů však má podle prezidenta asociace záchranek svá úskalí, proto je náběh pozvolný. „V tomto systému musíme být nesmírně opatrní z hlediska ochrany osobních údajů. Střetá se tam laický přístup k někomu s profesionálním předáváním informací, takže je to velice složité,“ dodává Slabý.
Michaela Koubová
