Spalničky jsou vážný problém. Jen během prvního poloviny letošního roku se v Evropě nakazilo více dětí a dospělých než v letech 2016 a 2017 dohromady. Mezi nejvíce postižené země patří Francie, Gruzie, Řecko, Itálie, Rusko, Srbsko a Ukrajina. Vyplývá to z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO).
Každý, kdo není dostatečně očkován, je spalničkami ohrožen. Nejde jen o to, že se u něj objeví nepříjemná vyrážka. Spalničky jsou onemocnění spojené s řadou vážných komplikací, včetně rizika úmrtí. A právě to je důvod, proč se proti nim očkuje. Jenže stále více osob není proti spalničkám chráněno očkování. Důsledky jsou zřejmé, prudce roste počet případů této infekce. Jen během prvních šesti měsíců letošního roku v Evropě onemocnělo spalničkami více než 41 tisíc osob a v důsledku infekce 37 lidí zemřelo. Vyplývá to z nedávno zveřejněných údajů Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro srovnání v loňském roce v tomto regionu onemocnělo takřka 23 927 osob a v roce 2016 pak bylo potvrzeno 5 273 případů spalniček. Letošní rok se tak v tomto ohledu stane bohužel rekordním.
„Poté, co se v roce 2016 objevilo nejnižší množství případů spalniček za uplynulé desetiletí, vidíme dramatický nárůst infekce a rozšiřování ohnisek nákazy,“ uvedla Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka WHO pro Evropu a současně vyzvala jednotlivé státy k tomu, aby „okamžitě provedly rozsáhlá opatření k zastavení šíření tohoto onemocnění“. „Dobré zdraví všech začíná očkováním, a pokud toto onemocnění není eliminováno, nejsme schopni dosáhnout Cílů udržitelného rozvoje (pozn. redakce Sustainable Development Goals je celkem 17 globálních cílů vytyčených Organizací spojených národů, k nimž v oblasti zdravotnictví mimo jiné patří zvýšení celosvětové proočkovanosti potřebnými dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám nad 95 %),“ dodala Jakabová. Samotná eliminace spalniček v Evropě je pak cílem WHO, kterého se však nedaří dosáhnout. I proto, že řada rodičů očkování svých dětí odmítá. „Téměř všechny vakcíny fungují, pokud dospělí učiní správné rozhodnutí a nechají očkovat své děti. Pokud dospělí selžou, bez ohledu na to, kde k tomu dojde, vždy za to zaplatí děti,“ shrnuje situaci americký magazín The Time.
Spalničky je možné zastavit díky očkování
Podle údajů WHO se více než 1 000 případů spalniček během první poloviny letošního roku objevilo ve Francii, Gruzii, Řecku, Itálii, Rusku, Srbsku a na Ukrajině. Právě Ukrajina je spalničkami nejvíce postiženou zemí. Od ledna do června 2018 zde onemocnělo více než 23 tisíc osob. V každém ze zmiňovaných států pak v důsledku infekce došlo k nejméně jednomu úmrtí. Nejvíce lidí, konkrétně 14, pak na spalničky zemřelo v Srbsku.
Podle posledních zjištění European Regional Verification Commission for Measles and Rubella Elimination se podařilo v celkem 43 z 53 členských států přerušit endemické šíření spalniček. Nicméně v některých z těchto zemích se ukázalo, že řetězce šíření infekce trvaly i déle než 12 měsíců, což je doklad toho, jak se nemoc šíří, aniž by se by bylo možné ji zastavit. „Tyto údaje ukazují, že každý člověk, který není proti spalničkám imunní, zůstává vůči infekci zranitelný,“ uvedla Nedret Emirogluová, která se v rámci evropské kanceláře WHO zabývá mimo jiné přenosnými chorobami.
Virus spalniček je přitom vysoce infekční, a proto se onemocnění snadno a rychle šíří. Jedná se o kapénkovou nákazu, které nelze dostatečně zabránit například pomocí dodržování hygienických pravidel. Jak uvádí data WHO, každý den zemře kvůli spalničkám zhruba 450 osob. „Spalničky se mohou šířit mezi lidmi bez ohledu na věk, ale některé skupiny osob jsou zranitelnější než ostatní. Jedná se o zdravotníky, romskou komunitu, osoby bez domova a členy některých filosofických nebo náboženských komunit, které se rozhodly neočkovat,“ konstatuje WHO s tím, že právě na tyto ohrožené skupiny by se měly jednotlivé státy zaměřit a zajistit jejich očkování.
„Pro prevenci vypuknutí epidemií je nutné dosáhnout nejméně 95 % proočkovanosti dvěma dávkami očkovací látky proti spalničkám a také oslovit děti, dospívající a dospělé, kteří v minulosti neprošli plošným očkováním,“ doporučuje WHO. Úroveň proočkovanosti se však v jednotlivých zemích regionu liší. Jsou tak místa, kde se podařilo dosáhnout potřebné 95 % proočkovanosti, ale v dalších je i méně než 70 %. Problém nedostatečné proočkovanosti se týká i Česka, podle údajů úřadu European Centre for Diseases Control and Prevention (ECDC) v roce 2017 byla proočkovanosti potřebnými dvěma dávkami vakcíny pod kritickou hranicí. Ve Francii, Rakousku a Rumunsku pak klesla dokonce pod 84 %. „Můžeme zastavit tuto smrtelnou nemoc. Ale nebudeme úspěšní, pokud každý nepřevezme svůj díl: očkovat své děti, sami sebe, své pacienty i své obyvatele a také neustále připomínat, že očkování zachraňuje životy,“ shrnula Jakabová.
Spalničky nejsou banální onemocnění. Z pohledu statistik European Centre for Disease Prevention and Control: Pokud onemocní 100 osob, pak se u sedmi až devíti dětských pacientů objeví infekce uší, která může vést a ke ztrátě sluchu, a u jednoho až šesti pacientů dojde k zápalu plic, což je nejčastější příčina úmrtí u malých dětí. U jednoho z 1000 nemocných infekce napadne mozek a rozvine se encefalitida, jež může vést k nevratnému mentálnímu poškození dítěte. Jeden z 1000 nemocných pak v důsledku infekce spalničkami zemře. Vedle toho může dojít k rozvoji velmi závažné komplikace označované jako subakutní sklerotizující panencefalitida, při níž spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Pokud onemocní spalničkami kojenec, je výskyt této komplikace 1:600 nemocných.
Evropa je na tom hůře než africké státy
Nově zveřejněná data WHO o epidemii spalniček v Evropě nejsou podle amerického týdeníku The Economist žádným překvapením. „V uplynulém desetiletí klesla proočkovanost proti spalničkám v některých evropských zemí pod úroveň částí Afriky. Itálie, Francie a Srbsko mají nižší proočkovanost u dětí než Burundi, Rwanda a Senegal,“ upozorňuje The Economist s tím, že nedostatečná proočkovanosti má více příčin. V některých státech východní Evropy byl nedostatek vakcín. Na Ukrajině a v Srbsku jsou od roku 2014 nepravidelné dodávky vakcín a tyto země nebyly schopny navzdory epidemiím spalniček zajistit potřebné množství očkovacích látek ani pro zdravotníky a další rizikové skupiny obyvatel.
Zásadní roli pak hraje odpor k očkování, který sice ve srovnání s USA není tak organizovaný, ale má velký vliv na veřejné mínění. „Dvě pětiny lidí ve Francii – v zemi, kde lidé pojídají antibiotika jako bonbony – věří, že je očkování nebezpečné. Čtvrtina Ukrajinců a Řeků je také vůči očkování nepřátelsky naladěna. Během posledních epidemií v některých zemích onemocněly desítky zdravotníků, což ukazuje, že i oni mají jen mlhavé představy o očkování. Například v roce 2014 ukázal průzkum mezi francouzskými lékaři, že si čtvrtina z nich myslí, že některé oficiálně doporučované vakcíny nejsou prospěšné,“ píše The Economist. V Srbsku a na Ukrajině je pak velmi silné přesvědčení o spojitosti mezi očkováním proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a autismem. Byť nikdy prokázané nebylo, někteří lékaři kvůli těmto obavám odsouvali podání první dávky vakcíny na pozdější věk. Také se někteří rodiče obávají vakcín, kde jedna očkovací látka chrání proti více onemocněním současně, a proto je odmítnou, což se pak rovněž projeví v poklesu proočkovanosti.
V Itálii, kde od ledna do června letošního roku, onemocněly spalničkami více než 2 tisíce osob, rozhodla populistická vláda o zmírnění povinného očkování, které bylo zavedeno v roce 2017. Někdejší povinnost rodičů předložit před nástupem dítěte do školy lékařské potvrzení, že bylo řádně očkováno, byla zrušena. „Zažíváme krizi důvěry ve všechny elity. Když nyní lékař řekne, že musíte nechat očkovat své dítě, není považován za kompetentního, ale za někoho, kdo je podplácen společnostmi vyrábějícími vakcíny,“ shrnul pro The Independent profesor politologie Giovanni Orsina, který působí na římské LUISS univerzitě v Římě. Podrobněji o dopadech italského populismu, který se veze na vlně odporu k očkování, jsme psali zde.
S případy spalniček se vyrovnává také Velká Británie. Jen v Anglii v tomto roce onemocnělo 807 osob. Podle úřadu Public Health England pak výskyt této infekce souvisí s epidemiemi v dalších evropských státech. „Většina případů spalniček, které nyní vidíme, jsou mladiství a mladí dospělí, kteří v dětství nebyli očkováni vakcínou MMR (pozn. redakce – očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám),“ uvedla Mary Ramsayová, ředitelka pro imunizaci Public Health England, pro zpravodajský portál BBC News. Každý, kdo nebyl v dětství očkován, nebo si není jistý svým očkovacím statusem, by tak měl vyhledat svého praktického lékaře a nechat se očkovat. „Chtěli bychom přesvědčit veřejnost, aby se nechali očkovat proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pokud cestují do zemí s výskytem spalniček, míří na hromadné akce s velkým množstvím lidí nebo chtějí zahájit vysokoškolské studium,“ dodala Ramsayová.
Právě očkování je efektivní nástroj, jak spalničky eliminovat. Ačkoliv je dostupné od konce šedesátých let, řada rodičů jej u svých dětí odmítá. „V případě choroby, proti níž existuje očkování, je i jeden případ onemocnění příliš mnoho. Letošní případy spalniček jsou šokující,“ konstatovala Pauline Patersonová působící na London School of Hygiene and Tropical Medicine pro BBC News. Jak připomíná britský deník The Guardian, nejen Velká Británie ale i další evropské státy se stále potýkají s následky lživé práce Andrea Wakefielda z roku 1998, který na základě vědomě zmanipulovaných dat o pouhých 12 dětech vypustil do světa nepravdivou tezi, že právě očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím způsobuje autismus.
„Očkování je jedním z velkých úspěchů moderní medicíny, a proto je tragické, že více než deset let poté, co byl skandál s MMR důkladně prošetřen, se stále vracíme do 90. let,“ napsala Helen Stokes-Lampardová, členka vedení Royal College of General Practitioners. „Jako společnost jsme nedokázali adekvátně čelit silnému hnutí proti očkování, které stále ovlivňuje mnoho rodičů,“ uvedla s tím, že nepravdivé informace o očkování se snadno šíří díky sociálním sítím. „Některé z těchto příspěvků mají stovky tisíc lajků a obsahují falešná tvrzení, že zdravotníci lžou veřejnosti nebo, že očkovací látky nejsou ničím jiným než „jedem, který je vstřikován do krve lidí“,“ napsala ve svém komentáři pro The Guardian. Podle ní je proto nezbytné, aby odborná veřejnost bojovala s dezinformacemi o očkováním šířením pravdivých informací, že očkování je bezpečné, účinné a nezbytné pro zdraví dospělých i dětí. Klíčové pak je získat veřejnost a přesvědčit ji. „U lidí nakažených spalničkami dochází k život ohrožujícím komplikacím. Lidé umírají na tuto infekci, které lze plně zabránit očkováním. To je tragédie, které je možné předejít. Jakékoliv úmrtí na spalničky je příliš mnoho. Očkování zabere jen chvilku, ale může chránit celý život,“ shrnula profesorka Helen Stokes-Lampardová.
Ludmila Hamplová
