Lékařské fakulty by měly mít od příštího roku možnost čerpat příspěvek, díky němuž budou moci navýšit kapacity prvních ročníků o 15 procent. Na opatření naplánované na 11 let má putovat 6,8 miliardy. S tím, jak by mělo posilování kapacit vypadat, přichází návrh Dlouhodobého finančního opatření k vytvoření podmínek pro navýšení kapacit lékařských fakult na veřejných vysokých školách, který připravilo MŠMT ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a financí.
„Na základě údajů Ústavu pro informace ve zdravotnictví a statistiku při současném rozsahu sítě poskytovatelů lůžkové péče jen v tomto segmentu zdravotní péče chybí minimálně 1000 přepočtených úvazků lékařů. Nově získaná resortní statistická šetření dále dokládají narůstající problémy s kapacitou primárního segmentu péče minimálně ve třetině regionů ČR, přičemž zde zjištěná kapacita (2,7 až 3,2 úvazku lékaře na 1000 obyvatel v ČR) je podprůměrná i z mezinárodního hlediska. Ještě závažnější jsou zjištění demografická, dokládající fakt, že populace lékařů v ČR velmi rychle stárne. V některých odbornostech a specializacích průměrný věk dosahuje hranice 60 let. Lepší situace není ani mezi lékaři – pedagogy na lékařských fakultách vysokých škol,“ vysvětluje předkládací zpráva k návrhu opatření.
Paradoxní přitom je, že při mezinárodním srovnání Česko nedostatek lékařů alespoň doposud netrápil – jejich přepočet na tisíc obyvatel je v rámci OECD nadprůměrný. Jenže časy se mění a stárnutí lékařského kmene spolu s nedostatečnými kapacitami lékařských fakult mohou změnu akcelerovat. To dokládá i fakt, že u nás roste počet praktikujících lékařů pomaleji než v okolních státech. Počet lékařů na tisíc obyvatel vzrostl v Česku z 3,56 v roce 2005 na 3,69 v roce 2013, tedy o 0,13. Pomaleji ze sousedních států rostl počet lékařů jen v Polsku, kde činil nárůst mezi lety 2005 a 2013 pouze 0,10. Naopak v Rakousku byl tento nárůst 0,67, v Německu 0,64 a na Slovensku 0,35.
Bez účinného zásahu tak bude muset být již v roce 2020 cca 32 procent potřebných kapacit v oblasti lékařských zdravotnických služeb zajišťováno odborníky staršími 60 let – a tento podíl bude dále narůstat. Už ve školním roce 2019 až 2020 přitom přestanou stávající počty absolventů lékařských fakult studujících v českém jazyce, jichž je zhruba 1340, stačit na pokrytí odchodů lékařů do důchodu. Studentů s českým občanstvím je pak ještě méně – v posledních dvou letech se jedná o cca 1135 absolventů ročně.
„Tito však nastupují do českého zdravotnictví pouze částečně a část jich krátce po nástupu odchází do zahraničí nebo na pracovní pozice nesouvisející s poskytováním zdravotnických služeb, např. v oblasti výzkumu a vývoje, farmaceutickém průmyslu, ochrany veřejného zdraví, hygieny, epidemiologie a dalších. Ročně tak zdravotnický systém ČR nově získá přibližně 900 až 950 úvazků lékařů, a to včetně zahrnutí částečných úvazků,“ připomíná návrh dlouhodobého finančního opatření (psali jsme také zde či zde). Pokud k tomu navíc připočteme, že vedle lékařů stárne i česká populace, která tak zákonitě bude potřebovat více zdravotní péče, je jasné, že bez rychlého zásahu nejsou vyhlídky nijak růžové.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Fakulty musí shánět prostředky na české mediky
Kapacity, které přestávají stačit na pokrytí stárnoucích lékařů, ovšem nejsou zaviněny tím, že by o studium nebyli čeští zájemci. „Zájem o studium všeobecného lékařství v čase neklesá, naopak v poslední dekádě významně vzrostl. Z uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, se za posledních 10 let ke studiu všeobecného lékařství v průměru zapsalo 35,7 procenta. Každoročně se tedy ke studiu zapíše pouze cca jedna třetina zájemců o studium – občanů ČR,“ konstatuje návrh opatření.
Problém ale je, že příspěvek, který lékařské fakulty na studenta dostávají, kryje pouze 67 procent skutečných nákladů. To školy řeší tak, že poskytují programy pro studenty z ciziny, z nichž se pak dofinancovává výuka mediků v češtině. Vedle toho nemohou fakulty své kapacity jen tak nafouknout. I kdyby to možné bylo stran prostorových kapacit, už dnes je pro školy problematické zajišťovat učitele a hlavně mladou krev. Důvod je nasnadě: peníze. Mladí pedagogové totiž dostávají na fakultách o 40 až 50 procent méně, než nabízejí nemocnice. „Klesající ochota a motivace lékařů a zdravotníků podílet se za těchto podmínek na vzdělávání a výchově studentů se odráží ve výrazném stárnutí pedagogického sboru,“ stojí v návrhu.
Problém s financemi je přitom patrný jak při mezinárodním srovnání výdajů státu na jednoho vysokoškolského studenta, tak při porovnání rozpočtu vysokých škol s HDP. I když balík putující na vysoké školství roste, pokud ho porovnáme s HDP, je podíl v posledních deseti letech klesající – zatímco v roce 2009 činil 0,63 procenta, v roce 2011 to bylo 0,55 procenta a letos vychází na 0,47 procenta.
Školy čerpající příspěvek budou muset zapracovat na kvalitě výuky
Díky navrhovanému opatření by ovšem mohly Univerzita Karlova, Masarykova Univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Ostravská univerzita zažádat o poskytnutí příspěvku na 15 procentní navýšení kapacit přijímaných studentů do programu všeobecné lékařství, a to pro roky 2019 až 2029. Celkem by tak v tomto období měly lékařské fakulty dostat navíc 6,8 miliardy.
„Výdaje na realizaci opatření budou hrazeny z rozpočtové kapitoly MŠMT. Vzhledem k tomu, že výše výdajů v ukazateli vysokých škol dlouhodobě neumožňuje financovat vzdělávání na veřejných vysokých školách ve všech oblastech společenských priorit, budou za tímto účelem výdaje na financování vysokých škol po dobu trvání opatření navyšovány o prostředky účelově vymezené na jeho realizaci. Toto navýšení je pro období 2019 až 2021 potvrzeno usnesením vlády ze dne 19. června 2018 č. 379 k přípravě státního rozpočtu České republiky na rok 2019 a střednědobého výhledu na léta 2020 a 2021,“ uvádí předkládací zpráva.
Cílem je přitom dorovnat financování na reálné náklady, srovnat odměňování pedagogů na úroveň srovnatelnou s nemocnicemi a posílit řady pedagogů tak, aby pokryli navyšování kapacit, to vše pochopitelně za zachování kvality výuky. Počítá se proto, že lékařské fakulty budou pracovat na zkvalitnění výuky včetně zavedení inovativní pedagogiky a využití zpětné vazby ze studentských hodnocení výuky, aktualizaci kurikula, zvýšení efektivity přijímacího řízení, individuálnějším přístupu při přípravě studentů, opatřeních na snížení studijní neúspěšnosti i na krocích v oblasti personální politiky v podobě náborových schémat či kariérních postupů akademických pracovníků. Školy, které se rozhodnou příspěvek čerpat, pak budou muset každoročně předložit MŠMT průběžnou zprávu o realizaci.
„Celkový počet studentů studijního programu všeobecné lékařství poroste postupně v závislosti na prostupnosti studentů do vyšších ročníků studia až k sedmému roku opatření, kdy se celkový počet studentů ustálí. K navýšení absolventů dojde od sedmého roku trvání opatření, přičemž opatření kalkuluje s celkovou 75 až 80 procentní úspěšností studia. Při navýšení počtu studentů o 15 procent se tedy jedná o navýšení počtu úspěšných absolventů v rozmezí 11,3 až 12 procent. Opatření taktéž počítá s navyšováním úvazkové kapacity vyučujících, a to tempem odpovídajícím růstu počtu studentů, čímž se zajistí stálý poměr počtu studentů na pedagoga a zachová se stávající kvalita výuky,“ přibližuje materiál. „V oblasti materiálně technického zajištění výuky budou finanční prostředky poskytnuté na základě tohoto opatření využity zejména na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení ve standardu a dalších výukových pomůcek, případně i na nezbytné rozšíření výukových prostor,“ dodává předkládací zpráva.
-mk-
[/mn_protected]
