Příslib vlády v roce 2016 zněl: třikrát plošně navýšíme tarify v nemocnicích o deset procent. Dvakrát k domluvenému navýšení došlo, letos by však ministerstvo zvolilo jiný přístup. Raději chce pětitisícovým zvýšením příplatku za směnnost odměnit zdravotní sestry, které v nemocnicích kriticky scházejí, a zbytek by raději nechalo na managementech. Zdravotnické odbory však s něčím takovým zásadně nesouhlasí. Vedle plošného navýšení tarifů pro všechny pracovníky nemocnic, záchranných služeb či hygieny požadují, aby i příplatek za směnnost dostali stejně navýšený všichni členové zdravotnického týmu. A protože v tomto nebyly schopny najít s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem ani premiérem Andrejem Babišem stejnou řeč, vyhlásily včera stávkovou pohotovost. Chtějí během ní apelovat na zaměstnance nemocnic, aby dodržovali zákoník práce a aby se na věc podívaly i inspektoráty práce. Pokud přitom s ministerstvem nenajdou společné řešení, chtějí odbory po polovině října přejít v akci.
„Chceme, aby byl lidí v nemocnicích dostatek, aby dostali zaplaceno, nebyli přetěžovaní a zdravotnictví fungovalo. To jsme ale nebyli schopni vysvětlit ani panu premiérovi, ani panu ministrovi. Proto jsme se rozhodli zvýšit nátlak, takže dnešním dnem náš odborový svaz vstoupí do stávkové pohotovosti,“ řekla na včerejší tiskové konferenci šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Na svolání stávkové pohotovosti se shodla výkonná rada odborového svazu, která se sešla v úterý. Než přitom budou odbory ochotny přistoupit ke stávce, chystají mezikrok. Spolu s lékařskými odboráři chtějí vyzvat zaměstnance v českých nemocnicích, aby začali dodržovat zákoník práce, tedy přesčasy do limitu 160 hodin.
„Také budeme chtít, aby se do českých nemocnic vypravily inspektoráty práce. Kde působí jedna sestra na směně, nemůže zvednout stokilového pacienta. Podle vyhlášky by jich na to mělo být šest, což v žádné nemocnici nenajdete. Proto budeme chtít, aby inspektoráty práce zkontrolovaly rozpisy směn, objemy přesčasové práce i pracovní prostředí. Spojíme se s dalšími subjekty, které ve zdravotnictví působí, a uvidíme, jak si s tím zaměstnavatelé poradí,“ načrtává Žitníková.
Mohlo by vás zajímat
Mezikrok podle šéfky odborů potrvá do doby, než se uzavřou legitimní možnosti vyjednávání. Vzhledem k tomu, že úhradová vyhláška musí být vydána do konce října, stanovily odbory nejzazší termín na 15. říjen. „Můžeme jednat o kompromisu, ale musíme mít s kým a musí tam být pochopení druhé strany. My jsme na něj zatím nenarazili,“ dodává Dagmar Žitníková.
Že obě strany svá stanoviska navzájem nechápou, potvrzuje i ministerstvo. „Požadavek odborů jde absolutně proti zájmům samotných zaměstnanců. Plošné navýšení o stejné procento rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými skupinami zdravotníků. Ve výsledku by tak vedlo k ještě většímu odchodu nelékařského personálu do ambulantní sféry nebo dokonce mimo zdravotnictví a destabilizaci systému,“ reaguje ve stanovisku ministerstvo. To také nadále hodlá respektovat výsledek úspěšného dohodovacího řízení, v němž se podařilo domluvit se všem segmentům. „Plošné navýšení platových tarifů by znamenalo zničení těchto jedinečných dohod, které vznikly na základě konsensu všech aktérů českého zdravotnictví, a byl by opět preferován pouze jeden segment zdravotní péče na úkor ostatních,“ dodává ministerstvo.
Proto má také MZ podporu i ze strany soukromých lékařů. „Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů odmítají současnou snahu zdravotnických odborů politickým nátlakem zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019 a vyzývají předsedu vlády a ministra zdravotnictví, aby tomuto tlaku nepodlehli,“ píší ve společném prohlášení oba spolky. „Máme za to, že odbory by se měly t.č. soustředit na kolektivní vyjednávání v jednotlivých nemocnicích, nikoli útočit na úhrady jiných segmentů. Vedení nemocnic by se měla soustředit na úkoly, které jim přísluší, nikoli jen stát před ministerstvem zdravotnictví či Úřadem vlády s nastavenou dlaní. Upozorňujeme na to, že právě dříve běžné opakované politické zásahy do úhrad, o něž odbory nyní opět usilují, jsou jednou ze základních příčin současného neuspokojivého stavu českého zdravotnictví. (…) Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče,“ uvádí KSL a SSG.
Vyjednané prostředky dle odborů nestačí
Původní příslib desetiprocentního navýšení pro příští rok je nyní už dva roky starý. V květnu 2016 na schůzce šéfů koaličních stran, zástupců odborů a zaměstnavatelů bylo domluveno, že kvůli personální stabilizaci dojde tři roky po sobě k růstu tarifních platů o deset procent. Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka i Pavel Bělobrádek se přitom zavázali, že pokud některý z nich bude ve vládě i poslední rok spadající za horizont Sobotkovy vlády, slib dodrží. Letos v květnu na setkání s odbory pak Babiš desetiprocentní navýšení pro příští rok odsouhlasil. Pak ale nastal obrat. I když byly odbory spolu se zaměstnavateli domluveny na společném požadavku alokace do nemocnic ve výši 20 miliard, zaměstnavatelé změnili názor. „Řekli, že jim stačí 13 miliard a že nechtějí plošné navýšení, pouze zvláštní příplatek pro sestry,“ popisuje Žitníková.
„Pak se pan premiér sešel se stranou zaměstnavatelů, která to vidí jinak. A dozvěděli jsme se, že to, co bylo slíbeno a odsouhlaseno, byla jen podpora požadavku,“ uvádí místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.
To, o kolik nakonec mají dle dohody dostat nemocnice navíc, přitom podle odborů na naplnění jejich požadavku nestačí. „Úhrady se mají zvýšit zhruba o pět procent, což v žádném případě nepostačuje na navýšení o deset procent všem zaměstnancům. Pokud mají nemocnice průměrné mzdové náklady kolem 70 procent, některé i více, tak vám pět procent objemu na navýšení nestačí,“ upozorňuje Dagmar Žitníková.
Odbory přitom opakovaně zdůrazňují velké rozdíly mezi odměňováním v příspěvkových organizacích a nemocnicích odměňujících mzdou, které mohou dosahovat až 50 procent. Obchodní společnosti totiž často nenavyšují tak, jak bylo deklarováno, s odůvodněním, že jim v úhradové vyhlášce nebyl poslán dostatek prostředků. Podle Žitníkové tak za poslední čtyři roky nebyl problém domluvit se a dodržet přísliby pouze v Krajské zdravotní v Ústeckém kraji.
Všem stejně
I tentokrát proto odbory požadují desetiprocentní růst tarifů a základních mezd, a to pro všechny pracovníky ve zdravotnictví (včetně zdravotnických záchranných služeb či hygieny) i v sociálních službách. „Pokud se platy a mzdy navýší pouze někomu, vnímají to ostatní zaměstnanci jako nespravedlnost a křivdu. Dnes přitom chybí kolem tří tisíc sester a asi tisíc lékařů, ale už i kuchařky, uklízečky či pomocný personál. A je to logické – v nemocnicích, kde jsme vyjednávali, nabízejí zaměstnavatelé lidem v těchto profesích minimální mzdu,“ konstatuje Žitníková s tím, že například stávková pohotovost v Rokycanech stála na tom, jestli nízkopříjmoví zaměstnanci dostanou k základu 12 200 korun 500 korun navíc.
Podobně to odbory vidí s vyšším příplatkem za směnnost, který byl dosud navýšen jen u zdravotníků, kteří pracují bez odborného dohledu. „Příplatek by měl být navýšen celému týmu, tedy i nízkopříjmovým zaměstnancům,“ zdůrazňuje Břeňková s tím, že výjimku by podle ní neměly znamenat ani sociální služby. Žitníková doplňuje, že s příplatkem doposud měly smůlu také sestry na anesteziích, operačních sálech či ambulancích menších zařízení, které mají v pracovní smlouvě uvedeno, že pracují v jednosměnném provozu – ačkoliv to často není pravda. Otazník se zatím vznáší i nad pracovníky zdravotnických záchranných služeb, kteří loni příplatek nedostali.
Co se přitom týče nového navýšení příplatku za směnnost o pět tisíc korun, jde podle odborářů zatím jen o další příslib, zatím však nejsou na stole příslušná vládní nařízení. „Nejvíc nás mrzí to, že máme stanovisko MPSV, že příplatek za současné právní úpravy, aby to bylo úplně v pořádku se zákoníkem práce, nelze v akciových nemocnicích vyplácet, jak to uvádí pan ministr. Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Hůrka na to několikrát upozorňoval. Šíří se tedy dezinformace a nehledá se cesta k řešení problémů,“ dodává Dagmar Žitníková.
Sestry si ve skutečnosti polepší o 15 procent
Podle ministerstva zdravotnictví jsou však stesky a stížnosti odborářů neopodstatněné. Odměny lékařů a sester podle něj rostou od roku 2014, a to každoročně průměrně o 4,5 až šest procent. V posledních čtyřech letech tak podle MZ vzrostly platy ve zdravotnictví celkově o více než 30 procent a nárůst bude pokračovat. V příštím roce poputuje z 20 miliard, které bude mít zdravotnictví navíc, do nemocnic 13 miliard – což, alespoň dle názoru ministerstva, dovoluje až desetiprocentní navýšení všem zdravotníkům.
Nejvíce přitom chce ministerstvo finančně podpořit sestry. Zatímco totiž odměna lékařů narostla mezi rokem 2010 a 2016 o 32 procent, odměna sester narostla za totéž období jen o 17 procent a pouze tak kopírovala vývoj průměrné mzdy v ČR. Trend se ale v posledních letech daří měnit – loni došlo u lékařů k meziročnímu růstu o sedm procent, zatímco u sester o 12 až 13 procent, čímž se staly nejrychleji rostoucím segmentem. A podpora bude pokračovat i v příštím roce. Ministerstvo plánuje sestrám ve směnném provozu zvýšit příplatek za směnnost o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 procent. Ostatní nelékařský personál, jako například sanitáři, dostanou na příplatku za směnnost o dva tisíce korun navíc, což podle ministerstva znamená meziročně desetiprocentní nárůst.
Z 13 miliard, které do nemocnic poputují navíc, tak 4,7 miliardy směřuje k sestrám a nižšímu zdravotnickému personálu ve směnném provozu. „Odboroví zástupci celou dobu hovořili o tom, že největší problém aktuálně je ve směnném provozu – se sestrami u lůžek, se sanitáři. Odtud zaměstnanci odcházejí a je nutné tam cílit navýšení. To jsme akceptovali. Oni navrhovali, aby se příplatek za směnnost navýšil o čtyři tisíce, my jsme přišli s pěti tisíci. Teď tedy nechápu, když říkají, že příplatek za směnnost vytváří nespravedlnost,“ pozastavuje se ministr Vojtěch. Ten také vyvrací, že by zaměstnavatelé nechtěli zdravotníkům peníze navyšovat, což podle něj dokazují čísla ilustrující růst platů a mezd. „Nemocnice přesně reagují na to, kde mají problém. Naopak ještě platí více, než měly,“ zdůrazňuje Vojtěch.
Další rozdělení prostředků chce proto ministerstvo nechat na managementech nemocnic, které nejlépe znají problémy ve svém zařízení. „Chceme, aby odměňování bylo cílené. Necháváme na rozhodnutí ředitelů jednotlivých nemocnic, aby peníze směřovali tam, kde je to podle nich nejvíce potřeba. To oni jsou zodpovědní za řízení nemocnice a nejlépe znají její individuální potřeby. Pokud nemocnici chybí personál, musí ho ředitel lépe zaplatit. Pokud mají nedostatečnou infrastrukturu, musí ji modernizovat. Každého trápí něco jiného a nemá smysl prosazovat v každé nemocnici jedno jediné univerzální řešení. Plošné odměňování navíc nenabízí žádný motivační prvek,“ domnívá se MZ.
Celkem osm miliard tak mohou nemocnice použít, kde bude třeba. „Teď je to na odborech. Ty mají začít vyjednávat v jednotlivých nemocnicích a mají začít jednat o platech a mzdách zaměstnanců – mají na to celý půlrok. To je jejich práce. Byla podepsána dohoda, dohody jsou v úhradové vyhlášce, je to pro nás zafixováno a nevidím další prostor, “ dodává ministr Vojtěch s tím, že úhradová vyhláška už je hotová, odpřipomínkovaná a nyní je na legislativní radě vlády. Ministr by ji měl podepsat v září. „Jsem připraven podpořit odbory, pokud jde například o zajištění příplatku za směnnost – poukazují na to, že v akciových společnostech to bude složitější, protože je neřídíme. V tom jsem připraven maximálně pomoci a jednat se zástupci nemocnic. To jsou totiž jediné peníze, které jsou omašličkovány na sestry a nižší zdravotnický personál,“ uzavírá Vojtěch.
Michaela Koubová
