Systém zdravotního pojištění vykázal nejvyšší kladné saldo za poslední roky, střednědobě udržitelný ale není

Systému veřejného zdravotního pojištění se loni dařilo. Konečně se tak tvoří rezervy, které bude možné využít v době, kdy se současný hospodářský růst zastaví či půjde dolů. I když rostly náklady na zdravotní péči, může se systém veřejného zdravotního pojištění pochlubit kladným saldem ve výši 9,5 miliardy korun, což je jednoznačně nejvíce od roku 2009. Přesto ovšem finanční polštář nedosahuje výše z předkrizových let.

„Systém veřejného zdravotního pojištění vykázal v roce 2017 příjmy 284,8 miliardy korun a výdaje 275,3 miliardy korun. Dosáhl tak v tomto roce přebytku cca +9,5 miliardy korun a jako součást vládního sektoru v roce 2017 nepředstavoval riziko pro dosažení fiskálního cíle vlády. Vykázal nejlepší výsledky od doby ekonomické krize 2009. Díky výraznému meziročnímu zlepšení hospodaření došlo ke zvýšení finančních zůstatků na bankovních účtech zdravotních pojišťoven o 46,5 procenta na 30,52 miliardy korun. V roce 2017 poměr těchto zůstatků, poprvé od prudkého propadu v letech 2009-2010, přesáhl 10 procent celkových výdajů systému veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v předkládací zprávě k souhrnnému materiálu zpracovanému ministerstvem zdravotnictví a financí.[mn_protected]

Celkové příjmy systému tak loni meziročně stouply o 7,5 procenta, vyšší přitom byly i oproti zdravotně pojistným plánům pojišťoven, a to o tři procenta. Příjmy z vlastního výběru pojistného dosáhly 216,4 miliardy s meziročním nárůstem o  8,4 procenta (ve srovnání s plány pak o 4,1 procenta). Růst ekonomiky a opatření proti daňovým únikům tak do systému přinesly oproti předchozímu roku cca 16,8 miliardy navíc. Příjmy za státní pojištěnce pak tvořily 22,9 procenta z celkových příjmů systému v hodnotě 65,3 miliard s meziročním růst o tři miliardy.

Mohlo by vás zajímat

Průměrné příjmy na jednoho pojištěnce loni dosáhly částky 27 206 korun (meziroční nárůst o 7,3 procenta). Nejvyšší příjmy vykázala VZP v hodnotě 28 869 korun, nejnižší Revírní bratrská pokladna – 23 815 korun. U VZP přitom bylo loni pojištěno 56,5 procenta z celkových 10,5 milionu pojištěnců. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny průměrně dosáhly hodnoty 25 039 korun s meziročním nárůstem o 9,7 procenta.

Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2017 činily 275,3 miliardy s meziročním nárůstem o 6,3 procenta, oproti zdravotně pojistným plánům však šlo o pokles o půl procenta. V přepočtu na jednoho pojištěnce byly celkové výdaje systému ve výši 26 296 Kč. Nejvyšší výdaje na jednoho pojištěnce měla VZP ve výši 27 927 Kč a nejnižší OZP s částkou 23 403 Kč. Výdaje na zdravotní služby činily celkem 267,7 miliardy, tedy 97,2 procenta celkových výdajů. Průměrné výdaje na zdravotní služby přepočtené na jednoho pojištěnce pak dosáhly hodnoty 25 570 Kč – nejvyšší u VZP 27 178 Kč a nejnižší u OZP 22 664 Kč.

„Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní služby mezi VZP a skupinou zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven byly ovlivněny nejen rozdílnou skladbou pojištěnců, ale také rozdílnými smluvními vztahy s poskytovateli zdravotních služeb a cenovými dodatky,“ vysvětluje souhrnné hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2017.

„Trvalým cílem smluvní politiky zdravotních pojišťoven je zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Dlouhodobě dochází k mírnému poklesu smluvních poskytovatelů primární péče (praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost) v důsledku pokračujícího stárnutí lékařů v ČR a nižší atraktivitě odlehlých regionů. Bude tak nezbytné, aby byla v dohledné době přijata systémová opatření, která zajistí podporu poskytovatelů zdravotních služeb v těchto lokalitách se zhoršenou možností zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb,“ zdůrazňuje ve svých závěrech hodnotící zpráva.

A jak to loni vypadalo s doplatky ze strany pacientů? Celková částka, kterou uhradili pojištěnci všech pojišťoven za regulační poplatky, započitatelné doplatky na léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, činila celkem 2,7 miliardy, což je podobně jako v roce 2016. Z této částky bylo za regulační poplatky vybráno 0,19 miliardy a za započitatelné doplatky 2,51 miliardy. Objem vratek, který zdravotní pojišťovny vrátily více než 104 tisícům pojištěncům v návaznosti na ochranné limity ve výši 5 000 korun nebo 2 500 korun u mladších 18 let a starších 65 let, činil 117 milionů, což představuje v průměru 1 120 Kč na jednu vratku.

Provozní výdaje pojišťoven dosáhly výše 6,1 miliardy. Loni přitom bylo ve zdravotních pojišťovnách zaměstnáno cca 5 913 osob s  meziročním růstem o 73 zaměstnanců. „Mezi zdravotními pojišťovnami lze pozorovat významné rozdíly při srovnání podílu pojištěnců na jednoho zaměstnance, což je v případě VZP, která vzhledem k počtu pojištěnců dosahovala nejnižší hodnoty, zapříčiněno největší sítí poboček, realizací řady servisních činností pro celý systém veřejného zdravotního pojištění (např. agenda přerozdělování pojistného) a strukturou kmene pojištěnců,“ vysvětluje hodnotící zpráva.

Výdaje na investice z fondu reprodukce majetku dosáhly hodnoty cca 0,31 miliardy, což činí necelých 30 procent plánovaných investic. I meziročně tak došlo k poklesu z částky 0,39 miliardy. „Nízké čerpání bývá zapříčiněno především přesunem realizace do dalšího období z důvodu špatného odhadu délky příslušných správních řízení, např. stavební řízení či zadávací řízení veřejné zakázky,“ stojí v souhrnném hodnocení.

Celkové náklady na zdravotní péči hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění čerpané z fondu prevence a dalších specifických fondů dosáhly za všechny pojišťovny výše téměř 892 milionů korun, což je meziroční pokles téměř o 95 milionů. Také zdravotně pojistné plány počítaly s vyšší částkou, a to o více než 178 milionů. Náklady VZP na prevenci tak činily 396 milionů, zatímco u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven šlo o 495 milionů. V přepočtu na jednoho pojištěnce byly náklady na preventivní zdravotní péči za všechny pojišťovny ve výši 85 Kč; u VZP dosáhly náklady 67 Kč a u zaměstnaneckých pojišťoven 109 Kč. „S ohledem na odlišná ustanovení v zákoně č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb. přetrvává nadále rozdílná dikce tvorby fondu prevence u VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Tento rozdíl limituje příděl u VZP, ale oproti zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám jej umožňuje tvořit se souhlasem správní rady v okamžiku deficitního hospodaření,“ uvádí zpráva.

Opětovný růst ovšem zaznamenaly náklady na léčení cizinců, které činily 1,28 miliardy – což je oproti roku předchozímu více o 17,8 procenta. Při zvýšení počtu ošetřených cizinců o 12 procent je průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince 6 284 Kč s meziročním nárůstem o 306 Kč. Náklady se přeúčtovávají zahraničním pojišťovnám, od kterých však přišlo pouze 1,03 miliardy. A protože pojišťovny zaplatily poskytovatelům zdravotní péče za léčení cizinců v reálu 1,2 miliardy, znamená to −179 milionů na úkor pojišťoven.

Ve výsledku se ovšem systém veřejného zdravotního pojištění může pochlubit kladným saldem ve výši 9,52 miliardy. Kladné saldo vykázaly všechny pojišťovny s výjimkou RBP.

Zásoby na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých pojišťoven vyjádřené v denních ekvivalentech plateb za zdravotní služby k 31. prosinci 2017 jsou nerovnoměrné a dosahují 12 až 43 dnů. Při meziročním porovnání ukazatele v grafu je patrný růst u všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven s výjimkou RBP. Stav peněžních zůstatků na běžných účtech pojišťoven dosáhl za celý systém výše 30,52 miliardy. Meziročně se tak z 20,83 miliardy zvýšil o 46,5 procent.

Stav pohledávek v čisté výši bez opravných položek byl na konci loňského roku 37,3 miliardy a došlo tak k meziročnímu růstu o 2,5 miliardy. Pohledávky za plátci pojistného tvořily 87 procent. Celkové závazky dosáhly 35,8 miliardy, což představuje meziroční růst o 0,9 miliardy. Závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče z toho činily 97 procent, závazky po lhůtě splatnosti ale nevykázala ani jedna pojišťovna.

„Zdravotní pojišťovny druhý rok po sobě v době vysokého růstu české ekonomiky pokračují v žádoucím vytváření rezerv, které tvoří „polštář“ pro případ nenadálých negativních šoků, např. v podobě návratu recese. Míra těchto rezerv však stále nedosahuje předkrizových hodnot let 2007-2008. Navzdory současné stabilizaci nelze hovořit o finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění ze střednědobého ani dlouhodobého hlediska, kdy se bude muset vypořádat s dopady stárnutí české populace a rozvojem nových nákladných zdravotnických technologií (např. centrová péče),“ uzavírá předkládací zpráva.

-mk-

[/mn_protected]