Větší odpovědnost a nároky: Kněžínek má předložit nový zákon o státním zastupitelství
Zcela zásadními aktéry v boji s korupcí jsou podle nejnovějšího protikorupčního materiálu vlády orgány činné v trestním řízení a proto je třeba posílit jejich nezávislost, materiální a personální kapacity, ale také je dle kabinetu třeba požadovat vyšší míru odpovědnosti a nároků. Proto má ministr spravedlnosti Jan Kněžínek předložit nový zákon o státním zastupitelství.
Garance koordinovaného a systematického přístupu v boji proti všem formám korupce na všech úrovních řízení státu je cílem materiálu s názvem Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 až 2022. V rámci institucionálního zakotvení je koordinací boje s korupcí na vládní úrovni pověřen ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek, Radu vlády pro koordinaci boje s korupcí ale fakticky vede premiér Andrej Babiš. Základem koncepce jsou jednoleté akční plány boje s korupcí, které mají obsahovat konkrétní vymezení uložených úkolů a stanoví jednotlivé gestory odpovědné za splnění úkolu.
Materiál uvádí, že je třeba předložit nový zákon o státním zastupitelství, který posílí záruky nezávislosti státních zástupců tak, aby byla garantována absence politického ovlivňování výkonu pravomocí v trestní oblasti včetně korupčních věcí. To je zajímavý záměr zejména v době, kdy vládu vede trestně stíhaný premiér kvůli údajnému dotačnímu podvodu v případu Čapího hnízda.. Návrh nového zákona z pera špiček státního zastupitelství přitom v minulém volebním období spadl pod stůl a v závěru jeho přijetí odmítali už sami žalobci. Ti dlouhodobě požadují větší nezávislost a oddělení od výkonné moci.
Loni na podzim nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dokonce uvedl, že cítí měnící se atmosféru ve společnosti vůči státním zástupcům. Když prý v roce 2011 nastupoval do funkce byla nálada taková, že se rozbujela korupce a je třeba, aby se s tím něco dělalo. „Mám pocit, jako by panovala atmosféra, jestli toho už neděláme s korupcí moc a nezacházíme příliš daleko,“ uvedl.
Podle materiálu budou dále implementována doporučení z posledního hodnocení protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO. Předloženy mají být například etické kodexy soudců a státních zástupců. Jak Česká justice informovala, na kodexu se částečně shodli státní zástupci, špičky justice jeho vytvoření však považují za nemožné z důvodu absence Nejvyšší rady soudnictví.
Mohlo by vás zajímat
“V neposlední řadě musí být akcentováno posílení materiálních a personálních kapacit (systemizace, financování včetně odměňování, vzdělávání) v oblasti hospodářské trestné činnosti (zahrnující korupční trestné činy) včetně prokazování mezinárodní korupce a jejího přeshraničního trestání na straně policejních orgánů,” uvádí vláda.
Protikorupční strategie slibuje i nový trestní řád nebo novelu zákona o soudech a soudcích či dlouho slibovaný zákon o znalcích a tlumočnících.
[mn_protected]
“Rovněž bude předložena novela zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, jejímž cílem bude mimo jiné zavedení transparentního způsobu výběru soudů a soudních funkcionářů,” slibuje protikorupční strategie vlády.
Koncepce podle předkládací zprávy, kterou má Česká justice k dispozici, vymezuje čtyři prioritní oblasti boje s korupcí vyplývající z programových dokumentů a mezinárodních závazků České republiky, dialogu vlády s občanskou společností, konzultací předkladatele s věcně příslušnými rezorty a dalšími zájmovými subjekty.
Prioritní oblast „Transparentnost a otevřený přístup k informacím“ se zaměřuje na zhodnocení a případnou racionální revizi již přijatých opatření k problematice střetu zájmů, sdružování v politických stranách a v politických hnutích nebo fungování registru smluv. Prioritní oblast dále obsahuje opatření ke zprůhlednění legislativního a rozhodovacího procesu, mj. prostřednictvím zákona o lobbování nebo na opatření zvýšení transparentnosti fungování státem vlastněných a ovládaných společností, včetně naplňování povinností dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Pozornost je rovněž věnována dotačním řízením, vytvoření jejich přehledu a transparentnosti procesu jejich přidělování. Důležitým prvkem v této oblasti jsou rovněž opatření vycházející ze závazků České republiky v rámci mezinárodní iniciativy Partnerství pro otevřené vládnutí.
V rámci prioritní oblasti „Hospodárné nakládání s majetkem státu“ jsou obsažena opatření k posílení vnitřního i vnějšího systému kontroly, včetně rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Pozornost je věnována důležitému tématu veřejných zakázek, včetně důsledné metodické podpory nebo zhodnocení činnosti dohledových orgánů. Obsahem této prioritní oblasti jsou i opatření zaměřená proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a s nimi úzce související problematiky rozkrývání nejasné vlastnické struktury a určování skutečných majitelů.
Čtvrtá prioritní oblast „Rozvoj občanské společnosti“ obsahuje opatření směrem k předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. V rámci této prioritní oblasti jsou dále obsažena vzájemně související a propojená opatření směřující ke zlepšení protikorupčního vzdělávání, ke zvýšení osvěty společnosti a zefektivnění medializace problematiky korupce. Nedílnou součástí této oblasti je opatření na posílení dotačního programu Ministerstva vnitra Prevence korupčního jednání, jenž je zaměřen na pomoc nevládním neziskovým organizacím, které např. poskytují právní pomoc oznamovatelům protiprávního jednání či prosazující transparentnost ve veřejném prostoru.
Celý materiál si stáhněte zde.
[/mn_protected]
Eva Paseková
