Chřipce podlehlo v průběhu loňska a letošního roku 261 lidí. Přesto se nechává očkovat jen minimum obyvatel

Ačkoliv chřipka může zabíjet, podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se nechává proti ní očkovat jen pět procent obyvatel Česka. Oproti sezóně 2014/2015 se v minulém období v Praze počet obětí chřipky zvýšil trojnásobně a počet těžkých komplikovaných případů více než dvojnásobně. Na přelomu let 2017/2018 zabila chřipka v Praze 18 lidí, v celém Česku podlehlo této nemoci ve stejném období 261 lidí a dalších 667 osob se potýkalo s komplikovaným, těžkým průběhem s nutností hospitalizací v nemocnicích na oddělení typu JIP nebo ARO. Většina z nich byla seniorů, či oslabených jedinců.

 

Chřipka je nejčastější lidské onemocnění. K přenosu nemoci dochází většinou kapénkovou infekcí vzduchem. První chřipkové viry k nám dorazí většinou už na podzim, epidemie obvykle propuká v lednu a únoru. Podle původce, který onemocnění vyvolává, rozlišujeme chřipku A, která je nejrozšířenější, má nejzávažnější průběh, každoročně přichází v sezónních epidemiích a jednou za čas v pandemii. Mezi další dva typy patří chřipka B, která probíhá obvykle mírněji a přichází jen v menších omezených epidemiích, a chřipka C, také s mírným průběhem a jen sporadickým výskytem. Rozdíl je pak i mezi chřipkou sezónní a pandemickou.

V průběhu zimní sezóny přichází chřipka A každoročně. Virus, který ji způsobuje, se sice pokaždé mění a proto je schopen nakazit i ty, kteří v minulém roce chřipku prodělali, ale v zásadě je to stále tentýž subtyp. Jednou za několik desítek let se však objeví zcela nový, tzv. pandemický subtyp viru A, s nímž se naprostá většina dosud nesetkala. Proto lidé nejsou proti tomuto viru nikterak odolní a tento nový subtyp se lavinovitě šíří a vyvolává rozsáhlou celosvětovou epidemii neboli pandemii. Nový subtyp pak vytlačí z populace subtyp „starý“, způsobující do té doby sezónní chřipky, a stane se tak novým původcem sezónního onemocnění.

Odborníci očkovací vakcínu pro následující sezónu sestavují podle odhadů, jaké typy viru budou v sezóně kolovat, přičemž vycházejí z předchozího období a zkušeností z jiných míst planety. Subtypy chřipky se většinou střídají. „Virus má složitou morfologii a není geneticky příliš stabilní, z čehož vyplývá, že je nutné dělat každoroční obměnu vakcionálních kmenů,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu Martina Havlíčková.

Mohlo by vás zajímat

Americké očkovací programy v ohrožení. Na poplach už bijí i laureáti Nobelových cen

Jde i o ekonomický problém

Imunita proti chřipce bývá specifická, kmenově i typově a opravdu bezpečnou prevencí, i když ne stoprocentní, je vakcinace. „Vzhledem k charakteru infekce je zřejmé, že je to problém nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomický, protože každá epidemie má obrovský dopad ve smyslu těžkých případů i na ekonomiku,“ uvedla dále Havlíčková.

Loni byla podle jejích slov epidemie velmi dlouhá, trvala 11 týdnů. Vážné komplikace mělo 433 osob a podlehlo jim 212 lidí. Počty nemocných jsou každoročně pochopitelně vyšší, protože ne všechny potíže si lékaři spojí s chřipkou a ne každý případ hygienikům ohlásí. „Za posledních deset let je to přes třicet procent osob, spíše starších, kteří když onemocní chřipkou, tak to pro ně může mít fatální průběh. Většina z těch zemřelých nebyla očkována,“ poznamenala Havlíčková.

Hygienici v roce 2017 zaznamenali dominantní subtyp linie B zvaný Yamagata, což byla výjimečná situace, se kterou se odborníci setkali naposledy před deseti lety. Z logiky epidemií pak vyplývá, že bychom měli nyní čekat převahu A/H3N2 s pravděpodobnou ko-cirkulací A/H1N1 a B, nicméně přesnou predikci nelze prý určit. Pravidlem ale bývá, že během podzimu a na jaře převažují nechřipkové respirační viry, chřipková vlna bývá mezi tím.

Komplikací chřipky bývají stabilně plicní onemocnění, kam se řadí primární virová pneumonie, sekundární bakteriální pneumonie a bronchopneumonie. U dětí bývá často zánět středouší, postih srdečního svalu, kosterní svaloviny, či neurologické komplikace. Stále platí, že nejvyšší podíl komplikací je u pacientů vyššího věku.

Rizikovým skupinám se očkování hradí plně

Za péči o pacienty s klasickou chřipkou zaplatí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) každoročně desítky milionů – jen loni VZP zaplatila za léčbu klientů s chřipkou přes 74 milionů korun. Na očkování proti chřipce přispívá pojišťovna z Fondu prevence, plně ho mají hrazené osoby starší 65 let a další rizikové skupiny s některými nemocemi.

„Rizikovým skupinám klientů, které jsou vymezeny zákonem, hradí VZP očkování proti chřipce v plném rozsahu. Loni se jich nechalo naočkovat 319 252 a pojišťovna za to zaplatila bezmála 111 milionů korun. Ostatním, kteří na úhradu očkování z veřejného pojištění nárok nemají, nabízí VZP jako bonus příspěvek na nákup vakcíny až 150 korun. Loni tento příspěvek čerpalo 14 484 lidí a VZP jim vyplatila 2,17 milionů korun,“ uvedl náměstek ředitele VZP David Šmehlík.

Podle Šmehlíka je ale i tak mezi klienty v rizikových skupinách očkována jen asi pětina lidí. Starších klientů nad 65 let má největší česká zdravotní pojišťovna 1,34 milionu.

Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako je cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce bývá chřipka větší hrozbou, nežli pro běžnou populaci. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.

V ČR se oproti USA moc neočkují děti

I ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová zdůrazňuje, že onemocnění lze předcházet hlavně očkováním. „Je to jediná možnost, která nám zabrání onemocnění chřipkou, je to jediná prevence,“ řekla. „U nás se téměř neočkují děti, pouze děti tzv. zdravotně stigmatizované, což je škoda, ale třeba v USA se očkuje (proti chřipce) až šedesát procent dětí v určitých ročnících,“ podotkla s poukazem na to, že v ČR je doporučeno očkování především zdravotnickým pracovníkům – tam je efekt dvojnásobný, jelikož zdravotník „nevypadne“ z práce a také nenakazí pacienta, jehož ošetřuje – policistům, hasičům, vojákům, učitelům a také i pracovníkům drůbežářských závodů.

Podle propozic pražské hygienické stanice za sezónu 2017/2018 zemřelo v Praze na chřipku 18 lidí a u 48 osob byl zaznamenám těžký průběh nemoci.

Co ale říci Čechům, kteří nad očkováním mávají rukou a tvrdí, že očkování při chřipce jim toto onemocní naopak vyvolá?

„Vakcina je inaktivovaná, takže očkovaný nemůže onemocnět z vakcíny, z logiky věci to nejde. Jsou tam inaktivované jen části virionů. Pouze může nastat postvakcinační reakce, jako po každém očkování. Může se také stát, že člověk chřipkou onemocní, i pokud byl očkován, vakcina totiž může někdy selhat. Je ale obrovské množství dalších nechřipkových virů, které mohou vyvolat podobné příznaky jako chřipka a tou očkovaný může onemocnět. Pak je k tomu dobré udělat laboratorní vyšetření, kupříkladu krční výtěr,“ vysvětlila k tomu vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku SZÚ Martina Havlíčková.

Sto let od španělské chřipky

V roce 2018 si připomínáme sto let od chřipkové pandemie 1918, která je známa pod označením „Španělská chřipka“. Tato pandemie je největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii, během jejího devítiměsíčního trvání (v letech 1918-1919) zemřelo na celém světě 50 až 100 milionů osob, což je více, než činí počet obětí celé první světové války. Dopad této necelý rok trvající pandemie (hlavní vlna) je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS.

Letos to je také padesát let od další chřipkové pandemie, která svět postihla v období let 1968-1969 a je známa pod označením „Hongkongská chřipka“. Její dopad byl již podstatně méně devastující, odhady uvádí přibližně jeden milion zemřelých.

„V dané souvislosti je třeba zmínit, že laická a mnohdy i odborná veřejnost se chřipkové pandemie mnohdy ´děsí´, ale přitom zásadním způsobem podceňuje ´běžnou´ sezónní chřipku, jejíž dopad a závažnost jsou značné. Pokud se souhrnně podíváme na poslední půlstoletí, tak 75 procent úmrtí bylo kvůli chřipce sezónní a jen 25 procent úmrtí bylo v důsledku chřipky pandemické. A to nehovoříme o mnohonásobně vyšších počtech různě závažných onemocnění chřipkou, která postihuje všechny věkové skupiny obyvatel, od nejmenších dětí až po seniory,“ tvrdí SZÚ na svých webových stránkách.

Olga Böhmová